Časovaná bomba? Koronavirus vědce nepřekvapuje, jednou přijít musel

Vědci hovoří o dnešní době jako o době s největším rizikem rozšíření epidemie od dob, kdy lidstvo trápily SARS, prasečí chřipka nebo Ebola či Zika.

"Jsme pouze tak silní a obranyschopní, jako je silná ta nejslabší země na světě," varoval Jimmy Whitworth, profesor mezinárodního zdravotnické péče v Londýnské School of Hygiene & Tropical Medicine.

Jedním dechem dodává, že existuje spousta zemí s velmi slabou úrovní zdravotnictví. Infekční choroby však nemají žádný respekt vůči hranicím mezi jednotlivými státy a překračují je s lehkostí.

Za tím, proč je dnešní doba z epidemiologického hlediska riziková, stojí především mnoho aspektů moderního způsobu života. Odborníci hovoří o sedmi hlavních. Nejrizikovější situace nastává, když se několik faktorů vzájemně propojí.

Podle OSN bude v roce 2050 žít v urbanizovaných oblastech až 66 % obyvatel naší planety. Lidé si tak budou čím dál blíž a riziko přenosu infekční choroby vzduchem, vodou, ale i prostřednictvím kanalizace či vzrůstající produkce jídla bude vyšší.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) navíc ve více než 75 zemí působí pouhý jeden lékař na 1000 obyvatel. Ve více než 50 zemích jsou problematické i počty zdravotních sester, zejména v Africe.

Velkou hrozbou je i turismus a cestovní ruch. Nejnebezpečnějším faktorem cestování je, že umožňuje přenos a šíření infekce ještě před projevením příznaků dané choroby.

Příkladem může být rozšíření viru SARS v roce 2003. Nutno však podotknout, že přenašeči jsou v tomto případě nejen lidé, ale i zvířata nebo potraviny.