Oživení ekonomiky vázne. Peníze z fondu obnovy EU musí být rozděleny rychle, žádá Lagardeová

Evropská unie musí urychleně rozdělit 750 miliard eur (přes 20 bilionů Kč) z fondu obnovy, který má evropským ekonomikám pomoci dostat se z krize způsobené opatřeními proti šíření nového koronaviru. Vedle toho by měla i začít diskutovat o vytvoření stálého rozpočtového nástroje. V rozhovoru s francouzským listem Le Monde to řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.

Představitelé EU se stále neshodli na podrobnostech plánu obnovy, což zvyšuje riziko, že peníze se k zemím nejvíce zasaženým koronavirovou krizí nedostanou včas, upozornila agentura Reuters.

Český premiér Andrej Babiš minulý týden předal předsedkyni Evropské komise (EK) Ursule von der Leyenové národní plán obnovy, na jehož základě může Česká republika z unijního fondu získat až 182 miliard korun. Česko chce být podle premiéra mezi prvními zeměmi, kterým komise plán schválí.

Komise bude posuzovat národní plány v rámci takzvaného evropského semestru. Na základě plánů, které by měly ladit s reformními požadavky EK, pak Brusel z fondu rozdělí velkou většinu peněz, konkrétně přes 670 miliard eur.

"Cílem Evropské komise je, aby byla schopna ty peníze distribuovat začátkem roku 2021, a tento časový harmonogram musí být dodržen," uvedla Lagardeová. Dodala, že peníze musejí být rozdělovány cíleně, jinak se ztratí v "administrativním labyrintu" a nepodpoří transformaci reálné ekonomiky v postpandemickém světě. Evropští představitelé by podle šéfky ECB měli také zvážit přeměnu fondu obnovy ve stálý nástroj a diskutovat o vytvoření stálého rozpočtu eurozóny.

"Považujeme za nezbytné, aby fiskální záchranné sítě, které vlády zavedly za této krize, nebyly odstraněny příliš brzy," řekla Lagardeová. Zopakovala, že ECB je v případě nutnosti připravena posílit podporu ekonomiky prostřednictvím své měnové politiky, a upozornila, že banka ještě nevyčerpala všechny své nástroje.

ECB minulý měsíc předpověděla, že hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny letos klesne o osm procent, zatímco v příštím roce už by měla vykázat asi pětiprocentní růst. Začátkem října Lagardeová upozornila, že druhá vlna koronaviru by mohla hospodářské oživení v eurozóně zdržet. "Druhá vlna pandemie v Evropě, zejména pak ve Francii, a následné nové restrikce zvyšují nejistotu a brzdí oživení," uvedla nyní Lagardeová v rozhovoru s Le Monde. "Oživení je nerovnoměrné, nejisté a neúplné a teď mu hrozí i ztráta tempa," dodala.

ECB podporuje ekonomiku rekordně nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů. Minulý měsíc ponechala měnovou politiku beze změny, její další zasedání se uskuteční 29. října a 10. prosince. Podle analytiků by ECB kvůli nízké inflaci a zpomalení hospodářského růstu mohla stimulační opatření rozšířit. "Možnosti našeho souboru nástrojů nejsou vyčerpány. Pokud bude zapotřebí udělat více, uděláme více," řekla Lagardeová.

Související

Christine Lagardeová, šéfka Evropské centrální banky

Evropa dostala od Trumpa kopanec do zadku, rozhodně ale nečelí civilizačnímu zániku, shodli se lídři

V rámci Mnichovské bezpečnostní konference vystoupila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová s ráznou obhajobou evropských hodnot. Reagovala tak na dřívější kritiku amerického ministra zahraničí Marca Rubia, přičemž s jistou dávkou ironie prohlásila, že „woke dekadentní Evropa“ rozhodně nečelí civilizačnímu zániku. Jako důkaz uvedla neutuchající zájem mnoha zemí o vstup do tohoto evropského „klubu“, a to i ze stran států mimo kontinent, jako je například Kanada.
Christine Lagardeová, šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF)

EU by měla být imigrantům vděčná. Díky nim se vypořádala s nedostatkem pracovních sil

Předsedkyně Evropské centrální banky Christine Lagardeová nedávno uvedla, že by na tom evropská ekonomika byla bez zahraničních pracovníků mnohem hůř. Během sympozia Federálního rezervního systému ve Wyomingu zdůraznila, že příchod zahraniční pracovní síly pomohl eurozóně absorbovat šoky, jako byly rostoucí náklady na energie a rekordní inflace, a přitom udržel růst a zaměstnanost.

Více souvisejících

Christine Lagardeová ecb EU (Evropská unie) Ekonomika

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

před 5 hodinami

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

před 11 hodinami

před 13 hodinami

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

včera

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

včera

včera

včera

Požár

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

včera

včera

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla

Americký prezident Donald Trump zavedl padesátiprocentní cla na širokou škálu zboží dováženého z Kanady. Tímto krokem reaguje na podle něj nerovné zacházení, kterému ze strany sousední země čelí americké automobily, mléčné výrobky a alkohol.

včera

V Nikaragui už nikdy neproběhnou žádné volby, oznámil tamní prezident

Nikaragujský prezident Daniel Ortega oznámil, že v zemi se již nebudou konat žádné další volby. Tento krok má podle jeho slov vytvořit bariéru, která zabrání opozici v přístupu k moci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy