KOMENTÁŘ | Ukrajinské migranty Česko potřebuje. Vyplácí se nám

Nepřijímat migranty – ani ty z oblastí válečných konfliktů, ani ty ekonomické, zkrátka nikoho. Takové hlasy se ozývají ze širokého spektra rádoby vlasteneckých či populistických stran. Takové tunelové vidění ale zcela ignoruje fakta a ekonomickou realitu. Data ukazují, že se migrace Česku vyplácí.

Pojďme nejdřív na aktuální čísla. Na to, proč Česko migranty potřebuje a že se nám vyplatí, se dostaneme hned potom.

Legální migrace 2023

K 31. prosinci 2023 bylo podle ministerstva vnitra na území ČR registrováno celkem 1 065 740 osob cizí státní příslušnosti, z toho 341 111 na základě oprávnění k přechodnému pobytu, 349 995 na základě oprávnění k trvalému pobytu a 375 021 na základě registrace dočasné ochrany. Za výrazným nárůstem počtu cizinců na území ČR stojí zejména vydávání dočasné ochrany státním příslušníkům Ukrajiny, kteří prchají před válkou ve své zemi.

Co do absolutních počtů tvoří víc než polovinu občané Ukrajiny (54 %), Slováci (11 %) a Vietnamci (6 %). Následují Rusové, Rumuni, Bulhaři, Poláci a Němci.

Ekonomická realita

Uvažovat o České republice jako o ostrovu migrantů prostého je zcela mimo realitu. Proč?

Podstatné je si uvědomit, že zbaví-li se teoreticky země ekonomických migrantů, neznamená to, že na jejich místo nastoupí domácí obyvatelstvo, vzhledem k povaze pracovních míst, právě migranty nejčastěji obsazovaných. Protože problém pracovních míst, která jsou zaplňována imigranty, není v tom, že je nikdo nedělá, ale nikdo je nechce vykonávat za stejné peníze jako imigranti. A navíc…

Česko i Evropa migranty nutně potřebuje

Evropa nutně potřebuje imigranty. Demografický deficit je na dohled. Jednoduše řečeno, dnes se v Evropě rodí příliš málo dětí na to, aby bylo možné udržet průběžné systémy sociálního zabezpečení a zajistit tak péči o stárnoucí obyvatelstvo. 

Fakta

Nejvíc diskutovaní ukrajinští uprchlíci do státní kasy přispějí víc, než kolik z ní v celkovém úhrnu dostanou.

Stát na odvodech z práce ukrajinských uprchlíků inkasuje více, než kolik jim vyplácí. Podle údajů MPSV stát na válečných běžencích, kteří si v Česku našli práci, vydělal jen za první tři měsíce roku 2024 tři miliardy korun.

Takže řeči o tom, že Ukrajincům už ani korunu, což předvádí třeba Okamura, je zjevný nesmysl, protože jsou to právě i ukrajinští uprchlíci, kteří mu vydělávají na výplatu.

Že ukrajinští uprchlíci nepracují a jen berou dávky, je lež

Až 80 % ukrajinských uprchlíků je ekonomicky aktivních. Neúspěch je, že jde většinou o vysoce vzdělané ženy, které ale dělají práce, které neodpovídají jejich kvalifikaci a profesi.

A že nás migrační pakt EU ohrožuje a zničí? To je nesmysl.

Schválení migračního paktu vyvolalo spoustu polopravd a naprostých blábolů ze strany populistů. Realita je jiná. Nejenomže neobsahuje uprchlické kvóty, ale ve výsledku migrační pakt usnadní kontroly migrantů a zrychlí jejich případné odmítnutí a návrat do země původu.  

A závěrem něco podstatného především k diskuzi o Ukrajincích. 

Kontext

Jak uvádí Člověk v tísni, plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu způsobila mimo jiné i největší nucenou migraci v Evropě od konce druhé světové války. Do pohybu se postupně dala až třetina obyvatel napadené země. Dva roky od rozhoření konfliktu zůstává mimo své domovy na deset milionů Ukrajinců. Nejméně tři a půl milionu jich zůstává vysídleno v rámci samotné Ukrajiny. Více než šest milionů běženců našlo útočiště v zahraničí, a to nejen v Evropě, ale i v zámoří.

