Světová ekonomika by měla letos vzrůst o zhruba pět procent. Šlo by tak o nejrychlejší růst od počátku století, což by mělo světovou ekonomiku vrátit na předpandemickou úroveň do konce roku 2021 nebo počátkem roku 2022. Růst ale bude záviset na úspěšném a rychlém očkování populace a pokračování rozpočtových, měnových a finančních zásahů v největších ekonomikách světa.
Vyplývá to ze studie PwC, o které dnes firma informovala v tiskové zprávě.
Světová ekonomika by se letos mohla dočkat nejrychlejšího růstu ve 21. století - až o celých 5 %. Studie Global Economy Watch 2021 ukazuje, že by nás tak mohla druhá polovina letošního roku vrátit na úroveň předpandemické produkce. https://t.co/9KTskcxBcN
— PwC Česká republika (@PwC_CR) January 13, 2021
Ve velkých západních ekonomikách podle studie lze očekávat letos růst nezaměstnanosti. Většina postižených pracovních míst bude pravděpodobně patřit mezi ty hůř odměňované, což prohloubí nerovnosti příjmů ve společnosti. Země jako Velká Británie, Německo nebo Japonsko se tak letos podle PwC zřejmě návratu na předkrizovou úroveň nedočkají.
"Česká ekonomika v porovnání s Evropskou unií vykazuje znatelně vyšší inflaci a nižší nezaměstnanost. Přesto se nestíněným globálním ekonomickým trendům nevyhne. Nutně dojde ke zvýšení sektorové a příjmové nerovnosti a vládní politika by se měla zaměřit na rekvalifikace a zvýšení flexibility pracovní síly i kapitálu. Zároveň by programy měly podpořit investice řešící klimatické otázky a digitalizaci," uvedl ekonom a partner českého PwC Petr Kříž.
Česká ekonomika by měla letos podle prognóz 14 tuzemských odborných institucí stoupnout o 3,3 procenta. K předkrizové úrovni by se mohla dostat nejdříve během příštího roku. Podle České národní banky ale výkon české ekonomiky nedosáhne předkrizové úrovně ani do konce roku 2022.
Navzdory předpokládanému globálnímu růstu je ale podle studie nutné počítat s tím, že příštích tři až šest měsíců bude nadále náročných, zejména pro země severní polokoule, které procházejí zimními měsíci a nadále jim proto v souvislosti s pandemií hrozí lokální či úplné uzavírky.
"Produkce v některých vyspělých ekonomikách by se proto mohla ještě v prvním čtvrtletí snížit a celkový růst se pravděpodobně zrychlí ve druhé polovině roku, kdy se očekává, že velké vyspělé ekonomiky budou mít proočkovány alespoň dvě třetiny populace," uvádí studie.
Pokud uzávěry do dubna neskončí, bude to problém
Evropská centrální banka (ECB) zatím kvůli zhoršení pandemie výhled měnit nebude, i nadále počítá na letošní rok v eurozóně s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 3,9 procenta. Na konferenci Reuters Next to dnes řekla prezidentka ECB Christine Lagardeová. Problém ale podle ní nastane, pokud nynější uzávěry neskončí ani v prvním čtvrtletí.
"Já si myslím, že náš poslední výhled z prosince je stále přesvědčivý," řekla šéfka ECB. "Naše předpověď bere v úvahu restriktivní opatření až do konce prvního čtvrtletí," dodala. Upozornila přitom, že důležité bude, jak bude postupovat distribuce vakcín.
Výhled ECB, i když je starý teprve několik týdnů, už teď ohrožují zpřísněné uzávěry v některých evropských zemích, včetně Německa a Francie, tedy ve dvou největších ekonomikách eurozóny. Někde je také proti původním předpokladům pomalejší distribuce vakcín.
ECB 10. prosince uvedla, že její výhled vývoje ekonomiky předpokládá, že do konce letošního roku bude mít obyvatelstvo už dostatečnou úroveň imunity proti nemoci covid-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru. Lagardeová připustila, že začátek vakcinace nebyl snadný a že to bylo riziko pro další vývoj.
"Důvodem k obavám by však bylo, pokud by členské státy i po konci března potřebovaly uzávěry a kdyby se například zpomalily programy vakcinace," dodala šéfka ECB. Ekonomové ze soukromého sektoru ale výhled vývoje ekonomiky eurozóny na letošní rok už začali zhoršovat. Například Bank of America počítá s růstem o 2,9 procenta, což je o celý procentní bod méně, než čekala v předchozí prognóze.
Ve snaze ekonomiku co nejvíce podpořit ECB prohloubila kvantitativní uvolňování měnové politiky a programy nákupů dluhopisů prodloužila až do roku 2022. Ale vzhledem k tomu, že náklady na úvěry jsou už na rekordních minimech a v některých zemích jsou úroky i záporné, příliš možností k další podpoře už centrální bance nezbývá.
Lagardeová řekla, že pokud se to ukáže jako nezbytné, je ECB připravena program nákupů dluhopisů opět rozšířit. Stejně tak ale nemusí využít všech parametrů, které jí program dává, pokud krize skončí dříve. ECB má nyní na nákupy dluhopisů celkem 1,85 bilionu eur (48,4 bilionu Kč).
Související

Evropa je na prahu finanční krize. Definitivně nastane, tvrdí Merz

Rusko v G7 aneb o co Trumpovi jde? Politika stranou. Smysl to nedává ani jinou optikou
Ekonomika , Christine Lagardeová , ecb , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 17 minutami

Mrazivé počasí trvá. Meteorologové už ale v nejnovější výstraze slibují oteplení
před 49 minutami

Papež František cítí, že umírá. Nemám šanci se zotavit, přiznal
před 1 hodinou

Pekarová Adamová se rozloučí se Sněmovnou. Ve volbách už kandidovat nebude
před 1 hodinou

Putin je ochoten jednat o válce na Ukrajině se Zelenským
před 2 hodinami

Evropa je na prahu finanční krize. Definitivně nastane, tvrdí Merz
před 2 hodinami

Co očekávat od jednání v Rijádu? Průlom nenastane, může ale dojednat zásadní setkání
před 3 hodinami

Ukrajině dochází čas. Bez podpory USA nepřežije déle než půl roku
před 3 hodinami

USA a Rusko jednají v Saúdské Arábii o válce na Ukrajině
před 3 hodinami

Oči světa se upírají k Saúdské Arábii. Proč si ji USA a Rusko zvolily jako místo k jednání o Ukrajině?
před 4 hodinami

Výsledek pařížského jednání je nulový. Lídři řešili, co bude po konci války, a ani na tom se neshodli
před 5 hodinami

Počasí zůstane mrazivé do konce týdne, pak přijde výrazné oteplení
včera

V Kanadě havarovalo dopravní letadlo. Převrátilo se na střechu
včera

Setkání lídrů v Paříži skončilo. Co přineslo?
včera

Rusko ohrožuje celou Evropu, tvrdí lídři po jednání v Paříži. Na vyslání vojáků na Ukrajinu už shoda nepanuje
včera

Evropská armáda na Ukrajině? Je potřeba 100 000 vojáků, experti neví, kdo je zaplatí
včera

Scholz se vymezil proti nasazené vojáků na Ukrajině. Kyjevu nelze nic diktovat, podotkl
včera

Italský prezident dopálil Rusko. Po slovech o Třetí říši přišla tvrdá reakce
včera

Otázka nasazení vojáků na Ukrajině tříští Evropu. Proti jsou další státy
včera

Zelenskyj rázně: Nepozvali jste nás na jednání, takže žádnou dohodu neuznáme
včera
Evropští lídři se sešli v Paříži na jednání o Ukrajině. Macron zavolal Trumpovi
Hlavní evropští lídři se v pondělí sešli v Paříži na neformální schůzce zaměřené na situaci na Ukrajině a evropskou bezpečnost. Setkání svolal francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na zrychlené kroky administrativy Donalda Trumpa, která zahájila mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou bez přímého zapojení Kyjeva nebo Evropské unie. Uvedl to server The Guardian.
Zdroj: Libor Novák