KOMENTÁŘ | Inflace letí nahoru, pořádně se zdražuje. Proč nikdo nepanikaří? Není důvod

Zdá se, že očekávání ekonomů a analytiků, zveřejňovaná často už na podzim loňského roku o tom, že rychle rostoucí ceny (inflace) z Česka hned tak nezmizí, se naplňují. Sama Česká národní banka (ČNB), která má v tuzemsku na starosti cenovou a měnovou stabilitu, minulý týden uvedla, že nejpravděpodobnějším výhledem je v následujících týdnech další růst inflace, která na sklonku roku 2021, dle nejnovějších zjištění centrální banky, byla 6,6 procenta. To je meziročně nejvíc od září 2008. Podle Petra Krále, ředitele měnové sekce ČNB, kterého citoval zpravodajský server Českého rozhlasu iRozhlas.cz, lze očekávat, že inflace zrychlí na devět až deset procent. „Pokud to přeteče desítku, tak jen malinko a mělo by to být na několik málo měsíců,“ uvedl.

Několik měsíců, řeknete si. To se dá přece přežít a možná to nebude ani tolik bolet. Hned na začátku je důležité ale hodně nahlas říct, že důvody k nějaké panice, ukládání peněz do peřin, či k nějakému podobně podivnému kroku kvůli inflaci, zatím rozhodně nejsou. Je ale dobré vědět, několik věcí, proč ne. Tak předně: ČNB se při realizaci měnové politiky orientuje na plnění svého zákonem stanoveného mandátu – tedy usilovat o zachování cenové stability, rozuměj laskavý čtenáři, v podobě nízké a stabilní inflace. A vychází přitom z makroekonomických prognóz a vyhodnocování jejich rizik. Stanovisko centrální banky je jasné: usilovat o průběžné plnění dvouprocentního inflačního cíle. Jakákoliv odchylka inflace od něj je totiž podle ČNB nežádoucí, a to zejména pokud je dlouhodobějšího charakteru.

Již zmiňovaný ředitel měnové sekce centrální banky také řekl, že v dalším období se očekává, že faktory, které tlačily nahoru, začnou inflaci brzdit. iRozhlas.cz v této souvislosti zmiňuje to, že vliv by měla mít stagnující cena ropy a postupné odeznívání problémů globálních výrobních řetězců, které v segmentu průmyslových výrobců inflaci urychlovaly. Ano, vnímání světových firem ohledně podmínek v globální ekonomice, se podle nedávno zveřejněného průzkumu poradenské společnosti PwC na letošní rok podle vzorku několika tisíc globálních respondentů výrazně vylepšilo. A za další ‒ hodně a často zmiňovaný důvod rostoucích cen v Česku, rekordní zadlužení země, vysílající signál do světa, že nejsme schopni řídit a kontrolovat vlastní útraty, se má podle plánů nové vlády začít efektivně snižovat.

A i když tato oblast nespadá do kompetence ČNB, byť ji v rámci prognostického procesu bedlivě sleduje, centrální banka neočekává, že by mělo být aktuálně ohroženo plnění národního pravidla, definovaného Zákonem o rozpočtové odpovědnosti, který jasně říká, že dosáhne-li dluh sektoru veřejných institucí 55 % HDP, uplatní vláda ve lhůtách stanovených zákonem opatření vedoucí k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí. Toto pravidlo se nepoužije jen v případech mimořádných událostí a přírodních katastrof. Následně by tak mělo dojít ke snížení poměru vládního dluhu na HDP a k zafungování dluhové brzdy. To je pro světové investory, od kterých Česko získává peníze, hodně důležitý signál. Musí se to ale povést, jinak tahle země světu nedokáže, že na ministerstvu financí nesedí neschopní amatéři, kterým je šumafuk, jestli státní kasa strádá nebo ne.

Objevují se ale i hlasy, že rizikem pro snižování inflace v této zemi je trh práce. A to proto, jak se zdá i z veřejných zdrojů získaných zpráv o tom, že jedním z klíčových nástrojů rozšiřování výroby a produkce v tuzemsku mají být nově přijmutí lidé ve firmách. A ti mají být získáni hlavně navyšováním mezd. Je tak možné, že se kolotoč vyšších mezd promítne do vyšších cen, a to zase do vyšší inflace, zase rozjede? Ale ani kvůli tomu nejsou centrální bankéři (zatím) zřejmě nervózní. „Časem totiž začne působit i probíhající zpřísňování měnové politiky České národní banky, které by mělo zajistit sestup jádrové inflace – tedy inflace běžného zboží a služeb – směrem z aktuálně velmi vysokých hodnot do blízkosti našeho cíle. Toho by měla inflace dosáhnout v první polovině roku 2023,“ citoval iRozhlas.cz Petra Krále z ČNB. A i když třeba i analytici ČSOB píšou, že spotřebitelská inflace bude nadále vysoká a už počátkem roku zřejmě překročí sedmiprocentní hladinu, za celý rok 2022 by měla v průměru činit šest procent. Vedle nákladů na bydlení mají mít prý hlavní podíl na růstu cen komodity a plánovaný přechod k uhlíkové neutralitě.

Je sice pravda, že kromě „cílování inflace“ centrální bankou a tomu odpovídajících nástrojů existují i jiné názory na to, jakou cestu zvolit pro vyřešení problémů s inflací, ale ty jsou zatím takříkajíc spíše v menšině. Nicméně například Tomáš Havránek, profesor na Univerzitě Karlově a nejcitovanější český ekonom v zahraničí, který pracoval v České národní bance deset let i jako poradce viceguvernéra, řekl serveru iDnes.cz, na sklonku loňského orku, že ulevit od neustálého zdražování by se dalo české ekonomice tím, že by se inflace úplně zrušila, protože je neústavní. No tak uvidíme. Znovu se ukazuje, že žijeme v době plné hodně netradičních nápadů a možností. Jen, aby se nakonec neukázalo, že známá a historií prověřená řešení na bolavé rány ekonomiky, mají větší cenu a vliv než experimenty v zákonech.

Související

Donald Trump Komentář

Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.
Tomio Okamura Komentář

Okamura označuje své voliče za „naše občany“. Jde jen o malou a specifickou část českého národa

Výroky Tomia Okamury k ukrajinské vlajce na Karlově mostě znovu otevírají otázku, kde končí legitimní politický názor a začíná zneužívání ústavní funkce k polarizaci společnosti. Předseda Poslanecké sněmovny se stylizuje do role mluvčího „našich občanů“, ačkoli reprezentuje jen úzký segment voličů. Kritika symbolických projevů solidarity s napadenou Ukrajinou tak neslouží ochraně veřejného zájmu, ale udržování konfliktu jako základního politického nástroje.

Více souvisejících

komentář Ekonomika

Aktuálně se děje

před 58 minutami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

před 2 hodinami

AfD (Alternativa pro Německo)

Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu

Evropští diplomaté a němečtí zákonodárci vyjadřují podle webu Politico vážné obavy z dalšího možného úniku důvěrných informací z Bruselu přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem neklidu je přístup poslanců krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) do rozsáhlé databáze vnitroevropských dokumentů. Existuje důvodné podezření, že citlivé debaty o geopolitických otázkách, jako je financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv, jsou kvůli této straně vystaveny ruskému dohledu.

před 3 hodinami

Péter Szijjártó navštívil Česko

„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři

Evropská komise vyjádřila hluboké znepokojení nad zprávami, podle kterých maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó předával Rusku citlivé informace z interních jednání Evropské unie. Deník Washington Post s odvoláním na bezpečnostní činitele uvedl, že Szijjártó během přestávek na summitech pravidelně informoval svého ruského protějška Sergeje Lavrova. Maďarský ministr tato obvinění rezolutně odmítl a označil je za nesmyslné konspirační teorie a falešné zprávy.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak

Je americký prezident Donald Trump schopen ukončit válečný konflikt s Íránem, i kdyby si to sám přál? Na rozdíl od obchodních cel nelze válečné střety jednoduše vypnout podle momentálního rozmaru nebo snahy o stabilizaci finančních trhů. Hlavním tématem po pozastavení hrozeb útoky na íránské elektrárny tedy není jen to, zda Trump opět couvl, ale zda má vůbec k dispozici únikovou cestu.

před 6 hodinami

Jarní příroda

Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet

Březnové počasí v České republice nadále potvrzuje svou pověst proměnlivého období. Podle nejnovějších dat ČHMÚ.cz nás čeká víkend ve znamení velké oblačnosti a teplot, které se budou držet v poměrně úzkém rozmezí. Jaro se sice hlásí o slovo, ale zimní doplňky ještě rozhodně neschovávejte, zejména pokud se chystáte do vyšších poloh.

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady

Tři týdny před klíčovými maďarskými volbami, které se uskuteční 12. dubna, otřásá tamní politickou scénou skandál nevídaných rozměrů. Péter Magyar, lídr opoziční strany Tisza a v současnosti favorit předvolebních průzkumů, obvinil vládu Viktora Orbána z vlastizrady. Reagoval tak na zprávy o tom, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó měl pravidelně vynášet důvěrné informace z jednání Evropské unie přímo do Moskvy.

včera

Ilustrační foto

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Tato otázka se stala velmi aktuální poté, co se Írán minulý pátek pokusil zasáhnout společnou britsko-americkou vojenskou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. Britský ministr obrany John Healey potvrdil, že byly vypáleny dvě rakety – jedna selhala a druhá Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? la úspěšně sestřelena.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: USA a Írán jednají o mírovém plánu, Modžtaba Chameneí je možná mrtvý

Americký prezident Donald Trump vystoupil s prohlášením, které zásadním způsobem mění pohled na aktuální blízkovýchodní krizi. Podle jeho slov Spojené státy navázaly přímý a intenzivní kontakt s vysoce postaveným představitelem íránského režimu. Hlavním motivem těchto rozhovorů je nalezení cesty k okamžitému ukončení válečného konfliktu, přičemž obě strany údajně projevují silnou vůli k dosažení shody.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Eskalace zrychluje, únikových cest ubývá. Možnosti ukončení války v Íránu se dramaticky zužují

Možnosti Spojených států a Íránu na ukončení válečného konfliktu se s jeho prodlužováním dramaticky zužují. Ačkoliv americký prezident Donald Trump a ministr obrany Pete Hegseth týdny tvrdili, že íránské vojenské kapacity i velení jsou po soustavných útocích v troskách, realita na bojišti vypadá opačně. Eskalace se zrychluje a jasných únikových cest z krize ubývá.

včera

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Kubánská armáda je připravena na případnou americkou agresi, vzkazuje Trumpovi Havana

Náměstek kubánského ministra zahraničí Carlos Fernández de Cossío v neděli důrazně varoval Spojené státy, že armáda jeho ostrovního státu je připravena na případnou americkou agresi. K tomuto prohlášení došlo v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa nadále usiluje o změnu režimu v zemi. V napjatém rozhovoru pro stanici NBC Cossío uvedl, že sice nerozumí důvodům pro případný útok, ale armáda se na tuto možnost v těchto dnech aktivně chystá.

včera

Čerpací stanice

Ceny ropy začaly po Trumpově oznámení prudce klesat

Světové trhy s ropou zažily v pondělí dramatický zvrat. Ceny černého zlata se prudce propadly poté, co americký prezident Donald Trump na sociálních sítích oznámil, že mezi Spojenými státy a Íránem probíhají „velmi dobré a produktivní rozhovory“, které by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu. Přestože Teherán existenci jakéhokoli dialogu vzápětí popřel, trhy na naději na smír reagovaly okamžitě.

včera

Viktor Orbán

WP: Ruští agenti chtěli uskutečnit falešný pokus o atentát na Orbána, aby vyhrál volby

Podle informací, které získal deník The Washington Post, se ruské tajné služby pokoušejí drastickými metodami ovlivnit nadcházející dubnové volby v Maďarsku. Cílem operací je udržet u moci premiéra Viktora Orbána, který je pro Kreml klíčovým spojencem uvnitř NATO i Evropské unie. Ruská civilní rozvědka (SVR) totiž ve svých interních analýzách varuje, že Orbánova popularita v důsledku zhoršující se ekonomické situace prudce klesá a hrozí mu volební porážka.

včera

Předseda SPD Tomio Okamura

Okamura chce zrušit „podraz na občany i firmy“. Koalice předloží návrh na zrušení části poplatků za ČT a Rozhlas

Současná vládní koalice přichází s plánem na výrazné omezení koncesionářských poplatků, které platí domácnosti i firmy České televizi a Českému rozhlasu. Podle nové dohody by se povinnost platit měla zcela zrušit pro několik velkých skupin obyvatel, konkrétně pro zdravotně postižené, děti a nezaopatřené mladé lidi do 26 let. Úleva se má dotknout také firem, přičemž v současnosti jsou od plateb osvobozeny pouze malé podniky do 24 zaměstnanců.

včera

Írán, ilustrační foto

Írán má v ruce mocnou zbraň. Útokem na odsolovací stanice může rozvrátit celý Blízký východ

Hrozba Íránu, že v případě amerického útoku na svou energetickou síť přistoupí k „nevratné destrukci“ vodohospodářské infrastruktury v Perském zálivu, vyvolává v regionu zděšení. Pro pouštní státy, jako jsou Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Katar, Bahrajn, Kuvajt a Omán, představují odsolovací zařízení kritickou civilní i ekonomickou tepnu. Bez nich by život v těchto moderních metropolích postavených uprostřed vyprahlé pustiny nebyl možný.

včera

Prezident Trump

Trump nečekaně ustoupil z ultimáta Íránu. Útoky odložil

Americký prezident Donald Trump nečekaně oznámil odklad plánovaných úderů na íránskou energetickou infrastrukturu o pět dní. Ve svém prohlášení na sociální síti Truth Social uvedl, že instruoval ministerstvo obrany, aby pozastavilo veškeré letecké útoky na elektrárny a energetické objekty v Íránu. Tento krok podmínil úspěchem probíhajících jednání, která označil za velmi produktivní.

včera

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Rutte věří, že se evropské státy připojí k Trumpově válce proti Íránu

Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil v neděli plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu. V rozhovoru pro pořad „Face the Nation“ na stanici CBS uvedl, že očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Rutte věří, že evropské mocnosti se nakonec ke společnému úsilí připojí, přestože dosud projevovaly značnou zdrženivost.

včera

Ilustrační foto

Takové počasí historie nepamatuje. Příští rok otřese globálními statistikami, varuje WMO

Podle nejnovější varovné zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) se klimatický systém naší planety nachází v největší nerovnováze v zaznamenané historii. Země v současnosti pohlcuje mnohem více tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru. Tento znepokojivý trend je poháněn především emisemi skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý, jehož koncentrace v atmosféře jsou nyní nejvyšší za poslední nejméně dva miliony let.

včera

Evropský parlament

Politico: Budapešť funguje jako přímý informační kanál pro Kreml. EU vylučuje Maďarsko z citlivých diskusí

Vztahy mezi Maďarskem a zbytkem Evropské unie narazily na nové dno. Brusel začal výrazně omezovat tok důvěrných informací směrem k Budapešti kvůli rostoucím obavám, že vláda Viktora Orbána funguje jako přímý informační kanál pro Kreml. Podle diplomatických zdrojů se citlivé záležitosti stále častěji projednávají v menších skupinách států, ze kterých je Maďarsko záměrně vynecháváno.

včera

IEA: Situace na světových energetických trzích překonává největší krize moderní historie

Situace na světových energetických trzích dosáhla kritického bodu a podle šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola svými dopady překonává největší krize moderní historie. Současný konflikt v Íránu, doprovázený bombardováním a uzavřením strategického Hormuzského průlivu, v sobě kombinuje ničivou sílu obou ropných šoků ze 70. let i následků ruské invaze na Ukrajinu. Birol v pondělí v Canbeře varoval, že světoví lídři zpočátku podcenili hloubku problémů, které tato destabilizace přinese.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy