Christine Lagardeová

Christine Lagardeová

ECB rázně zakročí, aby inflaci stlačila zpět ke dvěma procentům

Inflace v eurozóně je podle prezidentky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové stále příliš vysoká. ECB ale podle ní rázně zakročí, aby inflaci vrátila zpět ke dvěma procentům. Lagardeová to dnes řekla na konferenci ve Frankfurtu nad Mohanem. Euro po jejích slovech zpevnilo.
Christine Lagardeová, šéfka ECB

Míra inflace v eurozóně stále nedosáhla vrcholu, tvrdí šéfka ECB

Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová by byla překvapena, kdyby inflace v eurozóně už dosáhla vrcholu. Řekla to dnes evropským zákonodárcům. Její vyjádření podle analytiků naznačuje, že zvyšování úrokových sazeb z poslední doby ještě není u konce.
Christine Lagardeová

Lagardeová: Kryptoměny jsou založené na ničem a měly by být regulovány

Kryptoměny jsou založené na ničem a měly by být regulovány, aby se lidé vyhnuli spekulacím se svými životními úsporami. V nizozemské televizi to dnes řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Obává se, že lidé, kteří nerozumějí riziku, mohou přijít o všechno a být velmi zklamaní. Proto se domnívá, že by měly být kryptoměny regulovány.
Christine Lagarderová

Eurozóna se podle Lagardeové navzdory válce na Ukrajině nedostane do stagflace

Evropská centrální banka (ECB) navzdory válce na Ukrajině nadále počítá s růstem ekonomiky eurozóny letos i v následujících dvou letech. Uvedla to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová. Připustila, že válka bude tlumit hospodářský růst a tlačit vzhůru inflaci, odmítla však obavy z toho, že eurozóna vstoupí do stagflace, tedy do období s malým či žádným hospodářským růstem provázeným vysokou inflací.
Christine Lagarderová

Lagardeová: Měnovou politiku eurozóny není třeba výrazně zpřísňovat

Měnovou politiku eurozóny není třeba výrazně zpřísňovat, řekla dnes před hospodářským a měnovým výborem Evropského parlamentu prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Inflace se podle ní bude snižovat a mohla by se stabilizovat kolem dvou procent, což je inflační cíl banky.
Christine Lagardeová, šéfka Evropské centrální banky.

Hospodářské oživení v eurozóně je podle Lagardeové zatím příliš křehké

Ekonomika eurozóny se začíná zotavovat z pandemie, hospodářské oživení je ale zatím křehké. V rozhovoru s francouzským regionálním deníkem La Provence to řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Její tým nyní zvažuje, kdy bude vhodné začít omezovat mimořádně uvolněnou měnovou politiku, kterou ECB zavedla ve snaze mírnit dopady pandemie na ekonomiku.
Christine Lagardeová

Oživení evropské ekonomiky zbrzdily obnovené restrikce, uvedla Lagardeová

Obnovená opatření proti šíření koronaviru zbrzdila oživení evropské ekonomiky. Návrat hospodářské aktivity na předkrizovou úroveň tak nelze očekávat dříve než v polovině příštího roku. Uvedla to šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová v rozhovoru s francouzským listem Le Journal du Dimanche.
Ekonomický růst, ilustrační fotografie

Globální ekonomika by letos mohla růst nejvíce za 20 let, uvádí studie PwC

Světová ekonomika by měla letos vzrůst o zhruba pět procent. Šlo by tak o nejrychlejší růst od počátku století, což by mělo světovou ekonomiku vrátit na předpandemickou úroveň do konce roku 2021 nebo počátkem roku 2022. Růst ale bude záviset na úspěšném a rychlém očkování populace a pokračování rozpočtových, měnových a finančních zásahů v největších ekonomikách světa.
Christine Lagardeová, šéfka ECB

Oživení ekonomiky vázne. Peníze z fondu obnovy EU musí být rozděleny rychle, žádá Lagardeová

Evropská unie musí urychleně rozdělit 750 miliard eur (přes 20 bilionů Kč) z fondu obnovy, který má evropským ekonomikám pomoci dostat se z krize způsobené opatřeními proti šíření nového koronaviru. Vedle toho by měla i začít diskutovat o vytvoření stálého rozpočtového nástroje. V rozhovoru s francouzským listem Le Monde to řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
Christine Lagardeová, šéfka ECB

Centrální banky apelují na vlády, aby dál pumpovaly peníze. Překvapivě se přidal i MMF

Největší centrální banky světa apelují na vlády, aby kvůli dopadům šíření nového koronaviru pokračovaly v masivní fiskální stimulaci a pomoc předčasně neukončovaly, i když už mají obavy z rychle narůstajícího zadlužování. K apelu se přidal také Mezinárodní měnový fond (MMF), který je obvykle zastáncem rozpočtové zodpovědnosti. Uvedla to dnes agentura Bloomberg.
EUR - evropská měna

Konkurence pro kryptoměny: Chystá se digitální euro

Evropská centrální banka (ECB) zintenzivňuje práci na digitálním euru. Cílem je, aby byla připravena na vydání digitální měny, pokud by to bylo potřeba. Digitální euro by mohlo pomoci v případech, kdy občané přestanou ve velkém používat hotovost, převládnou na trhu zahraniční formy elektronických peněz anebo v případech, kdy budou další způsoby plateb nedostupné.
Christine Lagardeová, šéfka ECB

ECB kvůli koronaviru zvažuje změnu dosavadní politiky

Evropská centrální banka (ECB) začala zvažovat, že kvůli dopadům koronavirové krize na ekonomiku přehodnotí svou dosavadní strategii po vzoru americké centrální banky (Fed). Větší obavy než z rychlého růstu cen má nyní z velmi pomalého zdražování.
Christine Lagardeová

EU podle Lagardeové potřebuje dohodu, ale ne za každou cenu

Pro lídry Evropské unie bude lepší, když se dohodnou na ambiciózní finanční pomoci, než aby uzavřeli rychlou dohodu za každou cenu. Řekla to dnes prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Unijní lídři už třetím dnem jednají v Bruselu o fondu obnovy, který je navržen v bezprecedentním objemu 750 miliard eur (asi 20 bilionů Kč) a který má pomoci ekonomikám dostat se z krize, kde se ocitly v důsledku šíření koronaviru.
Christine Lagardeová, šéfka ECB

ECB nezměnila měnovou politiku, vyzývá vlády k podpoře ekonomiky

Evropská centrální banka (ECB) dnes podle očekávání ponechala svou měnovou politiku beze změny, základní úroková sazba zůstává na rekordním minimu nula procent. ECB si tak dala přestávku po sérii mimořádných opatření na podporu ekonomiky v době koronavirové krize. Šéfka centrální banky Christine Lagardeová nicméně vyzvala evropské představitele, aby se dohodli na financování podpory regionů, které koronavirus nejvíce zasáhl.

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

včera

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

včera

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

včera

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

včera

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

včera

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

včera

Chicago

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

včera

Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy