Globální ekonomika by letos mohla růst nejvíce za 20 let, uvádí studie PwC

Světová ekonomika by měla letos vzrůst o zhruba pět procent. Šlo by tak o nejrychlejší růst od počátku století, což by mělo světovou ekonomiku vrátit na předpandemickou úroveň do konce roku 2021 nebo počátkem roku 2022. Růst ale bude záviset na úspěšném a rychlém očkování populace a pokračování rozpočtových, měnových a finančních zásahů v největších ekonomikách světa.

Vyplývá to ze studie PwC, o které dnes firma informovala v tiskové zprávě.

Světová ekonomika by se letos mohla dočkat nejrychlejšího růstu ve 21. století - až o celých 5 %. Studie Global Economy Watch 2021 ukazuje, že by nás tak mohla druhá polovina letošního roku vrátit na úroveň předpandemické produkce. https://t.co/9KTskcxBcN

— PwC Česká republika (@PwC_CR) January 13, 2021

Ve velkých západních ekonomikách podle studie lze očekávat letos růst nezaměstnanosti. Většina postižených pracovních míst bude pravděpodobně patřit mezi ty hůř odměňované, což prohloubí nerovnosti příjmů ve společnosti. Země jako Velká Británie, Německo nebo Japonsko se tak letos podle PwC zřejmě návratu na předkrizovou úroveň nedočkají.

"Česká ekonomika v porovnání s Evropskou unií vykazuje znatelně vyšší inflaci a nižší nezaměstnanost. Přesto se nestíněným globálním ekonomickým trendům nevyhne. Nutně dojde ke zvýšení sektorové a příjmové nerovnosti a vládní politika by se měla zaměřit na rekvalifikace a zvýšení flexibility pracovní síly i kapitálu. Zároveň by programy měly podpořit investice řešící klimatické otázky a digitalizaci," uvedl ekonom a partner českého PwC Petr Kříž.

Česká ekonomika by měla letos podle prognóz 14 tuzemských odborných institucí stoupnout o 3,3 procenta. K předkrizové úrovni by se mohla dostat nejdříve během příštího roku. Podle České národní banky ale výkon české ekonomiky nedosáhne předkrizové úrovně ani do konce roku 2022.

Navzdory předpokládanému globálnímu růstu je ale podle studie nutné počítat s tím, že příštích tři až šest měsíců bude nadále náročných, zejména pro země severní polokoule, které procházejí zimními měsíci a nadále jim proto v souvislosti s pandemií hrozí lokální či úplné uzavírky.

"Produkce v některých vyspělých ekonomikách by se proto mohla ještě v prvním čtvrtletí snížit a celkový růst se pravděpodobně zrychlí ve druhé polovině roku, kdy se očekává, že velké vyspělé ekonomiky budou mít proočkovány alespoň dvě třetiny populace," uvádí studie.

Pokud uzávěry do dubna neskončí, bude to problém

Evropská centrální banka (ECB) zatím kvůli zhoršení pandemie výhled měnit nebude, i nadále počítá na letošní rok v eurozóně s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o 3,9 procenta. Na konferenci Reuters Next to dnes řekla prezidentka ECB Christine Lagardeová. Problém ale podle ní nastane, pokud nynější uzávěry neskončí ani v prvním čtvrtletí.

"Já si myslím, že náš poslední výhled z prosince je stále přesvědčivý," řekla šéfka ECB. "Naše předpověď bere v úvahu restriktivní opatření až do konce prvního čtvrtletí," dodala. Upozornila přitom, že důležité bude, jak bude postupovat distribuce vakcín.

Výhled ECB, i když je starý teprve několik týdnů, už teď ohrožují zpřísněné uzávěry v některých evropských zemích, včetně Německa a Francie, tedy ve dvou největších ekonomikách eurozóny. Někde je také proti původním předpokladům pomalejší distribuce vakcín.

ECB 10. prosince uvedla, že její výhled vývoje ekonomiky předpokládá, že do konce letošního roku bude mít obyvatelstvo už dostatečnou úroveň imunity proti nemoci covid-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru. Lagardeová připustila, že začátek vakcinace nebyl snadný a že to bylo riziko pro další vývoj.

"Důvodem k obavám by však bylo, pokud by členské státy i po konci března potřebovaly uzávěry a kdyby se například zpomalily programy vakcinace," dodala šéfka ECB. Ekonomové ze soukromého sektoru ale výhled vývoje ekonomiky eurozóny na letošní rok už začali zhoršovat. Například Bank of America počítá s růstem o 2,9 procenta, což je o celý procentní bod méně, než čekala v předchozí prognóze.

Ve snaze ekonomiku co nejvíce podpořit ECB prohloubila kvantitativní uvolňování měnové politiky a programy nákupů dluhopisů prodloužila až do roku 2022. Ale vzhledem k tomu, že náklady na úvěry jsou už na rekordních minimech a v některých zemích jsou úroky i záporné, příliš možností k další podpoře už centrální bance nezbývá.

Lagardeová řekla, že pokud se to ukáže jako nezbytné, je ECB připravena program nákupů dluhopisů opět rozšířit. Stejně tak ale nemusí využít všech parametrů, které jí program dává, pokud krize skončí dříve. ECB má nyní na nákupy dluhopisů celkem 1,85 bilionu eur (48,4 bilionu Kč).

Související

Friedrich Merz

Evropa je na prahu finanční krize. Definitivně nastane, tvrdí Merz

Evropa stojí na prahu další finanční krize, varoval Friedrich Merz, lídr německé konzervativní unie CDU/CSU a favorit nadcházejících voleb. V rozhovoru pro Politico uvedl, že nekontrolované zadlužování evropských států může brzy vyvolat novou krizi, která podle něj definitivně nastane.
Vladimir Putin Analýza

Rusko v G7 aneb o co Trumpovi jde? Politika stranou. Smysl to nedává ani jinou optikou

Nový šéf Bílého domu Donald Trump vyjádřil přání, aby se Ruská federace znovu stala součástí G7. Jeho návrh však naráží nejen na ekonomické překážky, ale i na politickou realitu – Moskva totiž většinu členských států tohoto uskupení oficiálně označila za nepřátelské. K tomuto přání může prezidenta vést vícero skutečností, nejpravděpodobněji však jde o jeho dlouhodobý a vstřícný postoj k Rusku. 

Více souvisejících

Ekonomika Christine Lagardeová ecb Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 49 minutami

Papež František

Papež František cítí, že umírá. Nemám šanci se zotavit, přiznal

Papež František, který se potýká s vážnými zdravotními problémy, se snaží upevnit svůj odkaz a zajistit kontinuitu svých reforem. Po hospitalizaci se závažnou bronchitidou v římské nemocnici Gemelli a několika zrušených veřejných vystoupeních papež přijal sérii opatření, která mají zajistit, aby jeho odkaz nebyl zpochybněn v nadcházejícím souboji o nástupnictví. Podle svých slov se už nemá šanci vyléčit.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin je ochoten jednat o válce na Ukrajině se Zelenským

Ruský prezident Vladimir Putin je ochoten jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, pokud to bude nutné. Uvedl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého však jakékoliv rozhovory budou vyžadovat právní diskusi o legitimnosti Zelenského mandátu.

před 2 hodinami

Friedrich Merz

Evropa je na prahu finanční krize. Definitivně nastane, tvrdí Merz

Evropa stojí na prahu další finanční krize, varoval Friedrich Merz, lídr německé konzervativní unie CDU/CSU a favorit nadcházejících voleb. V rozhovoru pro Politico uvedl, že nekontrolované zadlužování evropských států může brzy vyvolat novou krizi, která podle něj definitivně nastane.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Zničená Ukrajina.

Ukrajině dochází čas. Bez podpory USA nepřežije déle než půl roku

Bývalý zástupce náčelníka generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil, generálporučík Igor Romanenko, varoval, že bez vojenské podpory Spojených států by se Ukrajina neudržela déle než půl roku. V rozhovoru pro Al-Džazíru uvedl, že Evropa nemá kapacity na to, aby plně nahradila americkou vojenskou pomoc.

před 3 hodinami

Zástupci USA (vlevo) a Ruska (vpravo) jednají v Rijádu

USA a Rusko jednají v Saúdské Arábii o válce na Ukrajině

V saúdskoarabském Rijádu začala historicky první osobní jednání mezi Spojenými státy a Ruskem od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Setkání, kterého se neúčastní žádní zástupci Ukrajiny ani evropských států, se koná v Dirijském paláci v Rijádu a podle vyjádření amerických činitelů má sloužit k posouzení, zda je Moskva skutečně ochotná jednat o ukončení války.

před 3 hodinami

Mekka, Saúdská Arábie

Oči světa se upírají k Saúdské Arábii. Proč si ji USA a Rusko zvolily jako místo k jednání o Ukrajině?

Saúdská Arábie se snaží upevnit svou pozici globálního hráče a dokázat, že je schopna úspěšně zprostředkovávat mezinárodní konflikty. Tím, že se Rijád stal dějištěm jednání mezi vrcholnými představiteli Spojených států a Ruska, si země pod vedením korunního prince Mohammeda bin Salmána upevňuje svůj vliv nejen v regionu, ale i na světové scéně. Zároveň tímto krokem získává další páku pro budoucí jednání o poválečném uspořádání Gazy.

před 4 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Výsledek pařížského jednání je nulový. Lídři řešili, co bude po konci války, a ani na tom se neshodli

Evropští lídři se na pondělním krizovém summitu v Paříži nedokázali shodnout na společné strategii vůči Ukrajině poté, co Spojené státy oznámily záměr zahájit jednání s Ruskem o ukončení války bez účasti evropských zemí nebo samotné Ukrajiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron, který setkání svolal, usiloval o jednotnou reakci Evropy, avšak po tříapůlhodinovém jednání bylo jasné, že mezi jednotlivými státy panují hluboké rozpory.

před 5 hodinami

včera

V Kanadě se zřítilo letadlo

V Kanadě havarovalo dopravní letadlo. Převrátilo se na střechu

Na mezinárodním letišti Toronto Pearson došlo k nehodě letadla společnosti Delta Airlines, které přilétalo z Minneapolisu. Podle prvotních informací jsou všichni pasažéři a členové posádky naživu, záchranné složky podle BBC ale potvrdily, že tři osoby utrpěly kritická zranění.

včera

Emmanuel Macron a Olaf Scholz

Setkání lídrů v Paříži skončilo. Co přineslo?

Napětí kolem konfliktu na Ukrajině se nadále stupňuje a jednotlivé evropské státy hledají společný přístup k aktuálním událostem, které naznačují změnu americké strategie. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa naznačují ochotu jednat s Ruskem o možném řešení války, což vyvolává obavy mezi evropskými spojenci Ukrajiny. Evropské země proto zintenzivňují debatu o dalším postupu, přičemž se stále více ukazuje rozdíl v přístupech jednotlivých států.

včera

Mette Frederiksenová a Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu.

Rusko ohrožuje celou Evropu, tvrdí lídři po jednání v Paříži. Na vyslání vojáků na Ukrajinu už shoda nepanuje

Dánská premiérka Mette Frederiksenová varovala, že Rusko představuje hrozbu pro celou Evropu a že jakákoli příměří, která nebudou trvalá, pouze poskytnou Moskvě čas k přeskupení sil a zahájení dalších útoků. „Rusko bohužel ohrožuje celou Evropu,“ prohlásila podle The Guardian po jednání evropských lídrů v Paříži a dodala, že nevidí žádné náznaky, že by Moskva skutečně chtěla mír.

včera

Armáda Velké Británie

Evropská armáda na Ukrajině? Je potřeba 100 000 vojáků, experti neví, kdo je zaplatí

Evropské státy musí sehrát „plnou roli“ při zajištění bezpečnosti Ukrajiny v případě uzavření mírové dohody s Ruskem, prohlásil britský premiér Keir Starmer před svou cestou do Paříže na summit evropských lídrů. Podle něj Evropa čelí „generační“ bezpečnostní výzvě, kterou představuje Moskva, a musí proto „posílit své obranné schopnosti“.

včera

včera

Marija Zacharova

Italský prezident dopálil Rusko. Po slovech o Třetí říši přišla tvrdá reakce

Italský prezident Sergio Mattarella vyvolal silnou reakci z Moskvy, když přirovnal ruskou agresi vůči Ukrajině k Třetí říši. Tento výrok, který zazněl během jeho vystoupení na univerzitě v Aix-Marseille, způsobil zhoršení již tak napjatých vztahů mezi Itálií a Ruskem. Maria Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, uvedla, že tato slova "nebudou bez následků".

včera

včera

včera

Evropští lídři se sešli v Paříži na jednání o Ukrajině. Macron zavolal Trumpovi

Hlavní evropští lídři se v pondělí sešli v Paříži na neformální schůzce zaměřené na situaci na Ukrajině a evropskou bezpečnost. Setkání svolal francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na zrychlené kroky administrativy Donalda Trumpa, která zahájila mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou bez přímého zapojení Kyjeva nebo Evropské unie. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy