Ekonomika

Sankce budou mít na Rusko tvrdý dopad, míní analytici

Západ přitvrdil. Chce vyřadit některé ruské banky ze systému SWIFT

Evropská komise (EK) se společně s lídry nejlidnatějších zemí Evropské unie, Spojenými státy, Kanadou a Británií dohodla na snaze odpojit vybrané ruské banky od globálního systému SWIFT, který je klíčový pro mezinárodní finanční transakce. Oznámila to dnes předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, která v projevu označila počínání ruské armády na Ukrajině za barbarské. Krok podporuje i Německo, které se zpočátku stavělo proti odstřižení Ruska od systému SWIFT.

Západ je na dosah odstřižení Ruska z platebního systému SWIFT

Rozhodnutí vyloučit Rusko z globálního platebního systému SWIFT bude učiněno do několika dnů, řekl dnes agentuře Reuters guvernér jedné z centrálních bank v eurozóně. Obdobně se vyjádřila také litevská premiérka Ingrid Šimonytéová, která uvedla, že západní partneři se blíží k rozhodnutí Rusko od systému odstřihnout. Tento krok se rozhodla podpořit nově také Itálie, která byla dosud proti.

Ruský útok na Ukrajinu zdražil ropu a plyn, asi zasáhne evropskou ekonomiku

Útok ruských vojenských sil na Ukrajinu dnes vedl k výraznému růstu cen ropy a plynu, propadem na něj pak zareagovaly akciové trhy. Tranzit ruského zemního plynu přes Ukrajinu dál do Evropy ale podle ranního sdělení ruské plynárenské společnosti Gazprom pokračuje bez omezení.

Komentář

Migrační vlna i tvrdá rána ekonomice. Jaké budou následky války?

Už nějaký ten pátek může každý sledovat v přímém přenosu výsledky agresivní, rozpínavé a nelítostné politiky exdůstojníka sovětské tajné služby KGB, který bohužel stojí v čele nynějšího Ruska, Vladimira Putina. Na hranicích s Ukrajinou, a to i v té běloruské části kdysi mocného Sovětského svazu, po jehož obnově Putin tak touží, stojí údajně okolo dvě stě tisíc vskutku ruských vojáků, kteří mají za sebou všemožnou techniku a vojenské vybavení, jenž nyní využívají k útoku na Ukrajinu. A Putin se rozhodl, že půjde ještě dál, zabral totiž území cizího státu, které se vydává samo za ruské.

Ruské akcie urychlily propad, hlavní index odepisuje přes deset procent

Ruské akciové trhy dnes odpoledne urychlily propad, hlavní index moskevské burzy RTS odepisuje více než deset procent. Impulzem k výprodeji se stalo tvrzení Moskvy, že ruská armáda a pohraniční stráž zabily na svém území sabotéry z Ukrajiny, ačkoliv Kyjev to popřel.

Komentář

Nemáte dluhy? Při současných ekonomických problémech je to stejně jedno

Že v Česku rychle roste všeobecné zadlužení, a to bohužel nejen eráru, ale i u domácností, a hlavně u firem, je snad všeobecně známo. Čtenářům se servírují titulky a rozsáhlé zprávy o tom, jak že podnikatelé a domácnosti se loni zadlužovali výrazně rychleji než v předešlých letech, takže u lidí dluh meziročně vzrostl o desetinu, což byl nejrychlejší nárůst od roku 2009 a zadlužení dnes činí 2,05 bilionu korun. Objem firemních úvěrů se zvýšil o šest procent, což bylo nejvíce od roku 2011 a firmy věřitelům dluží další „dardu“ ‒1,19 bilionu korun. Když se k tomu přičte i dluh státu, který na konci roku 2021 vykázal „sekeru“ ve výši 2,5 bilionu korun, může se člověku ze všech těch čísel udělat až nevolno. Kdo to jako všechno zaplatí, že?

Komentář

Česko proti všem. Na pozadí rekordního zdražování letí úrokové sazby nahoru, ale jen u nás

Boj s inflací nabírá ve světě obrátky. I na těchto stránkách jste si mohli milí čtenáři už přečíst, že inflace v Česku je nejvyšší od 90. let, ale že ani tato čísla nejsou pravděpodobně ještě u konce, takže i stávající rekordní znehodnocení úspor a navyšování cen ještě minimálně během letošního roku stoupne. Ano, ano, dle veřejných zpráv meziroční míra inflace v lednu letošního roku stoupla na 9,9 procenta z prosincových 6,6 procenta a stala se tak nejvyšší od července 1998. Ne příliš dobrou zprávou ale je, že uvedená čísla byla bohužel vyšší, než očekávala Česká národní banka, která i kvůli tomu odhadla, že je více než pravděpodobné, že v následujících měsících inflace překoná deset procent.

Hospodářský růst EU ve čtvrtém čtvrtletí zpomalil na 0,4 procenta

Růst ekonomiky Evropské unie v posledním čtvrtletí loňského roku v mezičtvrtletním srovnání zpomalil na 0,4 procenta z tempa 2,2 procenta ve třetím kvartálu. Ve zpřesněné zprávě o vývoji hrubého domácího produktu (HDP) to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil údaje z rychlého odhadu z konce ledna.

Inflace v Česku je nad průměrem EU, ceny energií porostou

Zatímco v předchozích měsících byla inflace v Česku podle metodiky EU spíše průměrná, v lednu se dostala nad průměr celé EU. V lednu totiž harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) v ČR stoupl na 8,8 procenta z prosincových 5,4 procenta.

Míra inflace v USA v lednu stoupla nejvýše od února 1982

Míra inflace ve Spojených státech v lednu vystoupila na 7,5 procenta, a dostala se tak nejvýše od února 1982. Prudce rostly opět zejména ceny energií. Ve své zprávě o tom dnes informovalo americké ministerstvo práce.

Slovensko zhoršilo výhled letošního růstu ekonomiky z dosavadních 4,2 na 3,5 procenta

Slovensko opět zhoršilo výhled letošního růstu ekonomiky, a to na 3,5 procenta z dosavadních 4,2 procenta. Zdůvodnilo to kromě jiného dopady nakažlivější koronavirové varianty omikron či výpadky v dodávkách komponentů ve výrobě.

Evropská komise zhoršila odhad letošního růstu ekonomiky EU

Růst ekonomiky Evropské unie bude proti odhadům z loňského podzimu letos pomalejší, hlavně kvůli vysoké inflaci a nedostatku některých zdrojů. Ve své zimní makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK). Ta nyní očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) sedmadvacítky unijních zemí o čtyři procenta, což je o tři desetiny bodu méně, než předpovídala na podzim.

Bankovní asociace zhoršila odhad růstu ekonomiky pro letošní na 3,7 procenta

Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky pro letošní na 3,7 procenta. V předchozí listopadové prognóze počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 3,9 procenta. Růst ekonomiky podpoří obnovená investiční aktivita, export a také spotřeba domácností.

Komentář

Extrémní úrokové rozdíly v boji s inflací ukazují, že nežijeme v normální době

Člověk nemusí mít hned nějaké ekonomické super vzdělání, třeba z prestižních amerických univerzit, aby si nevšiml, že teď nežijeme úplně v normální době. Tak třeba ‒ když porovnáme vývoj inflace v tuzemsku s nastavením úrokových sazeb Českou národní bankou s tím, jaké hodnoty mají třeba země Eurozóny, musí nás nutně napadnout, že tu existují dost „extrémy“. Jenže ‒ jak se říká ‒ všechno má své příčiny a následky.

Lagardeová: Měnovou politiku eurozóny není třeba výrazně zpřísňovat

Měnovou politiku eurozóny není třeba výrazně zpřísňovat, řekla dnes před hospodářským a měnovým výborem Evropského parlamentu prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Inflace se podle ní bude snižovat a mohla by se stabilizovat kolem dvou procent, což je inflační cíl banky.

Ekonomika ČR loni stoupla podle předběžného odhadu o 3,3 procenta

Česká ekonomika loni stoupla o 3,3 procenta, zatímco o rok dříve klesla o 5,8 procenta, což byl nejvýraznější propad za dobu samostatné České republiky. Vyplynulo to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ), který jej dnes zveřejnil na svém webu.

Růst spotřebitelských cen v Německu v lednu zpomalil na 4,9 procenta

Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu v lednu zpomalil na 4,9 procenta z prosincových 5,3 procenta. Vyplývá to z prvního rychlého odhadu, který dnes zveřejnil německý statistický úřad Destatis. Ve srovnání s předchozím měsícem se ceny zvýšily o 0,9 procenta.

Ekonomika Evropské unie ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla o 0,4 procenta

Ekonomika Evropské unie ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla proti předchozím třem měsícům podle sezonně přepočtených údajů o 0,4 procenta, což je výrazné zpomalení proti třetímu čtvrtletí, kdy růst činil 2,2 procenta.

ČNB na svém čtvrtečním zasedání zřejmě opět výrazně zvýší úrokové sazby

Bankovní rada České národní banky na svém čtvrtečním zasedání zřejmě opět výrazně zvýší úrokové sazby, nejpravděpodobněji o 0,75 procentního bodu. Vyplývá to z odhadů většiny analytiků, které ČTK oslovila. Základní úroková sazba by v takovém případě stoupla na 4,5 procenta, tedy na nejvyšší hodnotu od ledna 2002. Důvodem růstu sazeb je nadále rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste.