Zdá se, že očekávání ekonomů a analytiků, zveřejňovaná často už na podzim loňského roku o tom, že rychle rostoucí ceny (inflace) z Česka hned tak nezmizí, se naplňují. Sama Česká národní banka (ČNB), která má v tuzemsku na starosti cenovou a měnovou stabilitu, minulý týden uvedla, že nejpravděpodobnějším výhledem je v následujících týdnech další růst inflace, která na sklonku roku 2021, dle nejnovějších zjištění centrální banky, byla 6,6 procenta. To je meziročně nejvíc od září 2008. Podle Petra Krále, ředitele měnové sekce ČNB, kterého citoval zpravodajský server Českého rozhlasu iRozhlas.cz, lze očekávat, že inflace zrychlí na devět až deset procent. „Pokud to přeteče desítku, tak jen malinko a mělo by to být na několik málo měsíců,“ uvedl.
Několik měsíců, řeknete si. To se dá přece přežít a možná to nebude ani tolik bolet. Hned na začátku je důležité ale hodně nahlas říct, že důvody k nějaké panice, ukládání peněz do peřin, či k nějakému podobně podivnému kroku kvůli inflaci, zatím rozhodně nejsou. Je ale dobré vědět, několik věcí, proč ne. Tak předně: ČNB se při realizaci měnové politiky orientuje na plnění svého zákonem stanoveného mandátu – tedy usilovat o zachování cenové stability, rozuměj laskavý čtenáři, v podobě nízké a stabilní inflace. A vychází přitom z makroekonomických prognóz a vyhodnocování jejich rizik. Stanovisko centrální banky je jasné: usilovat o průběžné plnění dvouprocentního inflačního cíle. Jakákoliv odchylka inflace od něj je totiž podle ČNB nežádoucí, a to zejména pokud je dlouhodobějšího charakteru.
Již zmiňovaný ředitel měnové sekce centrální banky také řekl, že v dalším období se očekává, že faktory, které tlačily nahoru, začnou inflaci brzdit. iRozhlas.cz v této souvislosti zmiňuje to, že vliv by měla mít stagnující cena ropy a postupné odeznívání problémů globálních výrobních řetězců, které v segmentu průmyslových výrobců inflaci urychlovaly. Ano, vnímání světových firem ohledně podmínek v globální ekonomice, se podle nedávno zveřejněného průzkumu poradenské společnosti PwC na letošní rok podle vzorku několika tisíc globálních respondentů výrazně vylepšilo. A za další ‒ hodně a často zmiňovaný důvod rostoucích cen v Česku, rekordní zadlužení země, vysílající signál do světa, že nejsme schopni řídit a kontrolovat vlastní útraty, se má podle plánů nové vlády začít efektivně snižovat.
A i když tato oblast nespadá do kompetence ČNB, byť ji v rámci prognostického procesu bedlivě sleduje, centrální banka neočekává, že by mělo být aktuálně ohroženo plnění národního pravidla, definovaného Zákonem o rozpočtové odpovědnosti, který jasně říká, že dosáhne-li dluh sektoru veřejných institucí 55 % HDP, uplatní vláda ve lhůtách stanovených zákonem opatření vedoucí k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí. Toto pravidlo se nepoužije jen v případech mimořádných událostí a přírodních katastrof. Následně by tak mělo dojít ke snížení poměru vládního dluhu na HDP a k zafungování dluhové brzdy. To je pro světové investory, od kterých Česko získává peníze, hodně důležitý signál. Musí se to ale povést, jinak tahle země světu nedokáže, že na ministerstvu financí nesedí neschopní amatéři, kterým je šumafuk, jestli státní kasa strádá nebo ne.
Objevují se ale i hlasy, že rizikem pro snižování inflace v této zemi je trh práce. A to proto, jak se zdá i z veřejných zdrojů získaných zpráv o tom, že jedním z klíčových nástrojů rozšiřování výroby a produkce v tuzemsku mají být nově přijmutí lidé ve firmách. A ti mají být získáni hlavně navyšováním mezd. Je tak možné, že se kolotoč vyšších mezd promítne do vyšších cen, a to zase do vyšší inflace, zase rozjede? Ale ani kvůli tomu nejsou centrální bankéři (zatím) zřejmě nervózní. „Časem totiž začne působit i probíhající zpřísňování měnové politiky České národní banky, které by mělo zajistit sestup jádrové inflace – tedy inflace běžného zboží a služeb – směrem z aktuálně velmi vysokých hodnot do blízkosti našeho cíle. Toho by měla inflace dosáhnout v první polovině roku 2023,“ citoval iRozhlas.cz Petra Krále z ČNB. A i když třeba i analytici ČSOB píšou, že spotřebitelská inflace bude nadále vysoká a už počátkem roku zřejmě překročí sedmiprocentní hladinu, za celý rok 2022 by měla v průměru činit šest procent. Vedle nákladů na bydlení mají mít prý hlavní podíl na růstu cen komodity a plánovaný přechod k uhlíkové neutralitě.
Je sice pravda, že kromě „cílování inflace“ centrální bankou a tomu odpovídajících nástrojů existují i jiné názory na to, jakou cestu zvolit pro vyřešení problémů s inflací, ale ty jsou zatím takříkajíc spíše v menšině. Nicméně například Tomáš Havránek, profesor na Univerzitě Karlově a nejcitovanější český ekonom v zahraničí, který pracoval v České národní bance deset let i jako poradce viceguvernéra, řekl serveru iDnes.cz, na sklonku loňského orku, že ulevit od neustálého zdražování by se dalo české ekonomice tím, že by se inflace úplně zrušila, protože je neústavní. No tak uvidíme. Znovu se ukazuje, že žijeme v době plné hodně netradičních nápadů a možností. Jen, aby se nakonec neukázalo, že známá a historií prověřená řešení na bolavé rány ekonomiky, mají větší cenu a vliv než experimenty v zákonech.
Související
Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump
Okamura označuje své voliče za „naše občany“. Jde jen o malou a specifickou část českého národa
Aktuálně se děje
před 58 minutami
Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu
před 2 hodinami
Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu
před 3 hodinami
„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři
před 4 hodinami
Jednáme s Íránem, jsme na prahu dohody, prohlásil Trump. Lži a manipulace s ropnými trhy, reaguje Teherán
před 4 hodinami
Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak
před 6 hodinami
Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet
včera
Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady
včera
Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil
včera
Trump: USA a Írán jednají o mírovém plánu, Modžtaba Chameneí je možná mrtvý
včera
Eskalace zrychluje, únikových cest ubývá. Možnosti ukončení války v Íránu se dramaticky zužují
včera
Kubánská armáda je připravena na případnou americkou agresi, vzkazuje Trumpovi Havana
včera
Ceny ropy začaly po Trumpově oznámení prudce klesat
včera
WP: Ruští agenti chtěli uskutečnit falešný pokus o atentát na Orbána, aby vyhrál volby
včera
Okamura chce zrušit „podraz na občany i firmy“. Koalice předloží návrh na zrušení části poplatků za ČT a Rozhlas
včera
Írán má v ruce mocnou zbraň. Útokem na odsolovací stanice může rozvrátit celý Blízký východ
včera
Trump nečekaně ustoupil z ultimáta Íránu. Útoky odložil
včera
Rutte věří, že se evropské státy připojí k Trumpově válce proti Íránu
včera
Takové počasí historie nepamatuje. Příští rok otřese globálními statistikami, varuje WMO
včera
Politico: Budapešť funguje jako přímý informační kanál pro Kreml. EU vylučuje Maďarsko z citlivých diskusí
včera
IEA: Situace na světových energetických trzích překonává největší krize moderní historie
Situace na světových energetických trzích dosáhla kritického bodu a podle šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola svými dopady překonává největší krize moderní historie. Současný konflikt v Íránu, doprovázený bombardováním a uzavřením strategického Hormuzského průlivu, v sobě kombinuje ničivou sílu obou ropných šoků ze 70. let i následků ruské invaze na Ukrajinu. Birol v pondělí v Canbeře varoval, že světoví lídři zpočátku podcenili hloubku problémů, které tato destabilizace přinese.
Zdroj: Libor Novák