Česká ekonomika, nutno ale hned na začátku přiznat, že nejen ona sama, čelí v posledních měsících ataku nejen nejrůznějších krizí, ale i rychlému nárůstu snad všech cen, které existují. Dá se proto říct, že zpráva, kterou tento týden vydala agentura ČTK, je téměř malým zázrakem. O čem je řeč? O tomhle: agenturní novinka říká, že podle výsledků průzkumu personální agentury Grafton Recruitment z konce roku 2021 mezi 432 podniky jich chce 59 procent v letošním roce nabírat nové zaměstnance a tři čtvrtiny z nich chce nové lidi do svých stavů získat zvyšováním mzdy. Což o to, je to super zpráva, jenže, když si uvědomím, že následky řešení covidové pandemie, zvláště v tuzemsku, dopadly často dosti tvrdě na řadu firem a podnikatelů, tak jak to, že najednou se všude nabírá a mzdy letí nahoru? Zkrátka, kde na to ty firmy vezmou?
Ani se tomu nechce věřit, že navzdory stále trvající pandemii očekávají personalisté větší poloviny firem ze zmiňovaného průzkumu růst svých společností. Jak již bylo uvedeno, nabírat hodlá až 59 procent respondentů průzkumu, dalších 30 procent pak předpokládá, že velikost firemního týmu se v nadcházejících 12 měsících nijak nezmění. Nejčastěji chtějí firmy zvyšovat počty zaměstnanců o méně než pět procent.
Podle ČTK, která čerpala data z onoho průzkumu, se nyní firmy velmi často snaží řešit své personální otázky i motivací zaměstnanců k přesčasům. Jenže to zřejmě není ani podle zpravodajskou agenturou citovaným ředitelem Graftonu Martinem Malem dlouhodobě udržitelné, takže bude růst tlak na větší zaměstnávání cizinců. Otázka proto zůstává stejná, kde na to ty firmy po covidových útrapách za poslední dva roky vezmou?
Jedním argumentem k vysvětlení může být, že je otázkou, v jakých konkrétních odvětvích české ekonomiky se průzkum uskutečnil. I podle zaměstnavatelských svazů jsou totiž odvětví, kterým se i přes nejrůznější překážky opravdu daří ‒ patří mezi ně rozhodně e-commerce firmy, ale i průmysl, vyjma viditelně strádajícího automotive segmentu a jeho dodavatelů, IT atd.
Další faktorem, který možná vysvětluje „přidávání“ na mzdách, může být to, že dorůstá generace, pro kterou jsou kromě výše platu důležité i jiné benefity. Jednoduše řečeno, jak mi řekl známý z byznysu: „Kdybych měl podnik v gastru, tak asi happy nejsem, ale pokud tady někdo dělá mobilní aplikace nebo ozubená kolečka do elektrokol, tak se má rozhodně dobře a má na to, aby přilákal nové lidi na zvýšenou mzdu.“ Není proto divu, že řada lidí dnes říká: „Kdyby mě chtěl dneska někdo přetáhnout do své firmy, tak plat je vskutku ten nejmenší problém…“.
Faktem ale je i to, že když položíte otázku na ziskovost firem v Česku na rok 2022 (tedy na možné zdroje financování růstu mezd) milému online příteli Googlu, dostanete odpověď: Firmy a podnikatelé v Česku vyhlížejí nadcházející rok 2022 s mírným optimismem. U zisku předvídá pro letošek zlepšení 29 procent firem a podnikatelů, naopak zhoršení 22 procent oslovených. Necelá polovina pak doufá v udržení profitability na úrovni minulého roku. Situace se liší podle odvětví. Co se proto týká zvyšování mezd, zdá se, s použitím citátu jednoho z českých politických matadorů, že zdroje tu jsou. V loňském roce třeba podle ČTK navýšila plošně mzdy téměř polovina podniků v Česku.
Letos se k tomuto kroku kvůli situaci na trhu práce a inflaci chystá mnohem více zaměstnavatelů. Dle zmiňovaného průzkumu Grafton má jít nejčastěji o pětiprocentní růst mezd, necelá třetina firem však zvažuje růst desetiprocentní. Dobrou zprávou je, že naopak snižovat mzdy plánuje pouhé jedno procento firem. Odměny se chystá tento rok zvýšit 15 procent firem, stejně jako v případě mezd jde nejčastěji o zvyšování o pět procent.
Navyšování mezd tak opravdu může být jedním z klíčových nástrojů pro rozšiřování výroby a produkce. Jde ale pořád o byznysové rozhodnutí, za kterým nehledejme jenom risk a střílení od boku. Jak totiž vyplývá z dalšího průzkumu, tentokrát poradenské společnosti PwC a to mezi 4446 generálními řediteli v 89 zemích a teritoriích světa loni v říjnu a listopadu, na 77 procent z nich předpovídá pro letošek zlepšení globální ekonomiky, zatímco 15 procent očekává zhoršení podmínek.
Optimismus tak dosáhl desetiletého maxima a je o procentní bod vyšší než před rokem a o 54procentních bodů vyšší než v roce 2020, kdy více než polovina z nich předpovídala pokles ekonomiky. Zdá se tedy, že letošek může přinést nejen strasti spojené se zdražováním, covidem a dalšími krizemi, ale třeba i radost z toho, že si vás váš zaměstnavatel bude chtít v práci udržet tím, že vám přidá na platu.
Související
Benzin na příděl? Svět čelí větší hrozbě než za velké ropné krize, hrozí výrazné zdražování potravin i paliv
Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu
před 2 hodinami
Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu
před 3 hodinami
„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři
před 4 hodinami
Jednáme s Íránem, jsme na prahu dohody, prohlásil Trump. Lži a manipulace s ropnými trhy, reaguje Teherán
před 5 hodinami
Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak
před 6 hodinami
Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet
včera
Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady
včera
Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil
včera
Trump: USA a Írán jednají o mírovém plánu, Modžtaba Chameneí je možná mrtvý
včera
Eskalace zrychluje, únikových cest ubývá. Možnosti ukončení války v Íránu se dramaticky zužují
včera
Kubánská armáda je připravena na případnou americkou agresi, vzkazuje Trumpovi Havana
včera
Ceny ropy začaly po Trumpově oznámení prudce klesat
včera
WP: Ruští agenti chtěli uskutečnit falešný pokus o atentát na Orbána, aby vyhrál volby
včera
Okamura chce zrušit „podraz na občany i firmy“. Koalice předloží návrh na zrušení části poplatků za ČT a Rozhlas
včera
Írán má v ruce mocnou zbraň. Útokem na odsolovací stanice může rozvrátit celý Blízký východ
včera
Trump nečekaně ustoupil z ultimáta Íránu. Útoky odložil
včera
Rutte věří, že se evropské státy připojí k Trumpově válce proti Íránu
včera
Takové počasí historie nepamatuje. Příští rok otřese globálními statistikami, varuje WMO
včera
Politico: Budapešť funguje jako přímý informační kanál pro Kreml. EU vylučuje Maďarsko z citlivých diskusí
včera
IEA: Situace na světových energetických trzích překonává největší krize moderní historie
Situace na světových energetických trzích dosáhla kritického bodu a podle šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola svými dopady překonává největší krize moderní historie. Současný konflikt v Íránu, doprovázený bombardováním a uzavřením strategického Hormuzského průlivu, v sobě kombinuje ničivou sílu obou ropných šoků ze 70. let i následků ruské invaze na Ukrajinu. Birol v pondělí v Canbeře varoval, že světoví lídři zpočátku podcenili hloubku problémů, které tato destabilizace přinese.
Zdroj: Libor Novák