Lagardeová: Měnovou politiku eurozóny není třeba výrazně zpřísňovat

ECB minulý týden ponechala svou měnovou politiku podle očekávání beze změny. Hlavní úroková sazba tak zůstává na rekordním minimu nula procent. Nic nezměnila ani na miliardových nákupech dluhopisů, kterými banka podporuje ekonomiku eurozóny. Míra inflace v zemích eurozóny v lednu vystoupila na 5,1 procenta. To je rekord od zavedení eura před dvaceti lety a více než dvojnásobek inflačního cíle banky.

S poukazem na rostoucí inflační rizika si ECB minulý týden otevřela dveře ke zvýšení úrokových sazeb později v roce 2022, napsala agentura Reuters. Banka uvedla, že zasedání 10. března bude klíčové pro rozhodnutí, jak rychle ukončí svůj program nákupu dluhopisů.

Lagardeová dnes uvedla, že vysoká inflace se pravděpodobně neudrží. Varovala, že vysoké ceny energií, které jsou největším motorem inflace, budou ke zvýšeným spotřebitelským cenám přispívat i v dalším období, protože snižují kupní sílu domácností.

"Zvýšila se šance, že se inflace stabilizuje na úrovni našeho cíle," řekla Lagardeová. "Nejsou signály, že inflace zůstane ve střednědobém horizontu trvale a výrazně nad naším cílem, což by vyžadovalo zřetelné zpřísnění (měnové politiky)," konstatovala šéfka ECB. Ekonomika eurozóny podle ní netrpí takovým přehřátím, jaké zakoušejí jiné ekonomiky.

"To zvyšuje pravděpodobnost, že současné cenové tlaky ustoupí dříve, než se zakoření. A to nám umožní dosáhnout ve střednědobém horizontu našeho dvouprocentního cíle," uvedla dále šéfka ECB.

"Mezi ukončením našich čistých nákupů aktiv a datem zrušení existuje definovaná posloupnost. Ke zvýšení sazeb nedojde před ukončením našich nákupů aktiv," řekla Lagardeová. "Jakákoli úprava naší politiky bude postupná," dodala.

Trhy nyní počítají se zvýšením úrokových sazeb v letošním roce o zhruba 0,5 procentního bodu. Ekonomové jsou opatrnější a většina z nich předpovídá první krok buď na konci roku, nebo na začátku roku 2023.