Christine Lagardeová

Christine Lagardeová

ECB rázně zakročí, aby inflaci stlačila zpět ke dvěma procentům

Inflace v eurozóně je podle prezidentky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové stále příliš vysoká. ECB ale podle ní rázně zakročí, aby inflaci vrátila zpět ke dvěma procentům. Lagardeová to dnes řekla na konferenci ve Frankfurtu nad Mohanem. Euro po jejích slovech zpevnilo.
Christine Lagardeová, šéfka ECB

Míra inflace v eurozóně stále nedosáhla vrcholu, tvrdí šéfka ECB

Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová by byla překvapena, kdyby inflace v eurozóně už dosáhla vrcholu. Řekla to dnes evropským zákonodárcům. Její vyjádření podle analytiků naznačuje, že zvyšování úrokových sazeb z poslední doby ještě není u konce.
Christine Lagardeová

Lagardeová: Kryptoměny jsou založené na ničem a měly by být regulovány

Kryptoměny jsou založené na ničem a měly by být regulovány, aby se lidé vyhnuli spekulacím se svými životními úsporami. V nizozemské televizi to dnes řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Obává se, že lidé, kteří nerozumějí riziku, mohou přijít o všechno a být velmi zklamaní. Proto se domnívá, že by měly být kryptoměny regulovány.
Christine Lagarderová

Eurozóna se podle Lagardeové navzdory válce na Ukrajině nedostane do stagflace

Evropská centrální banka (ECB) navzdory válce na Ukrajině nadále počítá s růstem ekonomiky eurozóny letos i v následujících dvou letech. Uvedla to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová. Připustila, že válka bude tlumit hospodářský růst a tlačit vzhůru inflaci, odmítla však obavy z toho, že eurozóna vstoupí do stagflace, tedy do období s malým či žádným hospodářským růstem provázeným vysokou inflací.
Christine Lagarderová

Lagardeová: Měnovou politiku eurozóny není třeba výrazně zpřísňovat

Měnovou politiku eurozóny není třeba výrazně zpřísňovat, řekla dnes před hospodářským a měnovým výborem Evropského parlamentu prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Inflace se podle ní bude snižovat a mohla by se stabilizovat kolem dvou procent, což je inflační cíl banky.
Christine Lagardeová, šéfka Evropské centrální banky.

Hospodářské oživení v eurozóně je podle Lagardeové zatím příliš křehké

Ekonomika eurozóny se začíná zotavovat z pandemie, hospodářské oživení je ale zatím křehké. V rozhovoru s francouzským regionálním deníkem La Provence to řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Její tým nyní zvažuje, kdy bude vhodné začít omezovat mimořádně uvolněnou měnovou politiku, kterou ECB zavedla ve snaze mírnit dopady pandemie na ekonomiku.
Christine Lagardeová

Oživení evropské ekonomiky zbrzdily obnovené restrikce, uvedla Lagardeová

Obnovená opatření proti šíření koronaviru zbrzdila oživení evropské ekonomiky. Návrat hospodářské aktivity na předkrizovou úroveň tak nelze očekávat dříve než v polovině příštího roku. Uvedla to šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová v rozhovoru s francouzským listem Le Journal du Dimanche.
Ekonomický růst, ilustrační fotografie

Globální ekonomika by letos mohla růst nejvíce za 20 let, uvádí studie PwC

Světová ekonomika by měla letos vzrůst o zhruba pět procent. Šlo by tak o nejrychlejší růst od počátku století, což by mělo světovou ekonomiku vrátit na předpandemickou úroveň do konce roku 2021 nebo počátkem roku 2022. Růst ale bude záviset na úspěšném a rychlém očkování populace a pokračování rozpočtových, měnových a finančních zásahů v největších ekonomikách světa.
Christine Lagardeová, šéfka ECB

Oživení ekonomiky vázne. Peníze z fondu obnovy EU musí být rozděleny rychle, žádá Lagardeová

Evropská unie musí urychleně rozdělit 750 miliard eur (přes 20 bilionů Kč) z fondu obnovy, který má evropským ekonomikám pomoci dostat se z krize způsobené opatřeními proti šíření nového koronaviru. Vedle toho by měla i začít diskutovat o vytvoření stálého rozpočtového nástroje. V rozhovoru s francouzským listem Le Monde to řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
Christine Lagardeová, šéfka ECB

Centrální banky apelují na vlády, aby dál pumpovaly peníze. Překvapivě se přidal i MMF

Největší centrální banky světa apelují na vlády, aby kvůli dopadům šíření nového koronaviru pokračovaly v masivní fiskální stimulaci a pomoc předčasně neukončovaly, i když už mají obavy z rychle narůstajícího zadlužování. K apelu se přidal také Mezinárodní měnový fond (MMF), který je obvykle zastáncem rozpočtové zodpovědnosti. Uvedla to dnes agentura Bloomberg.
EUR - evropská měna

Konkurence pro kryptoměny: Chystá se digitální euro

Evropská centrální banka (ECB) zintenzivňuje práci na digitálním euru. Cílem je, aby byla připravena na vydání digitální měny, pokud by to bylo potřeba. Digitální euro by mohlo pomoci v případech, kdy občané přestanou ve velkém používat hotovost, převládnou na trhu zahraniční formy elektronických peněz anebo v případech, kdy budou další způsoby plateb nedostupné.
Christine Lagardeová, šéfka ECB

ECB kvůli koronaviru zvažuje změnu dosavadní politiky

Evropská centrální banka (ECB) začala zvažovat, že kvůli dopadům koronavirové krize na ekonomiku přehodnotí svou dosavadní strategii po vzoru americké centrální banky (Fed). Větší obavy než z rychlého růstu cen má nyní z velmi pomalého zdražování.
Christine Lagardeová

EU podle Lagardeové potřebuje dohodu, ale ne za každou cenu

Pro lídry Evropské unie bude lepší, když se dohodnou na ambiciózní finanční pomoci, než aby uzavřeli rychlou dohodu za každou cenu. Řekla to dnes prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Unijní lídři už třetím dnem jednají v Bruselu o fondu obnovy, který je navržen v bezprecedentním objemu 750 miliard eur (asi 20 bilionů Kč) a který má pomoci ekonomikám dostat se z krize, kde se ocitly v důsledku šíření koronaviru.
Christine Lagardeová, šéfka ECB

ECB nezměnila měnovou politiku, vyzývá vlády k podpoře ekonomiky

Evropská centrální banka (ECB) dnes podle očekávání ponechala svou měnovou politiku beze změny, základní úroková sazba zůstává na rekordním minimu nula procent. ECB si tak dala přestávku po sérii mimořádných opatření na podporu ekonomiky v době koronavirové krize. Šéfka centrální banky Christine Lagardeová nicméně vyzvala evropské představitele, aby se dohodli na financování podpory regionů, které koronavirus nejvíce zasáhl.

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy