Proč se v obtížných časech rodí méně chlapců? Vědci na to kápli

Už dříve vědci Ralph Catalano a Tim Bruckner z kalifornské univerzity v Berkeley doložili, že díky zvýšené úmrtnosti chlapců ještě v děloze jsou pak ti narození zdravější a mají větší šanci dožít se dospělosti.

Nyní se tato dvojice obrátila na finskou bioložku Virpi Lummaaovou, která která digitalizovala seznamy narozených v 18. a 19. století ve Finsku. Chtěli si totiž ověřit další hypotézu, podle níž může být menší procento narozených chlapců paradoxně evoluční výhodou.

Bruckner se domníval, že pokud "křehké" plody nepřežijí těhotenství a narodí se jen ti nejsilnější jedinci, může to mít později vliv na porodnost. Podle něj totiž takoví muži mají více potomků.

Finské záznamy to nakonec potvrdily - vědci našli v letech 1790 až 1870 celkem 16 let, kdy poměr pohlaví klesl dokonce na 79 narozených chlapců na každých 100 dívek. Muži narození v těchto letech ale měli o 12 procent vyšší šanci, že se dožijí dospělosti, než ti z jiných ročníků. Zároveň měli o devět procent více potomků, než muži narození v letech, kdy byl poměr mezi novorozenými kluky a děvčaty vyrovnanější.

Bude to holka, nebo kluk?

Vliv stupně dominance matky na poměr pohlaví u člověka potvrdila Valerie J. Grantová z Aucklandské univerzity na Novém Zélandu. Zjistila, že pravděpodobnost zplození syna roste spolu se stupněm matčiny dominance. Na základě svých studií navrhla „hypotézu mateřské dominance", podle níž je posun v poměru pohlaví způsoben zvýšenou hladinou testosteronu v krvi dominantních matek, zvýhodňující samčí embrya před samičími. Stupeň matčiny dominance zjišťovala Grantová psychologickými testy zaměřenými na různé aspekty matčiny osobnosti. Na jejích internetových stránkách www.sexratio.com/ si zájemkyně dokonce mohou takový test vyplnit a přibližně odhadnout pohlaví svého budoucího potomka.

Na pohlaví potomka však nemá vliv pouze matka, ale také otec. Jedním z faktorů, které souvisejí s pohlavím potomka, je otcovo povolání. Klíčovou roli hraje, jak se zdá, opět hladina testosteronu. Potvrzuje to výzkum Marianne E. Bernsteinové z USA, která se zabývala vlivem celkové maskulinity otce na pohlaví potomka. Zjistila, že u otců s „typicky mužským povoláním", jako je voják, výkonný ředitel, politik, právník, farmář či teoretický vědec, je pravděpodobnost, že zplodí syna, mnohem vyšší než u otců s „typicky ženským povoláním", jako je herec, sociální pracovník, učitel, knihovník, spisovatel, skladatel, psycholog či umělec.

Řada studií naznačuje, že pohlaví potomka je výrazně ovlivněno i socioekonomickým statusem rodičů. Výsledky studií sice ukázaly, že bohatí rodiče měli více synů než chudí rodiče. Tato závislost však zmizela, když byly vzaty v potaz další faktory ovlivňující pohlaví potomka. Rodičovský socioekonomický status není, jak se zdá, hlavním faktorem ovlivňujícím pohlaví potomka, nicméně není ani úplně zanedbatelný, uvedl casopis.vesmir.cz.

Například u 38 prezidentů USA úřadujících v letech 1789–1976 byl poměr pohlaví vychýlený ve prospěch synů (84 synů, 60 dcer). Podobný výsledek (57 synů, 26 dcer) byl zaznamenán u vysoce hierarchicky postavených hodnostářů mormonské církve. Na druhou stranu u Britů zaměstnaných v osobních službách, jako jsou např. hospodští, barmani, číšníci, hoteloví poslíčci, holiči či osobní sluhové, byl zaznamenán poměr pohlaví významně vychýlený ve prospěch dcer.