Evropská centrální banka (ECB) začala zvažovat, že kvůli dopadům koronavirové krize na ekonomiku přehodnotí svou dosavadní strategii po vzoru americké centrální banky (Fed). Větší obavy než z rychlého růstu cen má nyní z velmi pomalého zdražování.
Šéfka ECB Christine Lagardeová proto na dnešní tiskové konferenci uvedla, že banka by mohla umožnit, aby inflace překročila dlouhodobý cíl ECB. V konečném důsledku by to znamenalo vytvořit nový inflační cíl.
Od roku 2003 se ECB snaží zajistit, aby se meziroční růst cen v eurozóně pohyboval těsně pod dvěma procenty. Tehdy banka reagovala na obavy z příliš rychlého zdražování. Už několik let se jí ale tomuto cíli nedaří přiblížit, a to navzdory agresivním pobídkám, jako je snížení základní úrokové sazby pod nulu a nákupům aktiv celkem za více než tři biliony eur (81,6 bilionu Kč).
"V současném prostředí nižší inflace jsou obavy, kterým čelíme, jiné (než v roce 2003), což je potřeba promítnout do našeho inflačního cíle," uvedla dnes Lagardeová.
ECB zahájila revizi současné strategie letos v lednu, v březnu ji ale přerušil koronavirus. Práce na nové strategii centrální banka obnovila teprve před nedávnem a podle listu Financial Times se nečeká, že bude hotová dříve než v září příštího roku.
Podobnou změnu strategie ohlásil minulý měsíc šéf americké centrální banky, která má stejný inflační cíl. Šéf banky Jerome Powell oznámil, že Fed bude nějaký čas tolerovat inflaci i nad dvěma procenty, aby podpořil trh práce.
ECB nyní odhaduje, že růst spotřebitelských cen letos v eurozóně dosáhne 0,3 procenta. Rychlý odhad za srpen ale ukázal pokles cen o 0,2 procenta, tedy začínající deflaci.
V letech 1999 až 2008 byla průměrná míra inflace v zemích platících eurem 2,3 procenta. Od roku 2008, kdy udeřila finanční krize, do roku 2019 činila pouze 1,2 procenta.
Související
Raiffeisen Bank čelí tlaku, aby opustila ruský trh
ECB rázně zakročí, aby inflaci stlačila zpět ke dvěma procentům
ecb , Christine Lagardeová , eurozóna , Ekonomika , Fed (Americká centrální banka) , inflace
Aktuálně se děje
před 3 hodinami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 3 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
včera
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
včera
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
včera
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Zdroj: Libor Novák