EU by měla být imigrantům vděčná. Díky nim se vypořádala s nedostatkem pracovních sil

Ačkoli v roce 2022 představovali cizinci v eurozóně jen asi 9 % celkové pracovní síly, za poslední tři roky se podíleli na polovině jejího růstu. Tento příspěvek je klíčový, protože bez něj by byl trh práce v Evropě napjatější a celková produkce nižší. Lagardeová uvedla, že zaměstnanost v bloku se od konce roku 2021 do poloviny roku 2025 rozšířila o 4,1 %.

Díky přistěhovalcům se Evropa vypořádala s nedostatkem pracovních sil, který souvisí s klesající porodností a s rostoucím požadavkem na kratší pracovní dobu. Imigranti tak podle Lagardeové umožnili firmám expandovat a pomohli tlumit inflační tlaky, a to i v době, kdy mzdy rostly pomaleji než ceny.

Ekonomka se zmínila o Německu a Španělsku jako o příkladech, které ukazují důležitost přistěhovalců. Německý HDP by byl bez nich dnes přibližně o 6 % nižší, a silné zotavení španělské ekonomiky také hodně dluží zahraničním pracovníkům. Podle španělského think-tanku EsadeGeo tvořili cizinci více než 71 % z 1,9 milionu pracovních míst, která vznikla ve Španělsku mezi lety 2019 a 2024.

V současné době má Evropská unie populaci čítající rekordních 450 milionů obyvatel. Navzdory tomu, že je imigrace ekonomicky přínosná, je v mnoha zemích stále politicky citlivé téma, které nahrává krajně pravicovým stranám. Mnoho evropských vlád, od Berlína až po Řím, už pod tlakem voličů přistoupilo k omezování přílivu migrantů.

Lagardeová podotkla, že i když trh práce překonal poslední šoky v překvapivě dobré kondici, demografický úbytek, politické tlaky a měnící se preference zaměstnanců mohou ohrozit odolnost eurozóny. Uznala, že ekonomické tlaky mohou stále více omezovat příliv imigrantů.

Důležitost imigrace pro evropskou ekonomiku potvrdila i řada dalších ekonomů a studií. Například ve Španělsku, kde imigranti tvoří 20 % z celkové zaměstnanosti, se lidé narození v této zemi posouvají na pozice s vyšší kvalifikací v oborech, jako je zdravotnictví nebo IT. Zatímco přistěhovalci nacházejí uplatnění ve stavebnictví, gastronomii nebo dopravě.

Tento trend se týká i dalších zemí, které bojují se stárnoucí populací a nedostatkem pracovníků. Podle Eurobarometru považuje 42 % obyvatel EU stárnutí populace a 40 % nedostatek pracovních sil za nejnaléhavější demografické problémy.

I přes ekonomické přínosy migrace ale vznikají sociální a politické problémy, jako jsou zvýšené nároky na veřejné služby, bydlení a vzdělávání. Počáteční náklady na integraci přistěhovalců se mohou vyšplhat na 0,2 % HDP hostitelské země, ale z dlouhodobého hlediska mohou tyto investice vést k velkým socioekonomickým přínosům.