Lagardeová: Měnovou politiku eurozóny není třeba výrazně zpřísňovat

Měnovou politiku eurozóny není třeba výrazně zpřísňovat, řekla dnes před hospodářským a měnovým výborem Evropského parlamentu prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Inflace se podle ní bude snižovat a mohla by se stabilizovat kolem dvou procent, což je inflační cíl banky.

ECB minulý týden ponechala svou měnovou politiku podle očekávání beze změny. Hlavní úroková sazba tak zůstává na rekordním minimu nula procent. Nic nezměnila ani na miliardových nákupech dluhopisů, kterými banka podporuje ekonomiku eurozóny. Míra inflace v zemích eurozóny v lednu vystoupila na 5,1 procenta. To je rekord od zavedení eura před dvaceti lety a více než dvojnásobek inflačního cíle banky.

S poukazem na rostoucí inflační rizika si ECB minulý týden otevřela dveře ke zvýšení úrokových sazeb později v roce 2022, napsala agentura Reuters. Banka uvedla, že zasedání 10. března bude klíčové pro rozhodnutí, jak rychle ukončí svůj program nákupu dluhopisů.

Lagardeová dnes uvedla, že vysoká inflace se pravděpodobně neudrží. Varovala, že vysoké ceny energií, které jsou největším motorem inflace, budou ke zvýšeným spotřebitelským cenám přispívat i v dalším období, protože snižují kupní sílu domácností.

"Zvýšila se šance, že se inflace stabilizuje na úrovni našeho cíle," řekla Lagardeová. "Nejsou signály, že inflace zůstane ve střednědobém horizontu trvale a výrazně nad naším cílem, což by vyžadovalo zřetelné zpřísnění (měnové politiky)," konstatovala šéfka ECB. Ekonomika eurozóny podle ní netrpí takovým přehřátím, jaké zakoušejí jiné ekonomiky.

"To zvyšuje pravděpodobnost, že současné cenové tlaky ustoupí dříve, než se zakoření. A to nám umožní dosáhnout ve střednědobém horizontu našeho dvouprocentního cíle," uvedla dále šéfka ECB.

"Mezi ukončením našich čistých nákupů aktiv a datem zrušení existuje definovaná posloupnost. Ke zvýšení sazeb nedojde před ukončením našich nákupů aktiv," řekla Lagardeová. "Jakákoli úprava naší politiky bude postupná," dodala.

Trhy nyní počítají se zvýšením úrokových sazeb v letošním roce o zhruba 0,5 procentního bodu. Ekonomové jsou opatrnější a většina z nich předpovídá první krok buď na konci roku, nebo na začátku roku 2023.

Související

Donald Trump

Trumpovo vítězství ohrožuje světovou ekonomiku. Evropa a USA mohou rozpoutat obchodní válku

Po vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách se podniky a ekonomové z celého světa snaží analyzovat jeho slib z kampaně, že zavede plošné clo na veškeré zahraniční zboží. Trump vnímá cla jako způsob, jak podpořit americkou ekonomiku, ochránit pracovní místa a zvýšit daňové příjmy. Navrhované sazby mezi 10 % až 20 % by měly dopad na ceny po celém světě a znepokojují zejména Evropu, uvedl BBC.

Více souvisejících

Ekonomika Christine Lagardeová

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 6 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy