Druhá vlna koronaviru může zdržet oživení ekonomiky, obává se Lagardeová. MMF vyzval k investicím do infrastruktury

Zvýšení veřejných investic o jedno procento hrubého domácího produktu (HDP) ve vyspělých a rozvíjejících se zemích by podle fondu zvýšilo HDP o 2,7 procenta a přímo vytvořilo sedm milionů pracovních míst. Po zohlednění nepřímých makroekonomických dopadů by pak mělo vzniknout celkem 20 až 33 milionů nových pracovních míst.

"Už před pandemií byly globální investice po více než desetiletí slabé, a to navzdory rozpadajícím se silnicím a mostům v některých vyspělých zemích a navzdory obrovské potřebě infrastruktury pro dopravu, čistou vodu či hygienu ve většině rozvíjejících se zemí," uvedl ředitel MMF pro rozpočtové záležitosti Vítor Gaspar.

Upozornil, že "nízké úrokové sazby po celém světě jsou rovněž signálem, že je správný čas investovat", ačkoli MMF často varuje před prudkým růstem zadlužení v rozvíjejících se zemích.

Státy, které se nacházejí v obtížnější finanční situaci, by podle fondu měly veřejné investice zvyšovat postupně. Mohly by rovněž přikročit k přesměrování současných výdajů a k hledání nových zdrojů příjmů.

"Investice jsou teď naléhavě potřeba v sektorech, které jsou klíčové k tomu, abychom získali kontrolu nad pandemií, jako je zdravotnictví, školství, bezpečné budovy, bezpečná doprava a digitální infrastruktura," uvedl MMF.

Druhá vlna koronaviru by mohla zdržet hospodářské oživení v eurozóně, uvedla dnes prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. V řadě evropských zemí teď úřady kvůli rostoucímu počtu nových případů nákazy koronavirem obnovují restriktivní opatření.

"Obáváme se, že restriktivní opatření, která musejí úřady zavádět, budou mít na toto oživení dopad," řekla Lagardeová podle textu připraveného k přednesu na fóru The Wall Street Journal CEO Council, z něhož citovala agentura Reuters. "Máme tedy obavy, že místo oživení ve tvaru písmene V, po kterém všichni toužíme a ve které doufáme, bude druhá polovina tohoto písmene trochu slabší," dodala.

Evropský statistický úřad Eurostat minulý měsíc oznámil, že ekonomika eurozóny ve druhém čtvrtletí kvůli omezením souvisejícím s koronavirem klesla proti předchozím třem měsícům o rekordních 11,8 procenta.

Údaje společnosti IHS Markit tento týden ukázaly, že proces zotavování podnikatelské aktivity v eurozóně se v září kvůli obnovování restriktivních opatření téměř zastavil. Společnost Sentix navíc uvedla, že důvěra investorů v ekonomiku eurozóny po pěti měsících nepřetržitého růstu v říjnu klesla.

ECB v polovině září předpověděla, že hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny letos klesne o osm procent. V příštím roce počítá s pětiprocentním růstem. ECB už v letošním roce podnikla sérii mimořádných opatření na podporu inflace i ekonomiky.