Související

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti Komentář

Írán není Irák. Trump má před sebou nemožné rozhodnutí

Donald Trump stojí před nezáviděníhodným rozhodnutím, které může na Blízkém východě rozpoutat ještě horší konflikt. Úder proti Íránu by možná uspokojil spojence v Izraeli, ale mohl by stát životy tisíce amerických vojáků, destabilizovat celý svět a vyvolat bouři i uvnitř Spojených států. Ať už se Trump rozhodne jakkoli, musí mít na paměti, že Írán není Irák ani Afghánistán, a Američanům může pobyt v okolí Perského zálivu velmi znepříjemnit.
Donald Trump Komentář

Trump měl hájit zájmy všech Američanů. Nedělá to, proto se Kalifornie ozvala

Ze všech variant vývoje se ta, že se Kalifornie vzbouří proti politikám šéfa Bílého domu Donalda Trumpa jevila jako nejpravděpodobnější. Americký prezident sice přicházel do úřadu s podporou republikánského elektorátu, ale jeho povinností je hájit zájmy všech Američanů – bez ohledu na stranickou příslušnost. Místo toho ale prezident často prosazuje pouze zájmy svých příznivců a liberální Kalifornie zůstává na vedlejší koleji. Není proto překvapivé, že právě tento stát se nyní bouří s intenzitou, jakou třeba Los Angeles dlouho nepamatuje.

Více souvisejících

komentář uprchlíci Ukrajina Česká republika zaměstnanci porodnost migrace EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

včera

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Tragédie na příbramské střelnici. Žena obrátila zbraň proti sobě

K tragickému incidentu došlo ve čtvrtek na střelnici v Příbrami. Zemřela tam žena, která při střelbě s instruktorem obrátila zbraň proti sobě. Případ vyšetřuje policie. Tuzemská média připomínají, že na Příbramsku si loni totožným způsobem vzal život populární herec Karel Heřmánek. 

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Bývalý fotbalový reprezentant Čelůstka ukončil kvůli zdravotním problémům kariéru

Prostřednictvím emotivního videa oznámil v pondělí konec hráčské kariéry fotbalový obránce a bývalý reprezentant Ondřej Čelůstka. Učinil tak v 35 letech a i navzdory tomu, že měl v posledních dnech dostat nabídku od prvoligového nováčka ze Zlína i od druholigového Artisu Brno. Nakonec ho fotbaloví fanoušci už na trávnících neuvidí, jelikož se tak Čelůstka rozhodl po doporučení lékařů.

včera

včera

Stanislav Šárský v seriálu Lajna.

Zemřel uznávaný divadelní herec Stanislav Šárský

Českou hereckou obec zasáhla v pátek smutná zpráva. Ve věku 85 let zemřel Stanislav Šárský, dlouholetý člen souboru a někdejší šéf činohry ostravského státního divadla. Před dvěma lety získal Thálii za celoživotní mistrovství.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

NATO chystá revoluční změnu: Pokud Rusko zaútočí, válčit se bude na jeho území

Západní spojenci v rámci NATO připravují přelomovou změnu ve své obranné strategii. Pokud by Rusko v příštích letech zaútočilo na členský stát aliance, NATO podle nové koncepce plánuje nejen okamžitou obranu, ale i protiútoky přímo na ruském území. O plánech hovořili evropští představitelé na bezpečnostní konferenci GLOBSEC a očekává se, že nové cíle budou schváleny na nadcházejícím summitu NATO.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Írán není Irák. Trump má před sebou nemožné rozhodnutí

Donald Trump stojí před nezáviděníhodným rozhodnutím, které může na Blízkém východě rozpoutat ještě horší konflikt. Úder proti Íránu by možná uspokojil spojence v Izraeli, ale mohl by stát životy tisíce amerických vojáků, destabilizovat celý svět a vyvolat bouři i uvnitř Spojených států. Ať už se Trump rozhodne jakkoli, musí mít na paměti, že Írán není Irák ani Afghánistán, a Američanům může pobyt v okolí Perského zálivu velmi znepříjemnit.

