Ekonomika

Růst spotřebitelských cen v Německu v lednu zpomalil na 4,9 procenta

Ekonomika Evropské unie ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla o 0,4 procenta

Ekonomika Evropské unie ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla proti předchozím třem měsícům podle sezonně přepočtených údajů o 0,4 procenta, což je výrazné zpomalení proti třetímu čtvrtletí, kdy růst činil 2,2 procenta.

ČNB na svém čtvrtečním zasedání zřejmě opět výrazně zvýší úrokové sazby

Bankovní rada České národní banky na svém čtvrtečním zasedání zřejmě opět výrazně zvýší úrokové sazby, nejpravděpodobněji o 0,75 procentního bodu. Vyplývá to z odhadů většiny analytiků, které ČTK oslovila. Základní úroková sazba by v takovém případě stoupla na 4,5 procenta, tedy na nejvyšší hodnotu od ledna 2002. Důvodem růstu sazeb je nadále rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste.

Česká ekonomika loni stoupla v průměru o 2,9 procenta, odhadují analytici

Česká ekonomika loni stoupla v průměru o 2,9 procenta. Vyplývá to z odhadu analytiků oslovených ČTK. Odhady se přitom pohybují od 2,6 do 3,5 procenta. Český statistický úřad zveřejní první předběžný odhad vývoje ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí a za celý loňský rok v úterý 1. února. Předloni ekonomika klesla o 5,8 procenta, šlo o nejvýraznější propad za dobu samostatné České republiky.

MMF zhoršil výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 4,4 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 4,4 procenta. To je o půl procentního bodu méně, než čekal v říjnu. Důvodem je zejména slabší růst ve dvou největších ekonomikách, tedy ve Spojených státech a v Číně, uvedl dnes fond v aktualizaci podzimního výhledu. Na příští rok MMF počítá se zpomalením tempa růstu na 3,8 procenta, což je však o 0,2 procentního bodu více, než čekal v podzimním výhledu.

Podnikatelská nálada v Německu se po šesti měsících propadů v lednu začala zlepšovat

Podnikatelská nálada v Německu se po šesti měsících propadů v lednu začala opět zlepšovat. V dnes zveřejněném průzkumu to uvedl mnichovský institut Ifo. Náladu podle ankety povzbudila zejména lepší očekávání podnikatelů, ačkoliv současnou situaci hodnotí ve srovnání s prosincem hůře. Podnikatelská nálada podle indexu Ifo vzrostla na 95,7 ze zpřesněné prosincové hodnoty 94,8 bodu.

Komentář

Inflace letí nahoru, pořádně se zdražuje. Proč nikdo nepanikaří? Není důvod

Zdá se, že očekávání ekonomů a analytiků, zveřejňovaná často už na podzim loňského roku o tom, že rychle rostoucí ceny (inflace) z Česka hned tak nezmizí, se naplňují. Sama Česká národní banka (ČNB), která má v tuzemsku na starosti cenovou a měnovou stabilitu, minulý týden uvedla, že nejpravděpodobnějším výhledem je v následujících týdnech další růst inflace, která na sklonku roku 2021, dle nejnovějších zjištění centrální banky, byla 6,6 procenta. To je meziročně nejvíc od září 2008. Podle Petra Krále, ředitele měnové sekce ČNB, kterého citoval zpravodajský server Českého rozhlasu iRozhlas.cz, lze očekávat, že inflace zrychlí na devět až deset procent. „Pokud to přeteče desítku, tak jen malinko a mělo by to být na několik málo měsíců,“ uvedl.

Důvěra v českou ekonomiku po půl roce v lednu stoupla

Důvěra v českou ekonomiku se v lednu po půl roce zvýšila. Proti loňskému prosinci stoupla o dva body na hodnotu 97,6 bodu, přičemž optimističtější jsou podnikatelé i spotřebitelé. Vyplynulo to z dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V meziročním srovnání je souhrnný i podnikatelský indikátor vyšší, zatímco důvěra spotřebitelů je na nižší úrovni.

Ekonomická úroveň Česka v poměru k zemím eurozóny mírně klesla

Ekonomická úroveň Česka loni klesla na 86 procent průměru 19 zemí eurozóny a na této úrovni by měla zůstat i v letošním roce. Předloni byla úroveň ČR na 88 procentech. Česko by i tak na tom mělo bylo lépe než Polsko, Maďarsko, Slovensko, Portugalsko nebo Španělsko. Vyplývá to z odhadů v makroekonomické prognóze ministerstva financí (MF).

KOMENTÁŘ: Covid tvrdě dopadl na firmy a podnikatele. Tak kde berou peníze na vyšší mzdy?

Česká ekonomika, nutno ale hned na začátku přiznat, že nejen ona sama, čelí v posledních měsících ataku nejen nejrůznějších krizí, ale i rychlému nárůstu snad všech cen, které existují. Dá se proto říct, že zpráva, kterou tento týden vydala agentura ČTK, je téměř malým zázrakem. O čem je řeč? O tomhle: agenturní novinka říká, že podle výsledků průzkumu personální agentury Grafton Recruitment z konce roku 2021 mezi 432 podniky jich chce 59 procent v letošním roce nabírat nové zaměstnance a tři čtvrtiny z nich chce nové lidi do svých stavů získat zvyšováním mzdy. Což o to, je to super zpráva, jenže, když si uvědomím, že následky řešení covidové pandemie, zvláště v tuzemsku, dopadly často dosti tvrdě na řadu firem a podnikatelů, tak jak to, že najednou se všude nabírá a mzdy letí nahoru? Zkrátka, kde na to ty firmy vezmou?

