Ekonomika eurozóny za sebou po pandemii to nejhorší ještě nemá, řekla Lagardeová

Rychlé oživení po skončení koronavirových omezení také podle Lagardeové vysvětluje poměrně silný nedávný nárůst míry inflace. To, co lze v současné době pozorovat, je "především fáze dočasné inflace v souvislosti s opětovným otevřením“ ekonomiky, uvedla šéfka ECB. Z pohledu ECB je tedy růst spotřebitelských cen přechodný a a je způsoben mimořádnými faktory v důsledku koronavirové krize.

Například ceny ropy se kvůli vypuknutí pandemie loni na jaře kvůli nízké poptávce na světovém trhu propadly. Od té doby se ale vzpamatovaly. Vliv na inflaci v eurozóně měl i návrat k obvyklým sazbám daně z přidané hodnoty (DPH) v Německu od letošního 1. ledna. Německo je největší evropskou ekonomikou.

"Ve skutečnosti nízká míra inflace v loňském roce a vysoká míra inflace letos v průměru odpovídají míře inflace, kterou jsme pozorovali v roce 2019, před pandemií,“ řekla Lagardeová. Cenová hladina je tedy zhruba taková, jako by inflace zůstala na úrovni před krizí.

Míra inflace v Evropské unii i v eurozóně v srpnu prudce vzrostla a dostala se na nejvyšší hodnotu za téměř deset let. V celé sedmadvacítce unijních zemí inflace vystoupila na 3,2 procenta z červencové hodnoty 2,5 procenta. V 19 státech, které používají společnou měnu euro, pak inflace dosáhla tří procent. Inflace tím poprvé výrazně překročila cíl ECB. Ta má v úmyslu růst cen udržovat na dvou procentech ročně.

ECB je ale připravena dočasně přijmout mírné překročení této hranice, ale i pokles pod ni. Podle Lagardeové je stále zapotřebí pokračovat v takovém kurzu měnové politiky, "aby bylo možné bezpečně překonat pandemii a udržitelně snížit inflaci na dvě procenta.“