Zdá se, že očekávání ekonomů a analytiků, zveřejňovaná často už na podzim loňského roku o tom, že rychle rostoucí ceny (inflace) z Česka hned tak nezmizí, se naplňují. Sama Česká národní banka (ČNB), která má v tuzemsku na starosti cenovou a měnovou stabilitu, minulý týden uvedla, že nejpravděpodobnějším výhledem je v následujících týdnech další růst inflace, která na sklonku roku 2021, dle nejnovějších zjištění centrální banky, byla 6,6 procenta. To je meziročně nejvíc od září 2008. Podle Petra Krále, ředitele měnové sekce ČNB, kterého citoval zpravodajský server Českého rozhlasu iRozhlas.cz, lze očekávat, že inflace zrychlí na devět až deset procent. „Pokud to přeteče desítku, tak jen malinko a mělo by to být na několik málo měsíců,“ uvedl.
Několik měsíců, řeknete si. To se dá přece přežít a možná to nebude ani tolik bolet. Hned na začátku je důležité ale hodně nahlas říct, že důvody k nějaké panice, ukládání peněz do peřin, či k nějakému podobně podivnému kroku kvůli inflaci, zatím rozhodně nejsou. Je ale dobré vědět, několik věcí, proč ne. Tak předně: ČNB se při realizaci měnové politiky orientuje na plnění svého zákonem stanoveného mandátu – tedy usilovat o zachování cenové stability, rozuměj laskavý čtenáři, v podobě nízké a stabilní inflace. A vychází přitom z makroekonomických prognóz a vyhodnocování jejich rizik. Stanovisko centrální banky je jasné: usilovat o průběžné plnění dvouprocentního inflačního cíle. Jakákoliv odchylka inflace od něj je totiž podle ČNB nežádoucí, a to zejména pokud je dlouhodobějšího charakteru.
Již zmiňovaný ředitel měnové sekce centrální banky také řekl, že v dalším období se očekává, že faktory, které tlačily nahoru, začnou inflaci brzdit. iRozhlas.cz v této souvislosti zmiňuje to, že vliv by měla mít stagnující cena ropy a postupné odeznívání problémů globálních výrobních řetězců, které v segmentu průmyslových výrobců inflaci urychlovaly. Ano, vnímání světových firem ohledně podmínek v globální ekonomice, se podle nedávno zveřejněného průzkumu poradenské společnosti PwC na letošní rok podle vzorku několika tisíc globálních respondentů výrazně vylepšilo. A za další ‒ hodně a často zmiňovaný důvod rostoucích cen v Česku, rekordní zadlužení země, vysílající signál do světa, že nejsme schopni řídit a kontrolovat vlastní útraty, se má podle plánů nové vlády začít efektivně snižovat.
A i když tato oblast nespadá do kompetence ČNB, byť ji v rámci prognostického procesu bedlivě sleduje, centrální banka neočekává, že by mělo být aktuálně ohroženo plnění národního pravidla, definovaného Zákonem o rozpočtové odpovědnosti, který jasně říká, že dosáhne-li dluh sektoru veřejných institucí 55 % HDP, uplatní vláda ve lhůtách stanovených zákonem opatření vedoucí k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí. Toto pravidlo se nepoužije jen v případech mimořádných událostí a přírodních katastrof. Následně by tak mělo dojít ke snížení poměru vládního dluhu na HDP a k zafungování dluhové brzdy. To je pro světové investory, od kterých Česko získává peníze, hodně důležitý signál. Musí se to ale povést, jinak tahle země světu nedokáže, že na ministerstvu financí nesedí neschopní amatéři, kterým je šumafuk, jestli státní kasa strádá nebo ne.
Objevují se ale i hlasy, že rizikem pro snižování inflace v této zemi je trh práce. A to proto, jak se zdá i z veřejných zdrojů získaných zpráv o tom, že jedním z klíčových nástrojů rozšiřování výroby a produkce v tuzemsku mají být nově přijmutí lidé ve firmách. A ti mají být získáni hlavně navyšováním mezd. Je tak možné, že se kolotoč vyšších mezd promítne do vyšších cen, a to zase do vyšší inflace, zase rozjede? Ale ani kvůli tomu nejsou centrální bankéři (zatím) zřejmě nervózní. „Časem totiž začne působit i probíhající zpřísňování měnové politiky České národní banky, které by mělo zajistit sestup jádrové inflace – tedy inflace běžného zboží a služeb – směrem z aktuálně velmi vysokých hodnot do blízkosti našeho cíle. Toho by měla inflace dosáhnout v první polovině roku 2023,“ citoval iRozhlas.cz Petra Krále z ČNB. A i když třeba i analytici ČSOB píšou, že spotřebitelská inflace bude nadále vysoká a už počátkem roku zřejmě překročí sedmiprocentní hladinu, za celý rok 2022 by měla v průměru činit šest procent. Vedle nákladů na bydlení mají mít prý hlavní podíl na růstu cen komodity a plánovaný přechod k uhlíkové neutralitě.
Je sice pravda, že kromě „cílování inflace“ centrální bankou a tomu odpovídajících nástrojů existují i jiné názory na to, jakou cestu zvolit pro vyřešení problémů s inflací, ale ty jsou zatím takříkajíc spíše v menšině. Nicméně například Tomáš Havránek, profesor na Univerzitě Karlově a nejcitovanější český ekonom v zahraničí, který pracoval v České národní bance deset let i jako poradce viceguvernéra, řekl serveru iDnes.cz, na sklonku loňského orku, že ulevit od neustálého zdražování by se dalo české ekonomice tím, že by se inflace úplně zrušila, protože je neústavní. No tak uvidíme. Znovu se ukazuje, že žijeme v době plné hodně netradičních nápadů a možností. Jen, aby se nakonec neukázalo, že známá a historií prověřená řešení na bolavé rány ekonomiky, mají větší cenu a vliv než experimenty v zákonech.
Související
Chat Control zavádí nebezpečný precedens. Evropská unie může ztratit soukromí
Turek, nebo Macinka? Je to vlastně jedno, Babiš riskuje národní bezpečnost
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák