Čeští vědci se pyšní dalším úspěchem. Zpřístupnili databázi starodávných vzorků DNA

Analýza vzorků ze starých populací byla donedávna obtížná i vzhledem k tomu, že vzorky byly poškozeny vlivy prostředí. Změnu přinesly nové metody ve zpracování starodávné DNA, které umožňují analyzovat čím dál tím starší vzorky.

Na mitochondriální DNA se vědci zaměřují kvůli tomu, že její genetické informace jsou poměrně malé a vyskytuje se v každé buňce těla ve více kopiích. Navíc je u ní dobře popsaná geografická variabilita, tedy rozdíly mezi prostorově oddělenými populacemi lidí.

V databázi je u každého vzorku uvedeno místo a čas nálezu a detaily o archeologické skupině či kultuře spojené s daným místem. Vzorky náležejí k více než 140 kulturám. "Databáze má sloužit jako nástroj pro odborníky zabývajícími se výzkumem starodávné DNA a přidružených oborů (archeologie, antropologie, genetická genealogie). Je rovněž užitečným zdrojem informací pro všechny, které zajímá historie populací nejenom na území střední Evropy," uvedla Akademie věd.

Deoxyribonukleová kyselina (DNA) je nositelem dědičných vlastností všech živých organismů. Objev její struktury oznámili v roce 1953 Brit Francis Crick a Američan James Watson. Lidský genom byl plně identifikován v roce 2003.