EU zatím nemůže nabídnout Ukrajině datum vstupu, shodují se někteří lídři

Prezident Rinkēvičs uvedl, že vnímá absenci politické vůle ke stanovení pevného termínu právě nyní v únoru 2026. Podle něj musí Unie brát ohled na západní Balkán, kde EU ztrácí důvěryhodnost kvůli vleklým slibům, které nebyly naplněny. Jako příklad zmínil Severní Makedonii, která podstoupila reformy i změnu názvu země, ale členství je stále v nedohlednu. Zároveň upozornil, že nelze opomenout Moldavsko, které by v případě přijetí Ukrajiny nemělo zůstat stranou.

Kaja Kallasová potvrdila, že členské státy se ke konkrétnímu datu zatím nekloní, i když priorita ukázat, že Ukrajina je součástí Evropy, přetrvává. Podle ní je před námi ještě mnoho práce. Rinkēvičs k tomu dodal, že členství Ukrajiny v EU je úzce spjato s budoucí mírovou dohodou, ovšem vyjádřil skepticismus ohledně ochoty Ruska k reálnému vyjednávání. Bez pohybu na ruské straně se podle něj dohody nedočkáme.

Kallasová se ve svém projevu věnovala také vystoupení amerického ministra zahraničí Marca Rubia. Poznamenala, že kritika „woke dekadentní Evropy“ je sice v módě, ale realita je jiná. Zdůraznila, že evropská civilizace nečelí zániku, o čemž svědčí fakt, že do unijního „klubu“ chtějí stále vstupovat další země. V reakci na americkou kritiku svobody tisku si rýpla do Spojených států srovnáním žebříčku svobody médií, kde její rodné Estonsko figuruje na druhém místě, zatímco USA jsou až padesáté osmé.

Navzdory názorovým neshodám s Washingtonem v některých otázkách vnímá Kallasová Rubiovo ujištění o provázanosti Ameriky a Evropy jako důležitý signál pro budoucnost. Věří, že na tomto základě lze v partnerství dále pracovat. Pokud jde o Rusko, šéfka unijní diplomacie odmítla mýtus o jeho síle a označila ho za „zlomenou zemi“ s rozvrácenou ekonomikou a obrovskými ztrátami, která se po letech bojů téměř neposunula z linií z roku 2014.

Kallasová varovala, že největší hrozbou nyní je, aby Rusko nezískalo u jednacího stolu více, než čeho dosáhlo na bitevním poli. Rusko se podle ní snaží sabotovat unijní země a jeho cíle sahají daleko za hranice Donbasu. Unie se proto musí mít na pozoru a jednat s vědomím, že ruská ekonomika je odpojena od evropských energetických trhů a vlastní občané z ní utíkají.

Celá debata v Mnichově ukazuje, že cesta Ukrajiny do Evropské unie zůstává složitým diplomatickým procesem, který je ovlivněn nejen válkou, ale i stabilitou celého regionu včetně Balkánu a Moldavska. Evropští představitelé se shodují na směru, ale varují před unáhlenými termíny, které by mohly podkopat vnitřní integritu bloku.