Počet lidí léčených s Alzheimerovou nemocí se za deset let zdvojnásobil

Péče o pacienty s Alzheimerovou chorobou stojí ročně miliardy korun. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nemoc postihuje i čtyřicátníky, riziko jejího nástupu lze omezit zdravou stravou, pravidelným pohybem a činnostmi, při kterých se musí přemýšlet. SZÚ to dnes uvedl při příležitosti mezinárodního dne této nemoci, který připadá na 21. září.

Alzheimerova choroba je nevyléčitelné degenerativní onemocnění mozku, při kterém ubývají mozkové buňky a vyhasínají jejich funkce. Nemocný zapomíná vše, co dříve znal. Nepoznává své blízké, ztrácí orientaci v čase i prostoru, nerozumí významu slov, neumí použít předměty, které denně používal, ztrácí hygienické návyky. Tato forma demence postihuje spíše starší lidi, může ale propuknout i u čtyřicátníků. Pokud je odhalena včas, vhodnou terapií je možné zbrzdit postup nemoci a zlepšit kvalitu života. Frekvence výskytu Alzheimerovy nemoci u žen je dvojnásobná oproti výskytu u mužů.

Nějakou formu demence mělo loni v Česku podle dat ÚZIS asi 111.400 lidí, z toho 61 procent tvoří pacienti s Alzheimerovou nemocí. Zbytek jsou pacienti, u kterých není dořešeno, o jaký typ poruchy se jedná, a je možné, že se u nich Alzheimerova demence v budoucnu rozvine.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která má necelých šest milionů pojištěnců, loni evidovala 47.255 klientů s Alzheimerovou chorobou. Na jejich léčbu vydala přes 1,5 miliardy korun. Loni podle dat ÚZIS stoupl meziročně počet pacientů s touto diagnózou jen o necelé procento, přitom v předchozích letech se meziroční nárůst pohyboval kolem pěti procent. Podle VZP může být důvodem epidemie covidu-19, kvůli které lidé návštěvu lékaře odkládali.

S věkem výrazně narůstá podíl případů v populaci, podle ÚZIS je většina pacientů s odhalenou Alzheimerovou nemocí ve věku od 75 do 89 let. Ve věku nad 85 let je diagnostikována u více než desetiny populace.

SZÚ uvádí, že se Alzheimerova choroba v Česku týká asi 160.000 lidí a do roku 2050 by jejich počet mohl vzrůst na 280.000. Až polovinu budoucích pacientů by podle SZÚ mohla ochránit důsledná prevence. Pomáhá dostatek pohybu, vyvážená strava a činnosti, při kterých je potřeba přemýšlet. "Ačkoli přesné příčiny vzniku nemoci nejsou známy, mezi významné faktory vědci řadí kromě vyššího věku a dědičnosti i nezdravý životní styl. Lidé jako by stále nevěřili, že pro své zdraví musejí něco dělat, aby si ho zachovali," uvedla vedoucí Centra podpory veřejného zdraví SZÚ Marie Nejedlá.