KOMENTÁŘ: Covid tvrdě dopadl na firmy a podnikatele. Tak kde berou peníze na vyšší mzdy?

Česká ekonomika, nutno ale hned na začátku přiznat, že nejen ona sama, čelí v posledních měsících ataku nejen nejrůznějších krizí, ale i rychlému nárůstu snad všech cen, které existují. Dá se proto říct, že zpráva, kterou tento týden vydala agentura ČTK, je téměř malým zázrakem. O čem je řeč? O tomhle: agenturní novinka říká, že podle výsledků průzkumu personální agentury Grafton Recruitment z konce roku 2021 mezi 432 podniky jich chce 59 procent v letošním roce nabírat nové zaměstnance a tři čtvrtiny z nich chce nové lidi do svých stavů získat zvyšováním mzdy. Což o to, je to super zpráva, jenže, když si uvědomím, že následky řešení covidové pandemie, zvláště v tuzemsku, dopadly často dosti tvrdě na řadu firem a podnikatelů, tak jak to, že najednou se všude nabírá a mzdy letí nahoru? Zkrátka, kde na to ty firmy vezmou?

Ani se tomu nechce věřit, že navzdory stále trvající pandemii očekávají personalisté větší poloviny firem ze zmiňovaného průzkumu růst svých společností. Jak již bylo uvedeno, nabírat hodlá až 59 procent respondentů průzkumu, dalších 30 procent pak předpokládá, že velikost firemního týmu se v nadcházejících 12 měsících nijak nezmění. Nejčastěji chtějí firmy zvyšovat počty zaměstnanců o méně než pět procent.

Podle ČTK, která čerpala data z onoho průzkumu, se nyní firmy velmi často snaží řešit své personální otázky i motivací zaměstnanců k přesčasům. Jenže to zřejmě není ani podle zpravodajskou agenturou citovaným ředitelem Graftonu Martinem Malem dlouhodobě udržitelné, takže bude růst tlak na větší zaměstnávání cizinců. Otázka proto zůstává stejná, kde na to ty firmy po covidových útrapách za poslední dva roky vezmou?

Jedním argumentem k vysvětlení může být, že je otázkou, v jakých konkrétních odvětvích české ekonomiky se průzkum uskutečnil. I podle zaměstnavatelských svazů jsou totiž odvětví, kterým se i přes nejrůznější překážky opravdu daří ‒ patří mezi ně rozhodně e-commerce firmy, ale i průmysl, vyjma viditelně strádajícího automotive segmentu a jeho dodavatelů, IT atd.

Další faktorem, který možná vysvětluje „přidávání“ na mzdách, může být to, že dorůstá generace, pro kterou jsou kromě výše platu důležité i jiné benefity. Jednoduše řečeno, jak mi řekl známý z byznysu: „Kdybych měl podnik v gastru, tak asi happy nejsem, ale pokud tady někdo dělá mobilní aplikace nebo ozubená kolečka do elektrokol, tak se má rozhodně dobře a má na to, aby přilákal nové lidi na zvýšenou mzdu.“ Není proto divu, že řada lidí dnes říká: „Kdyby mě chtěl dneska někdo přetáhnout do své firmy, tak plat je vskutku ten nejmenší problém…“.

Faktem ale je i to, že když položíte otázku na ziskovost firem v Česku na rok 2022 (tedy na možné zdroje financování růstu mezd) milému online příteli Googlu, dostanete odpověď: Firmy a podnikatelé v Česku vyhlížejí nadcházející rok 2022 s mírným optimismem. U zisku předvídá pro letošek zlepšení 29 procent firem a podnikatelů, naopak zhoršení 22 procent oslovených. Necelá polovina pak doufá v udržení profitability na úrovni minulého roku. Situace se liší podle odvětví. Co se proto týká zvyšování mezd, zdá se, s použitím citátu jednoho z českých politických matadorů, že zdroje tu jsou. V loňském roce třeba podle ČTK navýšila plošně mzdy téměř polovina podniků v Česku.