včera

Rubl, ilustrační foto

Ruská ekonomika se hroutí, přiznává tamní centrální banka

Ruská ekonomika, která poslední dva roky těžila z mobilizace všech dostupných zdrojů ve jménu války, začíná ztrácet dech. Guvernérka Ruské centrální banky Elvira Nabiullinová na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru varovala, že růst poháněný „volnými kapacitami“ je u konce – zásoby peněz, pracovní síly i průmyslových rezerv se totiž tenčí.

včera

Vendula Bechná

Jak se někdo může rozhodnout střílet po spolužácích a učitelích? Psycholožka promluvila o motivacích i varovných signálech

Školní střelby mají kořeny v kombinaci psychických poruch, frustrace, izolace a selhání okolí. Psycholožka Vendula Bechná z online porady MOJRA v rozhovoru pro EuroZprávy.cz upozorňuje na rizikové faktory jako šikana, odmítnutí či fascinace násilím. Média a sociální sítě navíc hrají roli nejen v inspiraci, ale i v posilování motivace pachatelů. Včasné rozpoznání varovných signálů přitom může zachránit životy.

včera

včera

včera

Donald Trump

Írán odmítá jednat s USA, dokud Izrael nezastaví útoky. Trump zatím vyčkává

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghtší dnes oznámil, že jeho země odmítá jakékoli jednání se Spojenými státy, dokud Izrael nepřestane s útoky na íránské cíle. Podle státní agentury IRNA řekl: „Američané chtějí vyjednávat a několikrát nám zaslali zprávy, ale jasně jsme řekli, že pro dialog není prostor, dokud [agrese] neskončí. Nemáme co jednat s Amerikou, která je partnerem tohoto zločinu.“

včera

Írán, ilustrační foto

Írán je připraven na tvrdý úder i za cenu sebezničení. Hrozí nevratná eskalace

Američtí představitelé varují, že případné zaminování Hormuzského průlivu Íránem by mohlo paralyzovat lodní dopravu a ohrozit tisíce amerických vojáků v regionu. Teherán hrozí tímto krokem, pokud se USA zapojí do izraelských útoků. Zablokování klíčové trasy pro ropu a plyn by vyvolalo prudké globální otřesy. Podle expertů je Írán schopen stále způsobit velice rozsáhlé škody, a to i za cenu vlastního zničení.

včera

včera

Čína, ilustrační fotografie

Čína a Blízký východ. Peking je na straně Teheránu, má to ale háček

Čína posiluje partnerství s Íránem a prezentuje se jako globální protiváha Spojeným státům. V případě amerického útoku na Teherán by však její role zůstala omezená na rétoriku a diplomacii. Podle expertů nemá Peking vojenské kapacity ani vůli zasáhnout a jeho vliv na Blízkém východě naráží na vlastní hranice. Výsledkem je pozice, v níž Peking zůstává závislý na stabilitě zajišťované jinými, především Spojenými státy

včera

Dmitrij Peskov

Třetí kolo mírových rozhovorů. Peskov prozradil, v jaké je to fázi

Moskva a Kyjev se připravují na třetí kolo mírových rozhovorů, vyplývá to z vyjádření mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova. Ruský prezident Vladimir Putin v týdnu řekl, že je připraven jednat s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Není ale pravděpodobné, že by k jejich setkání došlo už příště. 

včera

včera

Kaja Kallasová

Evropa si proráží cestu k většímu vlivu. V Ženevě budou ministři jednat s Íránci

V Ženevě se dnes scházejí ministři zahraničí Velké Británie, Francie a Německa s íránským protějškem Abbasem Aragčím. Cílem je obnovit diplomatický dialog o íránském jaderném programu a zabránit další eskalaci konfliktu na Blízkém východě. Evropa se v minulosti podílela na vzniku historické jaderné dohody s Íránem a nyní se pokouší sehrát podobně klíčovou roli.

včera

Putin vyjádřil ochotu jednat se Zelenským. Němcům poslal jasný vzkaz

Jsme připraveni ukončit válku na Ukrajině co možná nejdříve, tvrdí ruský prezident Vladimir Putin. Moskva podle jeho slov preferuje diplomatické řešení konfliktu a je připravena pokračovat v jednáních s Kyjevem. Sám Putin je ochoten jednat i s ukrajinským protějškem. Na Putinova slova upozornil Kyiv Independent

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy