Dopad zdražování může být delší než dopad covidu-19, obává se Lagardeová

Dopad vysokých cen energií na evropskou ekonomiku může mít delší trvání než nynější výpadky dodavatelských řetězců kvůli covidu-19. Serveru CNBC to řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.

Eurozóna a celá Evropa se potýká s nedostatkem zemního plynu, který spotřebitelům zdražuje účty za energii. Zároveň jsou ale vinou nákazy covidu-19 a následných hospodářských omezení stále narušené dodavatelské řetězce. Potíže má například německý automobilový průmysl, který trpí nedostatkem polovodičů.

Lagardeová nicméně popsala současnou situaci jako "období adaptace". "Věci do sebe zapadnou, protože se najdou nové zdroje dodávek," řekla.

Naopak nárůst cen energií - a jejich dopad na inflaci - může pro region představovat mnohem dlouhodobější problém, domnívá se šéfka ECB.

"Energie bude záležitost, která s námi pravděpodobně zůstane déle. Protože také přecházíme ze zdrojů energie poháněných fosilním průmyslem ... Usilujeme o to, abychom byli mnohem méně závislí na fosilních zdrojích,“ řekla Lagardeová v rozhovoru se CNBC.

S vysokými cenami energií se už rozhodly bojovat některé členské státy eurozóny. Španělsko, Řecko a Francie přijaly opatření, která mají ulevit občanům.

Podle některých odborníků umocnila nedávné cenové otřesy, a to zejména u zemního plynu, nová politika EU v oblasti klimatu. Souvisejí tak s širším tlakem na obnovitelné zdroje.

Místopředseda Evropské komise, který se v unii zabývá klimatem, Frans Timmermans ale trvá na tom, že růst cen v unii není vinou jejího vedení.

Míra inflace v Evropské unii i v eurozóně v srpnu prudce vzrostla a dostala se na nejvyšší hodnotu za téměř deset let. V celé sedmadvacítce unijních zemí inflace vystoupila na 3,2 procenta z červencové hodnoty 2,5 procenta. V 19 státech, které používají společnou měnu euro, pak inflace dosáhla tří procent. To je oproti červenci nárůst o osm desetin procentního bodu.

Inflace tím poprvé výrazně překročila cíl Evropské centrální banky (ECB). Ta má v úmyslu růst cen v zájmu oživení ekonomiky udržovat na dvou procentech ročně.

Na dotaz, zda klimatické cíle a přechod na obnovitelné energie budou mít inflační nebo deflační efekt, Lagardeová odpověděla, že to ještě není jisté. Po přečtení několika studií se ona sama domnívá, že dopad bude zprvu inflační a posléze do jisté míry deflační.

ECB začátkem tohoto měsíce odhadovala míru inflace na konci roku na úrovni 2,2 procenta. Očekává, že v roce 2022 se toto číslo sníží na 1,7 a v roce 2023 na 1,5 procenta. Další odhad banka zveřejní v prosinci.

Slevy až 35 %

Lednový výprodej je tu. Objevte slevy až 35 % na povlečení, prostěradla a domácí oblečení.
Reklama

Homocystein s Betainem

Doplněk stravy pro snížení hladiny homocysteinu. Obsahuje vitamín B6, B9, B12 a betain.
Reklama

Související

Christine Lagardeová

ECB rázně zakročí, aby inflaci stlačila zpět ke dvěma procentům

Inflace v eurozóně je podle prezidentky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové stále příliš vysoká. ECB ale podle ní rázně zakročí, aby inflaci vrátila zpět ke dvěma procentům. Lagardeová to dnes řekla na konferenci ve Frankfurtu nad Mohanem. Euro po jejích slovech zpevnilo.

Více souvisejících

Christine Lagardeová Energetika

Aktuálně se děje

před 12 minutami

Princ William se svou rodinou

Navzdory očekávání. Princ William nejede na pohřeb Cartera, král posílá bratra

Princezna Kate oslaví ve čtvrtek 43. narozeniny. Bude slavit poprvé od chvíle, co porazila zákeřnou rakovinu. Nejspíš i proto se princ William rozhodl požádat svého otce, tedy krále Karla III., o uvolnění z jednoho důležitého závazku. Británii tak na pohřbu bývalého amerického prezidenta Jimmyho Cartera nebude reprezentovat král, ale ani následník trůnu.

před 46 minutami

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Slavia hlásí další posilu. Z mladoboleslavského Kušeje udělala jednoho z nejdražších hráčů

To, o čem se v tuzemském fotbalovém zákulisí mluvilo posledních několik dní, se v úterý stalo skutečností. Fotbalová Slavia oznámila, že její novou posilou se stal čtyřiadvacetiletý ofenzivní univerzál a český reprezentant Vasil Kušej, který do Edenu přestoupil z Mladé Boleslavi. Obě strany se dohodly na smlouvě trvající až do prosince roku 2028, přičemž neoficiální informace hovoří o tom, že měl do Slavie přijít za zhruba 60 milionů korun, což by z něj činilo druhého druhou nejdražší posilu v historii české nejvyšší soutěže.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

Rychle se šířící požáry zasáhly Jižní Kalifornii

Mimořádná zpráva Los Angeles v plamenech. Kalifornii zasáhly ničivé požáry, probíhají masivní evakuace

Tři mohutné, rychle se se šířící požáry, spalují Jižní Kalifornii a přinutily desítky tisíc lidí opustit své domovy. Požár v oblasti Pacific Palisades zasáhl luxusní losangeleské kopce, kde sídlí rezidence celebrit, a v úterý způsobil značné škody. V důsledku evakuací se silnice ucpaly a mnoho lidí muselo opustit svá vozidla a utéct pěšky. Kromě něj bojují hasiči s požárem Eaton a Hurst, nazvanými podle oblastí, v nichž vypukly.

před 3 hodinami

Robert Fico

Ficův boj s Ukrajinou je politický, nejde mu o ekonomické blaho. Většina zemí EU se zvládá od ruského plynu oprostit

Boj slovenského premiéra Roberta Fica proti rozhodnutí Kyjeva o uzavření dodávek zemního plynu nabírá na obrátkách. Nejde ale tolik o ekonomický jako spíše politický boj. Ukrajinským uprchlíkům na Slovensku premiér pohrozil snížením finanční podpory, ačkoli je i z českého případu zřetelné, že právě tito lidé jsou po integraci důležitým zdrojem pro státní rozpočet.

před 4 hodinami

Lars Løkke Rasmussen a Emmanuel Macron, Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Dánsko zesměšňuje Trumpa: Mám s ním své zkušenosti neměl by všechno říkat nahlas, vzkazuje Rasmussen

Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen vyzval k uklidnění situace poté, co nově zvolený americký prezident Donald Trump odmítl vyloučit možnost vojenského převzetí Grónska, autonomního území Dánska. Rasmussen v rozhovoru pro dánská média zdůraznil, že nevnímá situaci jako krizi ve vztazích mezi oběma zeměmi, a vyzval k „snížení tepu“ v této otázce.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Justin Trudeau, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Kanadu čeká období turbulencí a Trump. Trudeau ještě musí tvrdě pracovat, upozornil pro EZ kanadský politolog

Politické klima v Kanadě se ze dne na den změnilo. Premiér Justin Trudeau oznámil volby nového lídra Liberální strany, který ho nahradí na postu předsedy vlády. Charles-Étienne Beaudry, profesor politologie na Ottawské univerzitě a autor knihy Radio Trump: How he won the first time, exkluzivně pro EuroZprávy.cz popsal změny v kanadské politice a turbulence, které zemi čekají.

před 5 hodinami

před 7 hodinami

Elon Musk

Trol, který nemá dostat prostor. Ruce pryč od EU. Jaké jsou reakce Evropy na Elona Muska?

Evropa čelí novému druhu politického vlivu, který přichází od technologického magnáta Elona Muska. Majitel platformy X (dříve Twitter) se v posledních týdnech aktivně zapojil do evropských politik, a to zejména do volební kampaně v Německu. Musk otevřeně podpořil krajně pravicovou stranu AfD (Alternativa pro Německo), což vyvolalo ostré reakce od evropských lídrů a politiků.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Herbert Kickl

Rodí se v EU druhé Maďarsko? Oči celé Evropy se otáčejí k Rakousku

Evropská unie čelí možné nové výzvě v podobě blížícího se nástupu Herberta Kickla, vůdce rakouské Svobodné strany (FPÖ), na post kancléře Rakouska. Pokud by se Kickl skutečně stal kancléřem, Rakousko by poprvé od druhé světové války mělo krajně pravicového lídra. Tento vývoj vyvolává obavy v Bruselu i v dalších evropských metropolích, protože Kickl naznačil, že by mohl následovat příklad maďarského premiéra Viktora Orbána.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump byl zadržen ve státě Georgia (25. srpna 2023).

Útok na Dánsko? Francii dochází s Trumpem trpělivost

Francie varovala Donalda Trumpa, aby neohrožoval „svrchované hranice“ Evropské unie poté, co nově zvolený americký prezident odmítl vyloučit možnost vojenského zásahu s cílem převzít kontrolu nad Grónskem, autonomním územím členského státu EU, Dánska.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 13 hodinami

včera

Dvě procenta HDP na obranu nestačí? Italové ukázali, že lze být uvědomělý spojenec a zároveň obejít pravidla

Členské státy Severoatlantické aliance řeší, jak nastavit hranici výdajů na obranu. Podle lídrů zemí na východním křídle totiž dvě procenta nejsou dostačující. Některé státy však mají vážné problémy, byť jen s dosažením této původní hranice, komplikované je hlavně financování obranných výdajů.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy