KOMENTÁŘ | Ukrajinské migranty Česko potřebuje. Vyplácí se nám

Nepřijímat migranty – ani ty z oblastí válečných konfliktů, ani ty ekonomické, zkrátka nikoho. Takové hlasy se ozývají ze širokého spektra rádoby vlasteneckých či populistických stran. Takové tunelové vidění ale zcela ignoruje fakta a ekonomickou realitu. Data ukazují, že se migrace Česku vyplácí.

Pojďme nejdřív na aktuální čísla. Na to, proč Česko migranty potřebuje a že se nám vyplatí, se dostaneme hned potom.

Legální migrace 2023

K 31. prosinci 2023 bylo podle ministerstva vnitra na území ČR registrováno celkem 1 065 740 osob cizí státní příslušnosti, z toho 341 111 na základě oprávnění k přechodnému pobytu, 349 995 na základě oprávnění k trvalému pobytu a 375 021 na základě registrace dočasné ochrany. Za výrazným nárůstem počtu cizinců na území ČR stojí zejména vydávání dočasné ochrany státním příslušníkům Ukrajiny, kteří prchají před válkou ve své zemi.

Co do absolutních počtů tvoří víc než polovinu občané Ukrajiny (54 %), Slováci (11 %) a Vietnamci (6 %). Následují Rusové, Rumuni, Bulhaři, Poláci a Němci.

Ekonomická realita

Uvažovat o České republice jako o ostrovu migrantů prostého je zcela mimo realitu. Proč?

Podstatné je si uvědomit, že zbaví-li se teoreticky země ekonomických migrantů, neznamená to, že na jejich místo nastoupí domácí obyvatelstvo, vzhledem k povaze pracovních míst, právě migranty nejčastěji obsazovaných. Protože problém pracovních míst, která jsou zaplňována imigranty, není v tom, že je nikdo nedělá, ale nikdo je nechce vykonávat za stejné peníze jako imigranti. A navíc…

Česko i Evropa migranty nutně potřebuje

Evropa nutně potřebuje imigranty. Demografický deficit je na dohled. Jednoduše řečeno, dnes se v Evropě rodí příliš málo dětí na to, aby bylo možné udržet průběžné systémy sociálního zabezpečení a zajistit tak péči o stárnoucí obyvatelstvo. 

Fakta

Nejvíc diskutovaní ukrajinští uprchlíci do státní kasy přispějí víc, než kolik z ní v celkovém úhrnu dostanou.

Stát na odvodech z práce ukrajinských uprchlíků inkasuje více, než kolik jim vyplácí. Podle údajů MPSV stát na válečných běžencích, kteří si v Česku našli práci, vydělal jen za první tři měsíce roku 2024 tři miliardy korun.

Takže řeči o tom, že Ukrajincům už ani korunu, což předvádí třeba Okamura, je zjevný nesmysl, protože jsou to právě i ukrajinští uprchlíci, kteří mu vydělávají na výplatu.

Že ukrajinští uprchlíci nepracují a jen berou dávky, je lež

Až 80 % ukrajinských uprchlíků je ekonomicky aktivních. Neúspěch je, že jde většinou o vysoce vzdělané ženy, které ale dělají práce, které neodpovídají jejich kvalifikaci a profesi.

A že nás migrační pakt EU ohrožuje a zničí? To je nesmysl.

Schválení migračního paktu vyvolalo spoustu polopravd a naprostých blábolů ze strany populistů. Realita je jiná. Nejenomže neobsahuje uprchlické kvóty, ale ve výsledku migrační pakt usnadní kontroly migrantů a zrychlí jejich případné odmítnutí a návrat do země původu.  

A závěrem něco podstatného především k diskuzi o Ukrajincích. 

Kontext

Jak uvádí Člověk v tísni, plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu způsobila mimo jiné i největší nucenou migraci v Evropě od konce druhé světové války. Do pohybu se postupně dala až třetina obyvatel napadené země. Dva roky od rozhoření konfliktu zůstává mimo své domovy na deset milionů Ukrajinců. Nejméně tři a půl milionu jich zůstává vysídleno v rámci samotné Ukrajiny. Více než šest milionů běženců našlo útočiště v zahraničí, a to nejen v Evropě, ale i v zámoří.

Související

Pákistánská armáda, ilustrační fotografie. Komentář

Neexistuje rozumný důvod, proč očekávat mír. Indie a Pákistán se nenávidí

Příměří mezi Indií a Pákistánem, které oznámila administrativa Donalda Trumpa, může působit jako výrazný diplomatický moment, ve skutečnosti však zapadá do dlouhé řady obdobných epizod. Od roku 1947 se konflikt mezi oběma zeměmi vyznačuje opakujícím se vzorcem. Období relativního klidu střídají výbuchy násilí, zatímco hluboká nedůvěra a historické resentimenty brání jakémukoli trvalému řešení. Ani tentokrát není důvod čekat něco jiného.
Robert Fico Komentář

Když se národ stydí za premiéra. Zakomplexovaný Fico plivl do tváře Západu, bez kterého by si Slovensko neškrtlo

Návštěva Roberta Fica na oslavách 80. výročí konce druhé světové války v Moskvě je víc než jen diplomatickou nepřesností – je to otevřený odklon od prozápadních hodnot, na nichž stát před třiceti lety vystavěl svou současnou identitu. Fico svým činem napsal nadpis nad novou kapitolou slovenské zahraniční politiky, kterou by však mnozí občané i experti nejraději vyškrtli.

