Obří spektrometr na ISS má dokázat existenci antivesmíru

Tzv. alfa magnetický spektrometr (AMS), který váží 8,5 tuny, by mohl znamenat významný pokrok v chápání vesmíru a jeho zákonů. Na přístroji za dvě miliardy dolarů pracuje na 500 vědců z 56 institucí z 16 států světa, a to v rámci Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) v Ženevě.

Hlavním cílem vědců je pomocí spektrometru zjistit co nejvíce informací o tzv. temné hmotě, která by podle vědců měla spolu s temnou energií tvořit až 95 procent známého vesmíru. Kosmologové rovněž doufají, že jim tento supravodivý magnetický spektrometr dodá detailní údaje o energii jednotlivých nabitých částic kosmického záření.

Americký vědec a laureát Nobelovy ceny Samuel Ting ale ve spektrometru AMS vidí i přístroj, jenž by mohl odhalit, zda skutečně existuje antivesmír a antihmota. "Pokud antivesmír existuje, někde tam na okraji našeho kosmu, náš detektor by nám mohl poskytnout známky jeho existence," uvedl třiasedmdesátiletý profesor z Massachusettského technologického institutu (MIT).

Hmota a antihmota při vzájemném střetu tzv. anihilují a uvolňují energii. Těsně po Velkém třesku podle vědců existovaly v rovnováze. Současné vědecké poznatky ale naznačují, že nyní ve vesmíru žádná antihmota neexistuje. Co se s ní po Velkém třesku stalo, zatím nikdo neví.

Vědci doufají, že toto tajemství jim odhalí právě AMS. Věří také, že jim ukáže, zda antihmota přeci jen neexistuje – na samém okraji nám známého vesmíru, za nímž by mohl následovat antivesmír.

Alfa magnetický spektrometr ve středu z ženevského letiště do Kennedyho vesmírného střediska na Floridě přepravil obří transportní letoun amerického letectva Lockheed C-5M Super Galaxy. V USA ho čekají další testy, než bude příští rok dopraven na orbitální stanici.