Německá vláda výrazně sníží výhled letošního hospodářského růstu

Německá vláda výrazně sníží výhled letošního hospodářského růstu, píše s odkazem na své zdroje web časopisu Der Spiegel. Nově ho odhaduje na 3,6 procenta místo v říjnu uváděných 4,1 procenta. Stejnou informaci následně potvrdily zdroje z německého kabinetu i agentuře Reuters. Údaj by se měl objevit ve výroční hospodářské zprávě, kterou příští týden představí německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck.

MMF předpokládá, že zvýší odhad ztrát způsobených světové ekonomice pandemií

Mezinárodní měnový fond (MMF) předpokládá, že zvýší svůj odhad ztrát způsobených světové ekonomice pandemií covidu-19. Uvedla to dnes šéfka fondu Kristalina Georgievová. Nynější odhad předpokládá, že pandemie globální hospodářství do roku 2024 připraví o 12,5 bilionu dolarů (267 bilionů Kč), napsala agentura Reuters.

Komentář

Zdražování nebere konce aneb inflace jako hlavní téma roku 2022

Až se na konci letošního roku budou zveřejňovat žebříčky nejhledanějších slov na různých internetových vyhledavačích, rozhodně čekám, že výraz „inflace“ porazí nejen slovo covid či pandemie, ale i další termíny. Statistiky a taky některé titulky novinových článků ovšem říkají že z inflace se minimálně v Evropě (a tudíž i u nás) zřejmě letos stane „noční můra“. Nejen čísla v Česku, ale i v Evropě totiž zatím naznačují, že „zdražování“, jak se taky někdy zkratkovitě inflaci říká, neberou konce.

Německá ekonomika se loni vrátila k růstu, HDP se zvýšil o 2,7 procenta

Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se v loňském roce zvýšil o 2,7 procenta, uvedl dnes ve své předběžné zprávě spolkový statistický úřad. Ekonomika se tak vrátila k růstu po předloňském propadu o 4,6 procenta, za kterým stály negativní hospodářské dopady pandemie covidu-19. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.

Tempo růstu globální ekonomiky podle OSN v letošním roce zřejmě zpomalí

Tempo růstu globální ekonomiky v letošním roce zřejmě zpomalí na čtyři procenta z loňských 5,5 procenta, což bylo maximum za více než 40 let. V příštím roce pak tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) zřejmě zpomalí ještě více a dosáhne 3,5 procenta. Hlavním důvodem budou nové vlny infekce covidu-19, problémy na trhu práce, omezení v dodavatelských řetězcích a rostoucí inflace. Ve svém výhledu to dnes uvedla Organizace spojených národů (OSN).

Ceny letí nahoru extrémní rychlostí. Inflace se blíží dvojnásobku loňského roku

Inflace v prosinci zrychlila meziroční růst na 6,6 procenta z listopadových šesti procent. Takový růst spotřebitelských cen zaznamenalo Česko naposledy v září 2008. Aktuální vývoj nejvíce ovlivnily ceny v dopravě a bydlení.

Analýza

Ekonomika stoupne o 4 procenta a dostane se na úroveň před pandemií

Růst české ekonomiky letos zrychlí na čtyři procenta z loňských 2,4 procenta. Na konci roku by se tak česká ekonomika mohla dostat na předpandemickou úroveň. Vyplývá to z analýzy ekonomického výhledu pro rok 2022, který sestavil ekonomický tým společnosti Deloitte.

Česká ekonomika loni ve třetím čtvrtletí stoupla o 3,3 procenta

Česká ekonomika loni ve třetím čtvrtletí podle zpřesněného údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně stoupla o 3,3 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 1,6 procenta. Předchozí odhad z konce listopadu uváděl meziroční nárůst HDP o 3,1 procenta a mezičtvrtletní růst o 1,5 procenta.

Inflace v Německu se loni zvýšila na 3,1 procenta

Růst spotřebitelských cen v Německu loni zrychlil na 3,1 procenta, a dostal se tak na nejvyšší hodnotu od roku 1993. Na základě předběžných údajů podle německé metodiky výpočtu to dnes oznámil spolkový statistický úřad. V předloňském roce dosáhla míra inflace 0,5 procenta. Inflace v Německu je tak nyní výrazně nad cílem Evropské centrální banky (ECB), která ho stanovila na dvě procenta.

Ropa loni výrazně podražila, zlevnily drahé kovy

Drahé kovy loni zlevnily, cena zlata klesla o sedm procent, stříbra o 15 procent. Naopak ropa zdražila o téměř 60 procent. Výrazně o desítky procent vzrostly ceny průmyslových kovů. Vyplývá to z vyjádření analytiků na dotaz ČTK.