V rámci Mnichovské bezpečnostní konference vystoupila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová s ráznou obhajobou evropských hodnot. Reagovala tak na dřívější kritiku amerického ministra zahraničí Marca Rubia, přičemž s jistou dávkou ironie prohlásila, že „woke dekadentní Evropa“ rozhodně nečelí civilizačnímu zániku. Jako důkaz uvedla neutuchající zájem mnoha zemí o vstup do tohoto evropského „klubu“, a to i ze stran států mimo kontinent, jako je například Kanada.
Kallasová zároveň varovala před přetrvávající ruskou hrozbou, která se neomezuje pouze na ukrajinský Donbas, ale projevuje se i snahami o sabotáže a podkopávání stability členských zemí EU. Zdůraznila však, že Rusko není žádnou supervelmocí. Podle jejích slov je Rusko po čtyřech letech plnohodnotné války na Ukrajině zlomenou zemí s rozvrácenou ekonomikou, která je odříznuta od evropských energetických trhů a z níž prchají vlastní občané.
Během konference rezonovalo také odhalení okolností smrti ruského opozičního lídra Alexeje Navalného. Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová potvrdila, že Spojené království a dalších pět spojenců získalo důkazy o použití smrtícího toxinu vyvinutého z jedu pralesničky. Podle Cooperové měl pouze ruský režim motiv i příležitost podat tento jed Navalnému v době, kdy byl ve vězení, a společné odhalení tohoto „barbarského plánu Kremlu“ označila za naplnění Navalného odkazu šířit pravdu.
K současné geopolitické situaci a vztahům se Spojenými státy se vyjádřila také prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová. Uvedla, že Evropa historicky roste a sílí právě v dobách krizí. Aktuální změnu postoje prezidenta Trumpa vůči Evropě přirovnala k „kopanci do zadku“, který však má i pozitivní dopad. Tento tlak podle ní nutí evropské lídry a tvůrce politik k mnohem užší spolupráci a větší jednotě.
Podle Kallasové je momentálně největším nebezpečím to, aby Rusko nezískalo u vyjednávacího stolu více, než čeho se mu podařilo dosáhnout na bitevním poli. Upozornila na to, že po více než deseti letech konfliktu se ruské jednotky téměř neposunuly za linie z roku 2014, a to za cenu 1,2 milionu obětí. Tento fakt by měl být brán v potaz při jakýchkoli budoucích jednáních o míru.
Lagardeová v panelové diskuzi o konkurenceschopnosti připomněla slova otců zakladatelů EU a zdůraznila, že integrační proces se vždy urychloval v reakci na vnější hrozby. Současná situace, kdy je Evropa nucena reagovat na nepředvídatelnost americké zahraniční politiky i ruskou agresi, by tak měla sloužit jako katalyzátor pro další posilování společného evropského projektu.
Panel uzavírá tvrzení evropských spojenců, že nebezpečné zbraně Kremlu nejsou jen vojenského charakteru, ale zahrnují i sofistikované metody umlčování kritiků režimu. Cooperová v této souvislosti citovala Navalného slova, že pravda je tou nejnebezpečnější zbraní ze všech, a právě její zveřejnění je nyní hlavní strategií západních spojenců proti ruským dezinformacím a násilí.
Související
Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie
Nedodržení závazků, se kterým dokážeme žít. První reakce EU na nová Trumpova cla
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti
před 2 hodinami
Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů
před 2 hodinami
Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky
před 3 hodinami
Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni
před 4 hodinami
Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa
před 5 hodinami
Zlomový bod, který jim změnil život navždy. Jak Američané vzpomínají na 11. září?
před 5 hodinami
Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům
před 6 hodinami
Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě
před 7 hodinami
25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?
před 8 hodinami
Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy
před 9 hodinami
25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5
před 9 hodinami
Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě
před 10 hodinami
Trump slíbil 5000 dolarů každému, když Republikáni vyhrají volby. Kde vezme bilion dolarů už nevysvětlil
před 11 hodinami
Počasí v pátek a o víkendu. Teploty budou nadále příjemné
včera
Harry a Meghan už spílají královi. Mají problém s jeho dopisem na úřady
včera
Feriho osvobození v posledně projednávané kauze se ruší, rozhodl soud
včera
Krejčí zůstal ve Wolverhamptonu i po sestupu. Chce ukázat, že mu na klubu záleží
včera
Rozloučení s Richardem Tesaříkem proběhne ve středu, oznámila rodina
včera
Počasí se zde otepluje rychleji než jinde. Proč Evropa nejvíce trpí na změny klimatu?
včera
Netanjahu hledá nové spojence. Začalo opatrné sbližování se Zelenským
Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.
Zdroj: Libor Novák