Další průlom? Vědci popsali proces, který možná vede k Alzheimerově chorobě

Zástupci fakulty dnes o tom informovali ČTK v tiskové zprávě. Poznatky mohou přispět k dalšímu výzkumu nemoci. Studii o objevu publikoval odborný časopis Scientific Report.

Podle vědců už z několika dřívějších studií vyplývá, že se v různých částech mozku mohou vyskytovat magnetitové krystalky. Právě na tuto linii objevů navázal mezioborový tým z UK, který vedl geolog a geofyzik Günther Kletetschka. Ten uvedl, že ho k výzkumu dovedlo setkání s kolegou Robertem Bazalou, který k němu nastoupil na doktorát, měl však již vystudovanou medicínu. "Díky jeho přesahu do oblasti soudního lékařství jsme získali přístup k jedinečnému materiálu, lidským mozkům, které bylo možné studovat," uvedl Kletetschka. Vědci získali nakonec k dispozici čtyři mozky - z toho dva pocházely od osob s Alzheimerovou chorobou.

Podle Kletetschky se zřejmě všem lidem v mozcích akumulují krystalky železa. "Pokud jsou hodně malé, tak podle naší hypotézy poškození není významné," podotkl vědec. Pokud se však podle něho krystalky zvětší vlivem procesu v neuronech, kdy se obsah železa v bílkovinných molekulách ferritin různě proměňuje, může nastat problém.

"Když jsou tyto magnetické nanočástice malé, tak tam je prostě takové 'dynamo'," uvedl vědec. Roli v procesu hraje magnetické pole a elektricky vodivé okolí. Podle vědce točení magnetického dipólu kolem malinkých krystalků způsobuje, že se vytváří elektrické proudy.

"A teď jde o to, že když jsou tyto krystalky mrňavé, tak ty proudy mají vysokou frekvenci - gigahertze, megahertze, hodně velkou. Ale když se zvětšují a zvětší se do té velikosti, že se frekvence těchto proudů zpomalí, řádově na herze, tak to už je potom frekvence v jaké neurony pracují," popsal Kletetschka. "No a protože tyto krystalky se zvětšují do této velikosti a mají tuto frekvenci, tak ty elektrické proudy, které se vytváří kolem těchto krystalků interferují se signály, které si předávají (nervové) synapse," zdůraznil vědec. Dané "křížení" pak podle vědců může přispívat k úpadku kognitivních schopností u pacientů.

Podle Kletetschky je nyní otázkou, zda by v budoucnu nebylo možné frekvenci posunout do podoby, která nevadí a zbavit tak člověka "rušení".