Letos se k tomuto kroku kvůli situaci na trhu práce a inflaci chystá mnohem více zaměstnavatelů. Dle zmiňovaného průzkumu Grafton má jít nejčastěji o pětiprocentní růst mezd, necelá třetina firem však zvažuje růst desetiprocentní. Dobrou zprávou je, že naopak snižovat mzdy plánuje pouhé jedno procento firem. Odměny se chystá tento rok zvýšit 15 procent firem, stejně jako v případě mezd jde nejčastěji o zvyšování o pět procent.

Navyšování mezd tak opravdu může být jedním z klíčových nástrojů pro rozšiřování výroby a produkce. Jde ale pořád o byznysové rozhodnutí, za kterým nehledejme jenom risk a střílení od boku. Jak totiž vyplývá z dalšího průzkumu, tentokrát poradenské společnosti PwC a to mezi 4446 generálními řediteli v 89 zemích a teritoriích světa loni v říjnu a listopadu, na 77 procent z nich předpovídá pro letošek zlepšení globální ekonomiky, zatímco 15 procent očekává zhoršení podmínek.

Optimismus tak dosáhl desetiletého maxima a je o procentní bod vyšší než před rokem a o 54procentních bodů vyšší než v roce 2020, kdy více než polovina z nich předpovídala pokles ekonomiky. Zdá se tedy, že letošek může přinést nejen strasti spojené se zdražováním, covidem a dalšími krizemi, ale třeba i radost z toho, že si vás váš zaměstnavatel bude chtít v práci udržet tím, že vám přidá na platu.

Související

Donald Trump

Trump vyhlásil Íránu ekonomickou válku historických rozměrů

Americký prezident Donald Trump vyhlásil spuštění nové fáze konfliktu s Íránem. Teheránu slíbil ekonomickou válku a izolaci historicky nevídané úrovně. Šéf Bílého domu zároveň pohrozil všem zemím, které by se pokusily Íránu pomoci s obcházením sankcí. 

Více souvisejících

Ekonomika ,  zaměstnání

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

včera

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

včera

Marco Rubio

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

včera

Petr Pavel

Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál

Část spolupracovníků prezidenta Petra Pavla se snaží hlavu státu přesvědčit, aby předčasně ukončil svou soukromou zahraniční cestu na motorkách v Maroku a vrátil se do České republiky k nadcházejícím komunálním volbám. Prezidentův odjezd vyvolal značnou vlnu kritiky, přestože jeho okolí před negativními reakcemi veřejnosti varovalo již předem. Samotná Kancelář prezidenta republiky označila celou situaci za plánovací chybu, která hlavu státu mrzí, a část poradců stále hledá možnosti, jak prezidentovi umožnit odevzdání volebního hlasu.

včera

Haifa, ilustrační fotografie.

Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás

Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.

včera

Christa Pikeová

Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu

Americká vězeňkyně Christa Pikeová, která přežila neúspěšný pokus o popravu smrtící injekcí v americkém státě Tennessee, se v nemocnici probrala z bezvědomí a začala komunikovat. Podle jejích právních zástupců je padesátiletá žena při vědomí, mluví a nadále zůstává v intenzivní péči lékařů. Její zdravotní stav se postupně zlepšuje, přestože při pokusu o popravu utrpěla těžká poškození paží a v nemocničním lůžku zůstává připoutaná pouty. Jedná se o zcela ojedinělý případ, kdy odsouzený člověk přežil podání kompletní dávky popravčí látky.

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?

Nadcházející komunální volby rozhodnou o novém složení vedení obcí, měst i jednotlivých městských částí na další čtyřleté období. Občané v nich vybírají své zástupce v lokálních zastupitelstvech, kteří následně ovlivňují každodenní chod daného místa. Voliči přitom nevybírají přímo starostu ani primátora, ti vzcházejí až z následných povolebních vyjednávání samotných zastupitelů.

včera

Výhled počasí na příští týden. Meteorologové naznačili, jak bude

Definitivně poslední dny babího léta jsou tady. Důkazem je i předpověď počasí na příští týden, která už s teplotami nad 20 stupňů nepočítá. Odpolední maxima ale stále mohou vystoupat až na 18 °C, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy