Koronavirus Covid-19: Je horší než španělská chřipka a spalničky? Na vzteklinu zdaleka nemá

Zhruba 3,4 procenta potvrzených případů nemoci Covid-19 způsobované novým typem koronaviru skončilo úmrtím, zatímco u sezónní chřipky zemře méně než procento nakažených. Jak si ale stojí nemoc v porovnání například se spalničkami?

Ačkoliv se koronavirus rychle šíří napříč Asií i Evropou, nepatří ani zdaleka mezi nejsmrtelnější nemoci, jaké známe. Navzdory všeobecnému rozšíření se k nim ale neřadí ani rakovina nebo virus HIV.

Za ty nejsmrtelnější choroby lékaři mnohdy považují takzvané Transmisivní spongiformní encefalopatie. Jde o neurodegenerativní neléčitelná onemocnění způsobená nahromaděním tzv. prionu v mozkové tkáni. Mezi tato onemocnění patří například Creutzfeldt-Jakobova nemoc nebo  Gertsmanův-Strausslerův-Schenkerův syndrom, jejichž úmrtnost je 100 %. Vždy tedy skončí smrtí jedince.

Řada dalších chorob, které by bez včasné léčby skončily vždy smrtelně, se týká především oblastí Afriky či Asie. Mezi ně patří například spavá nemoc nebo černá horečka, které lze dnes léčit. Nemoc, kterou naopak vyléčit nelze, a objevit se může i v České republice, je vzteklina.

Pojem vzteklina je všeobecně známý, stejně jako její příznaky. Už méně se ale ví, že nemoc je neléčitelná a v 99 % případů končí smrtí jedince. Jedinou možností jak ji podchytit je včasné očkování. V opačném případě se prakticky není šance uzdravit. Na světě se to zatím povedlo pouze několika lidem, zatímco desítky tisíc dalších na vzteklinu každoročně umírají. 

Zhruba v polovině případů je smrtelná sepse nebo ebola, starosti vědcům a lékařům ale dělá i virus HIV, který sám o sobě smrtelný není, oslabuje ale organismus natolik, že pacienty na životě ohrožuje i chřipka. Vyvolává navíc onemocnění AIDS. Přesto se úmrtnost díky lékům podařilo snížit za poslední roky až o 85 %.

Velmi nebezpečný je i zánět mozkových blan, jehož úmrtnost se pohybuje v závislosti na stavu pacienta a dalších faktorech kolem 25 %. Vysokou úmrtnost ale má na kontě i ptačí chřipka H5N1, mor nebo zápal plic. bez léčby se pohybují kolem 50 %.

Vysoko nad koronavirem Covid-19 se ale pohybují i další známé nemoci jako rakovina, jejíž úmrtnost je v globálních statistikách zhruba 30 %, žlutá horečka tuberkulóza nebo horečka dengue. 

Podobné nemoci způsobené koronavirem jsou především SARS a MERS. Zatímco u MERS se úmrtnost pohybovala kolem 30 %, SARS si vyžádal životy 10 % nakažených.

Covid-19 se svou úmrtností ale spíše blíží takovým nemocem jako černý kašel nebo spalničky, na které ale existuje očkování a léky. V opačném případě bychom hovořili o úmrtnosti kolem 1 až 3 procent.

Často se mylně uvádí, že koronavirus Covid-19 má podobnou úmrtnost jako španělská chřipka, tedy zhruba 3 až 5 %. Ve skutečnosti zde ale často dochází k zaměňování pojmů mortalita a letalita. Španělská chřipka si vyžádala život 3 až 5 % celkové populace, její úmrtnost ale byla v rámci počtu nakažených mnohonásobně vyšší, než Covid-19. Šlo zhruba o 20 %.

Ačkoliv koronavirus Covid-19 může působit jako děsivá nemoc, ve skutečnosti je méně smrtelný, než většina chorob, které známe. Jeho hlavním nebezpečím tedy zůstává rychlost přenosu a pozdní nástup příznaků. Na životě jsou ale ohroženi převážně starší lidé.

Související

Ilustrační foto

Virus, který zabije až 75 procent nakažených, se opět šíří. Letiště zavádějí opatření z doby pandemie covidu.

Letiště v několika asijských zemích začala znovu zavádět zdravotní kontroly a sledování cestujících, které připomínají opatření z doby pandemie covidu-19. Důvodem je nové ohnisko nákazy virem nipah v indickém státě Západní Bengálsko. Thajsko, Nepál a Tchaj-wan patří mezi první státy, které zpřísnily preventivní opatření u cestujících zasažených regionů, aby zabránily šíření této nebezpečné nemoci. Uvedl to server The Independent.

Více souvisejících

viry a bakterie Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

před 2 hodinami

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

před 3 hodinami

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

před 5 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

před 6 hodinami

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

před 8 hodinami

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

před 10 hodinami

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

před 11 hodinami

včera

včera

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Hrozí největší narušení dodávek ropy v historii, varuje IEA. Je důležitější, že Írán nebude mít jaderné zbraně, míní Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na své sociální síti Truth Social prohlásil, že zabránění Íránu v získání jaderných zbraní je pro něj mnohem důležitější prioritou než stabilita cen ropy. Reagoval tak na rostoucí volatilitu na energetických trzích, kterou vyvolal prohlubující se válečný konflikt v Perském zálivu a útoky na klíčové námořní trasy.

včera

Íránská státní televize takto odvysílala první projev nového ájatolláha Modžtaby Chameneího

První prohlášení íránského vůdce: Chámeneí požaduje od USA kompenzace, nařídil blokaci Hormuzského průlivu

Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí prolomil mlčení a vydal své první oficiální prohlášení od nástupu do úřadu. Sdělení však nebylo proneseno osobně; text přečetl moderátor ve vysílání státní televize, zatímco se na obrazovce objevovaly statické záběry. Tato forma komunikace jen prohlubuje spekulace o jeho zdravotním stavu po zprávách, že byl zraněn při zahajovacích útocích probíhajícího válečného konfliktu.

včera

Válka v Íránu nahrává Putinovi. Pomáhá financovat jeho invazi na Ukrajinu

Válečný konflikt s Íránem, který rozpoutala administrativa Donalda Trumpa, začíná přinášet nečekané ovoce ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Podle analýz webu CNN se zdá, že šéf Kremlu doslova vyhrál v loterii. Zatímco se pozornost Washingtonu upírá k Perskému zálivu, Rusko těží z prudkého nárůstu cen ropy a postupného uvolňování sankcí, což přímo financuje jeho pokračující agresi na Ukrajině.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy