Co by se stalo, kdyby se Země přestala otáčet? Zřejmě to nejšílenější, co si umíme představit

Všechny planety ve vesmíru mají jedno společné. Bez ohledu na svou velikost, povrch a vzdálenost od nejbližší hvězdy se otáčejí kolem své osy. Co by se ale stalo, kdyby se planeta Země točit přestala? Lidstvo by bylo zkáze, kterou si ani nedokážeme představit. Zkáze, kterou by nemělo šanci přežít.

Když před více než 13 miliardami let vznikl Velkým třeskem vesmír a začal se formovat do podoby, v jaké ho známe dnes, obrovská nahromaděná síla vymrštila do prostoru miliardy planet. Díky tomu získaly všechny planety rotaci a dodnes se točí kolem své vlastní osy. Tato rotace je nezávislá na rotaci kolem slunce, která je zapřičiněna působením gravitace, přesto není nekonečná. Některé planety postupně zpomalují a kolem své osy se točí stále menší rychlostí. V případě Země se rotace zpomaluje zhruba o dvě sekundy za 100 000 let.

Co by se ale stalo, kdyby rotace Země začala prudce zpomalovat, až by se zastavila úplně? Jako první by podle National Geographic problém pocítily letecké společnosti, které využívají složitou soustavu satelitů umístěnou na oběžné dráze. Nenacházely by se totiž tam, kde by měly být, a všechny GPS navigace by přestaly fungovat. V případě automobilové dopravy by o až tak velký problém nešlo, letadla jsou ale na navigacích závislá. A statisíce lidí by se ocitly ve vážném ohrožení.

Zpomalení rotace také ovlivní naše chápání dne jako takového. Ten je nyní rozdělen na 24 hodin, kdy jeho polovinu tvoří světlo a druhou noc, tedy tma. Při zpomalení rotace by ale došlo k prodloužení dne, případně noci, podle toho, kde na Zemi byste se nacházeli. I to je ale problém, který působí v souvislosti s jinými jako banalita.

Ačkoliv se říká, že planeta Země je kulatá, není to pravda. Naše planeta má na rovníků větší průměr, než na pólech, a je tedy spíše šišatá. Pokud se ale rotace Země zpomalí, moře a oceány se začnou stahovat blíže k pólu, neboť je rotace přestane držet na rovníku. Jako první proto začnou státy evakuovat polární oblasti, kde stoupne hladina moří.

Postupně by ale mizely i další státy. Pod vodou by byla většina Evropy, Ameriky i Asie. Veškeré vodstvo by se nalilo k oběma pólům a zaplavilo by prakticky vše, kromě úzkého pásu pevniny na rovníku. Už bychom neměli sedm kontinentů tak, jako dnes, ale jeden velký pruh suché země na rovníku, který by byl zhruba na úrovni Španělska, Itálie a Afriky. Cokoliv výše na server nebo níže na jih by bylo zatopeno vodou.

Ani to ale není to nejhorší, s čím bychom se potkali. Vzhledem k tomu, že Země je tvořena zemskou kůrou, pláštěm a jádrem, každá z těchto částí se přestává otáčet jinou rychlostí. Tím se ale planeta začne sama trhat na kusy. Objeví se ohromná zemětřesení, probudí se sopečná činnost a teplotní změny.

Snížení rotace by také ovlivnilo atmosféru nad námi. Vzduch by začal řídnout a brzy bychom si připadali jako při výstupu na nejvyšší hory světa. Takový vzduch, jaký se nyní nachází v několikakilometrové výšce, by totiž postupně přecházel do nižších poloh. V tu chvíli by už byla většina infrastruktury zničená, zemětřesení a sopky by většinu silnic a železnic zničily a lidstvo by bylo nuceno opustit největší města světa a shluknout se do táborů poblíž rovníku.

Naše chápání dne a noci je v troskách. 24hodinový cyklus je minulostí a den může trvat i třicet hodin a více, v závislosti na rychlosti, s jakou se rotace zpomaluje. To by mělo ohromný dopad na přeživší, zejména po psychické stránce. Lidé nejsou nastaveni na jiný časový a ani zvířecí obyvatelstvo ne. Vzrostl by počet sebevražd a dezorientovaných lidí, které by postupně dostihly deprese.

Svět by radikálně změnil svou tvář. Mapy jsou nepoužitelné, lidé skomírají v rovníkových oblastech a došlo by i k ustálení větrů, které by nahradily masivní bouře. Čtyři roční období jsou také minulostí a svět střídavě pohltí extrémní horko a neméně extrémní zima. Spousta zvířat vyhynula a stejně tak i spousta lidí. Zemědělství nefunguje, potraviny dochází a kde nepanuje ohromné vedro, zamrzne vše, co známe.

Pak se Země zastaví úplně. Den trvá půl roku, noc také. Objevují se ohromné větry a tsunami. Bouře, přívalové deště a hurikány. Oceány zamrzají a umírají další lidé, podle odhadů přežije zkázu pouze necelá miliarda lidí, možná méně. Jedno je ale jisté, lépe už nebude. Neexistuje žádná hybná síla, která by dokázala uvést Zemi opět do pohybu a nezničit při tom vše živé na planetě. Planetě, kterou obývají pouze nejodolnější formy zvířat a lidé, kteří se dokázali přizpůsobit zcela novému světu.

Máme štěstí, že takový scénář nikdy nenastane.

Související

Země

Proč nemůže být Země placatá? Jednoduše to prostě nejde, ačkoliv si část Slováků myslí opak

Myšlenka, že Země je kulatá, není novinkou vědy, která se zrodila v moderní době. I tak se ještě dnes můžeme setkat s názory, které tvrdí opak. Ostatně ukázal to i nedávný průzkum na Slovensku, kde v placatou Zemi věří až alarmují počet respondentů. Obyčejná myšlenka, že by Země nemusela být plochá, se přitom zrodila už dávno před počátkem našeho letopočtu, ale až pozdější pozorování a experimenty z myšlenky udělaly ověřený fakt. 

Více souvisejících

Země vesmir

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

včera

včera

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

včera

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

včera

včera

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

včera

včera

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

včera

včera

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

21. července 2026 22:02

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

21. července 2026 20:49

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

21. července 2026 19:37

21. července 2026 18:24

21. července 2026 17:01

Požár

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

21. července 2026 15:52

21. července 2026 14:40

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

21. července 2026 13:22

Češka nesla na pláži v Chorvatsku slunečník. Zasáhl ji blesk, v nemocnici bojuje o život

Na pláži v chorvatské Bašce na ostrově Krk došlo v ranních hodinách k vážnému zranění ženy, kterou během silné bouřky zasáhl blesk v momentě, kdy nesla slunečník.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy