KOMENTÁŘ: Covid tvrdě dopadl na firmy a podnikatele. Tak kde berou peníze na vyšší mzdy?

Česká ekonomika, nutno ale hned na začátku přiznat, že nejen ona sama, čelí v posledních měsících ataku nejen nejrůznějších krizí, ale i rychlému nárůstu snad všech cen, které existují. Dá se proto říct, že zpráva, kterou tento týden vydala agentura ČTK, je téměř malým zázrakem. O čem je řeč? O tomhle: agenturní novinka říká, že podle výsledků průzkumu personální agentury Grafton Recruitment z konce roku 2021 mezi 432 podniky jich chce 59 procent v letošním roce nabírat nové zaměstnance a tři čtvrtiny z nich chce nové lidi do svých stavů získat zvyšováním mzdy. Což o to, je to super zpráva, jenže, když si uvědomím, že následky řešení covidové pandemie, zvláště v tuzemsku, dopadly často dosti tvrdě na řadu firem a podnikatelů, tak jak to, že najednou se všude nabírá a mzdy letí nahoru? Zkrátka, kde na to ty firmy vezmou?

Ani se tomu nechce věřit, že navzdory stále trvající pandemii očekávají personalisté větší poloviny firem ze zmiňovaného průzkumu růst svých společností. Jak již bylo uvedeno, nabírat hodlá až 59 procent respondentů průzkumu, dalších 30 procent pak předpokládá, že velikost firemního týmu se v nadcházejících 12 měsících nijak nezmění. Nejčastěji chtějí firmy zvyšovat počty zaměstnanců o méně než pět procent.

Podle ČTK, která čerpala data z onoho průzkumu, se nyní firmy velmi často snaží řešit své personální otázky i motivací zaměstnanců k přesčasům. Jenže to zřejmě není ani podle zpravodajskou agenturou citovaným ředitelem Graftonu Martinem Malem dlouhodobě udržitelné, takže bude růst tlak na větší zaměstnávání cizinců. Otázka proto zůstává stejná, kde na to ty firmy po covidových útrapách za poslední dva roky vezmou?

Jedním argumentem k vysvětlení může být, že je otázkou, v jakých konkrétních odvětvích české ekonomiky se průzkum uskutečnil. I podle zaměstnavatelských svazů jsou totiž odvětví, kterým se i přes nejrůznější překážky opravdu daří ‒ patří mezi ně rozhodně e-commerce firmy, ale i průmysl, vyjma viditelně strádajícího automotive segmentu a jeho dodavatelů, IT atd.

Další faktorem, který možná vysvětluje „přidávání“ na mzdách, může být to, že dorůstá generace, pro kterou jsou kromě výše platu důležité i jiné benefity. Jednoduše řečeno, jak mi řekl známý z byznysu: „Kdybych měl podnik v gastru, tak asi happy nejsem, ale pokud tady někdo dělá mobilní aplikace nebo ozubená kolečka do elektrokol, tak se má rozhodně dobře a má na to, aby přilákal nové lidi na zvýšenou mzdu.“ Není proto divu, že řada lidí dnes říká: „Kdyby mě chtěl dneska někdo přetáhnout do své firmy, tak plat je vskutku ten nejmenší problém…“.

Faktem ale je i to, že když položíte otázku na ziskovost firem v Česku na rok 2022 (tedy na možné zdroje financování růstu mezd) milému online příteli Googlu, dostanete odpověď: Firmy a podnikatelé v Česku vyhlížejí nadcházející rok 2022 s mírným optimismem. U zisku předvídá pro letošek zlepšení 29 procent firem a podnikatelů, naopak zhoršení 22 procent oslovených. Necelá polovina pak doufá v udržení profitability na úrovni minulého roku. Situace se liší podle odvětví. Co se proto týká zvyšování mezd, zdá se, s použitím citátu jednoho z českých politických matadorů, že zdroje tu jsou. V loňském roce třeba podle ČTK navýšila plošně mzdy téměř polovina podniků v Česku.

Letos se k tomuto kroku kvůli situaci na trhu práce a inflaci chystá mnohem více zaměstnavatelů. Dle zmiňovaného průzkumu Grafton má jít nejčastěji o pětiprocentní růst mezd, necelá třetina firem však zvažuje růst desetiprocentní. Dobrou zprávou je, že naopak snižovat mzdy plánuje pouhé jedno procento firem. Odměny se chystá tento rok zvýšit 15 procent firem, stejně jako v případě mezd jde nejčastěji o zvyšování o pět procent.

Navyšování mezd tak opravdu může být jedním z klíčových nástrojů pro rozšiřování výroby a produkce. Jde ale pořád o byznysové rozhodnutí, za kterým nehledejme jenom risk a střílení od boku. Jak totiž vyplývá z dalšího průzkumu, tentokrát poradenské společnosti PwC a to mezi 4446 generálními řediteli v 89 zemích a teritoriích světa loni v říjnu a listopadu, na 77 procent z nich předpovídá pro letošek zlepšení globální ekonomiky, zatímco 15 procent očekává zhoršení podmínek.

Optimismus tak dosáhl desetiletého maxima a je o procentní bod vyšší než před rokem a o 54procentních bodů vyšší než v roce 2020, kdy více než polovina z nich předpovídala pokles ekonomiky. Zdá se tedy, že letošek může přinést nejen strasti spojené se zdražováním, covidem a dalšími krizemi, ale třeba i radost z toho, že si vás váš zaměstnavatel bude chtít v práci udržet tím, že vám přidá na platu.

Související

Donald Trump

Trumpovo vítězství ohrožuje světovou ekonomiku. Evropa a USA mohou rozpoutat obchodní válku

Po vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách se podniky a ekonomové z celého světa snaží analyzovat jeho slib z kampaně, že zavede plošné clo na veškeré zahraniční zboží. Trump vnímá cla jako způsob, jak podpořit americkou ekonomiku, ochránit pracovní místa a zvýšit daňové příjmy. Navrhované sazby mezi 10 % až 20 % by měly dopad na ceny po celém světě a znepokojují zejména Evropu, uvedl BBC.

Více souvisejících

Ekonomika zaměstnání

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 4 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO

Zástupci NATO a Ukrajiny se příští úterý setkají v Bruselu na jednání o ruském použití experimentální hypersonické rakety středního doletu. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy