Globální ekonomika by letos mohla růst nejvíce za 20 let, uvádí studie PwC

Vyplývá to ze studie PwC, o které dnes firma informovala v tiskové zprávě.

Světová ekonomika by se letos mohla dočkat nejrychlejšího růstu ve 21. století - až o celých 5 %. Studie Global Economy Watch 2021 ukazuje, že by nás tak mohla druhá polovina letošního roku vrátit na úroveň předpandemické produkce. https://t.co/9KTskcxBcN

Ve velkých západních ekonomikách podle studie lze očekávat letos růst nezaměstnanosti. Většina postižených pracovních míst bude pravděpodobně patřit mezi ty hůř odměňované, což prohloubí nerovnosti příjmů ve společnosti. Země jako Velká Británie, Německo nebo Japonsko se tak letos podle PwC zřejmě návratu na předkrizovou úroveň nedočkají.

"Česká ekonomika v porovnání s Evropskou unií vykazuje znatelně vyšší inflaci a nižší nezaměstnanost. Přesto se nestíněným globálním ekonomickým trendům nevyhne. Nutně dojde ke zvýšení sektorové a příjmové nerovnosti a vládní politika by se měla zaměřit na rekvalifikace a zvýšení flexibility pracovní síly i kapitálu. Zároveň by programy měly podpořit investice řešící klimatické otázky a digitalizaci," uvedl ekonom a partner českého PwC Petr Kříž.

Česká ekonomika by měla letos podle prognóz 14 tuzemských odborných institucí stoupnout o 3,3 procenta. K předkrizové úrovni by se mohla dostat nejdříve během příštího roku. Podle České národní banky ale výkon české ekonomiky nedosáhne předkrizové úrovně ani do konce roku 2022.

Navzdory předpokládanému globálnímu růstu je ale podle studie nutné počítat s tím, že příštích tři až šest měsíců bude nadále náročných, zejména pro země severní polokoule, které procházejí zimními měsíci a nadále jim proto v souvislosti s pandemií hrozí lokální či úplné uzavírky.

"Produkce v některých vyspělých ekonomikách by se proto mohla ještě v prvním čtvrtletí snížit a celkový růst se pravděpodobně zrychlí ve druhé polovině roku, kdy se očekává, že velké vyspělé ekonomiky budou mít proočkovány alespoň dvě třetiny populace," uvádí studie.

Pokud uzávěry do dubna neskončí, bude to problém

Evropská centrální banka (ECB) zatím kvůli zhoršení pandemie výhled měnit nebude, i nadále počítá na letošní rok v eurozóně s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 3,9 procenta. Na konferenci Reuters Next to dnes řekla prezidentka ECB Christine Lagardeová. Problém ale podle ní nastane, pokud nynější uzávěry neskončí ani v prvním čtvrtletí.

"Já si myslím, že náš poslední výhled z prosince je stále přesvědčivý," řekla šéfka ECB. "Naše předpověď bere v úvahu restriktivní opatření až do konce prvního čtvrtletí," dodala. Upozornila přitom, že důležité bude, jak bude postupovat distribuce vakcín.

Výhled ECB, i když je starý teprve několik týdnů, už teď ohrožují zpřísněné uzávěry v některých evropských zemích, včetně Německa a Francie, tedy ve dvou největších ekonomikách eurozóny. Někde je také proti původním předpokladům pomalejší distribuce vakcín.

ECB 10. prosince uvedla, že její výhled vývoje ekonomiky předpokládá, že do konce letošního roku bude mít obyvatelstvo už dostatečnou úroveň imunity proti nemoci covid-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru. Lagardeová připustila, že začátek vakcinace nebyl snadný a že to bylo riziko pro další vývoj.

"Důvodem k obavám by však bylo, pokud by členské státy i po konci března potřebovaly uzávěry a kdyby se například zpomalily programy vakcinace," dodala šéfka ECB. Ekonomové ze soukromého sektoru ale výhled vývoje ekonomiky eurozóny na letošní rok už začali zhoršovat. Například Bank of America počítá s růstem o 2,9 procenta, což je o celý procentní bod méně, než čekala v předchozí prognóze.

Ve snaze ekonomiku co nejvíce podpořit ECB prohloubila kvantitativní uvolňování měnové politiky a programy nákupů dluhopisů prodloužila až do roku 2022. Ale vzhledem k tomu, že náklady na úvěry jsou už na rekordních minimech a v některých zemích jsou úroky i záporné, příliš možností k další podpoře už centrální bance nezbývá.

Lagardeová řekla, že pokud se to ukáže jako nezbytné, je ECB připravena program nákupů dluhopisů opět rozšířit. Stejně tak ale nemusí využít všech parametrů, které jí program dává, pokud krize skončí dříve. ECB má nyní na nákupy dluhopisů celkem 1,85 bilionu eur (48,4 bilionu Kč).