Více souvisejících

komentář uprchlíci Ukrajina Česká republika zaměstnanci porodnost migrace EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Češi hrají třetí zápas ve skupině MS proti Dánsku.

MS v hokeji 2025 ONLINE: Česko – Dánsko 7:2. Pastrňák a Nečas úřadovali

Třetí zápas mají na programu na světovém šampionátu v hokeji v pondělí večer hokejisté České republiky. Po Švýcarsku (5:4 po prodloužení) a Norsku (2:1) tentokrát svěřence kouče Radima Rulíka čeká domácí Dánsko. Oproti zápasu s Nory se poprvé na turnaji v brance představí Daniel Vladař, pro kterého to bude debut na mistrovství světa. Trenéři pak na soupisku nově zapsali obránce Daniela Gazdu kvůli zranění Tomáše Kundrátka. Z duelu s Norskem neodešel bez šrámů ani útočník Jáchym Kondelík, jehož na pozici centra ve třetím útoku nahradí Daniel Voženílek. Jak si povedou Češi proti Dánům, sledujte online třetinu po třetině na serveru Eurozpravy.cz.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Francouzi byli blízko senzace. Finové ale v závěru vyrovnali a vyhráli v prodloužení

V neděli večer mohli zažít fanoušci na právě probíhajícím letošním hokejovém světovém šampionátu v Dánsku a ve Švédsku první šok. Mohli se o něj postarat Francouzi, kteří trápili favority z Finska. Ti svým výkonem po většinu zápasu navázali na nevýrazné výkony z přípravy na tento turnaj a už už se tak zdálo, že si z tohoto zápasu Francie odnese senzační tři body za výhru 3:1 Jenže v posledních dvou a půl minutách třetí třetiny Finové konečně zabrali a při hře bez gólmana dokázali vyrovnat na 3:3. Následovalo tak prodloužení, v němž rozhodl o finském vítězství Pärssinen.

včera

včera

Klára Červenková

Zabili ji nacisté. Před 80 lety zemřela Klára Červenková, vědkyně a bojovnice za práva žen

Pokud se někdy připomínají významné osobnosti našich dějin, zpravidla se jedná o muže. Ženám coby výrazným historickým osobnostem bývá věnována o poznání menší pozornost. Mnohé ženy by však rozhodně neměly být zapomenuty. Mezi pozapomenuté dámy naší historie patří také Klára Červenková, jedna z prvních českých vědkyň, bojovnice za práva žen, přítelkyně Alice Masarykové, dcery prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, a oběť nacistického režimu.

včera

včera

Pákistánská armáda, ilustrační fotografie.

Neexistuje rozumný důvod, proč očekávat mír. Indie a Pákistán se nenávidí

Příměří mezi Indií a Pákistánem, které oznámila administrativa Donalda Trumpa, může působit jako výrazný diplomatický moment, ve skutečnosti však zapadá do dlouhé řady obdobných epizod. Od roku 1947 se konflikt mezi oběma zeměmi vyznačuje opakujícím se vzorcem. Období relativního klidu střídají výbuchy násilí, zatímco hluboká nedůvěra a historické resentimenty brání jakémukoli trvalému řešení. Ani tentokrát není důvod čekat něco jiného.

včera

včera

Donald Trump

Přejmenování Perského zálivu, připojení Grónska či změna Mexického zálivu. Proč je Trump posedlý mapami?

Prezident Spojených států Donald Trump opět rozvířil mezinárodní vody — tentokrát nikoli novými sankcemi nebo vojenským nasazením, ale svým dlouholetým koníčkem: mapami. Jeho úterní schůzka s kanadským premiérem Markem Carneym, během níž Trump znovu vyjádřil přání přeměnit Kanadu na 51. stát USA, přinesla jasný důkaz, že jeho kartografické touhy mají reálný dopad na světovou geopolitiku. 

včera

včera

Evropská unie

Konec byrokracie v EU? Brusel chce konkurovat USA, na stole jsou zásadní změny

Evropská unie se chystá přepsat své dlouholeté přísné zásady v oblasti fúzí a akvizic s cílem vytvořit silné evropské průmyslové hráče schopné obstát v konkurenci se Spojenými státy. V rámci nového přístupu k hospodářské soutěži chce dát Bruselu více prostoru pro schvalování spojování podniků zejména v technologickém a obranném sektoru, uvedl server Politico.

včera

včera

včera

včera

včera

Spojené státy a Čína se dohodly na 90denním příměří. Clo klesne o 115 %

Spojené státy a Čína oznámily překvapivou dohodu o výrazném snížení cel na vzájemný obchod. V nadcházejících 90 dnech obě země sníží tarifní zátěž o 115 %, čímž dočasně ukončí obchodní napětí, které eskalovalo minulý měsíc.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy