Pro výzkum Slunce a galaxií Češi využívají obří antény v Chile

Od jejího oficiálního otevření uplyne 13. března pět let, první data přinesla již v roce 2011. Česko je součástí evropské organizace, která se na výstavbě a provozu soustavy podílí. V Ondřejově sídlí jedno z jejích sedmi center. Čeští odborníci vynikají ve studiu Slunce a důležitý výzkum se jim podařil také v oblasti galaxií.

Podle Miroslava Bárty z Astronomického ústavu Akademie věd ČR, který pracuje v ondřejovském uzlu ALMA, to na planině poseté "talíři" o průměru 12 metrů vypadá jako na Marsu. Zařízení slouží k pozorování celého vesmíru, od nejvzdálenějších oblastí přes galaxie a chladnější vesmír až po vznik hvězd, planetárních soustav i tělesa ve Sluneční soustavě a Slunce. Nepoužívá k tomu viditelné spektrum, ale pracuje s jinými vlnovými délkami.

"Tímto přístrojem byla otevřená milimetrová oblast v radioastronomii a nyní zažívá radiová interferometrie rozmach," řekl Bárta. Jednotlivé antény se dají přepravit pomocí transportérů tak, že ty nejvzdálenější jsou od sebe 16,2 kilometru. Během roku se několikrát přeskupí, podle toho, do jaké části vesmíru se mají "dívat".

Umístění v Chile je pro soustavu ideální, a to díky stálému počasí s nízkým množstvím srážek i nadmořské výšce přesahující 5000 metrů. "Atmosféra je pro tyto vlnové délky nepropustná, v této výšce se ale otevírají "okna" pro určité vlnové délky. Kdybychom něco takového postavili tady, atmosféra nám záření pohltí," vysvětlil ředitel českého centra pro tento projekt EU-ARC.CZ Pavel Jáchym.