Zdá se, že očekávání ekonomů a analytiků, zveřejňovaná často už na podzim loňského roku o tom, že rychle rostoucí ceny (inflace) z Česka hned tak nezmizí, se naplňují. Sama Česká národní banka (ČNB), která má v tuzemsku na starosti cenovou a měnovou stabilitu, minulý týden uvedla, že nejpravděpodobnějším výhledem je v následujících týdnech další růst inflace, která na sklonku roku 2021, dle nejnovějších zjištění centrální banky, byla 6,6 procenta. To je meziročně nejvíc od září 2008. Podle Petra Krále, ředitele měnové sekce ČNB, kterého citoval zpravodajský server Českého rozhlasu iRozhlas.cz, lze očekávat, že inflace zrychlí na devět až deset procent. „Pokud to přeteče desítku, tak jen malinko a mělo by to být na několik málo měsíců,“ uvedl.
Několik měsíců, řeknete si. To se dá přece přežít a možná to nebude ani tolik bolet. Hned na začátku je důležité ale hodně nahlas říct, že důvody k nějaké panice, ukládání peněz do peřin, či k nějakému podobně podivnému kroku kvůli inflaci, zatím rozhodně nejsou. Je ale dobré vědět, několik věcí, proč ne. Tak předně: ČNB se při realizaci měnové politiky orientuje na plnění svého zákonem stanoveného mandátu – tedy usilovat o zachování cenové stability, rozuměj laskavý čtenáři, v podobě nízké a stabilní inflace. A vychází přitom z makroekonomických prognóz a vyhodnocování jejich rizik. Stanovisko centrální banky je jasné: usilovat o průběžné plnění dvouprocentního inflačního cíle. Jakákoliv odchylka inflace od něj je totiž podle ČNB nežádoucí, a to zejména pokud je dlouhodobějšího charakteru.
Již zmiňovaný ředitel měnové sekce centrální banky také řekl, že v dalším období se očekává, že faktory, které tlačily nahoru, začnou inflaci brzdit. iRozhlas.cz v této souvislosti zmiňuje to, že vliv by měla mít stagnující cena ropy a postupné odeznívání problémů globálních výrobních řetězců, které v segmentu průmyslových výrobců inflaci urychlovaly. Ano, vnímání světových firem ohledně podmínek v globální ekonomice, se podle nedávno zveřejněného průzkumu poradenské společnosti PwC na letošní rok podle vzorku několika tisíc globálních respondentů výrazně vylepšilo. A za další ‒ hodně a často zmiňovaný důvod rostoucích cen v Česku, rekordní zadlužení země, vysílající signál do světa, že nejsme schopni řídit a kontrolovat vlastní útraty, se má podle plánů nové vlády začít efektivně snižovat.
A i když tato oblast nespadá do kompetence ČNB, byť ji v rámci prognostického procesu bedlivě sleduje, centrální banka neočekává, že by mělo být aktuálně ohroženo plnění národního pravidla, definovaného Zákonem o rozpočtové odpovědnosti, který jasně říká, že dosáhne-li dluh sektoru veřejných institucí 55 % HDP, uplatní vláda ve lhůtách stanovených zákonem opatření vedoucí k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí. Toto pravidlo se nepoužije jen v případech mimořádných událostí a přírodních katastrof. Následně by tak mělo dojít ke snížení poměru vládního dluhu na HDP a k zafungování dluhové brzdy. To je pro světové investory, od kterých Česko získává peníze, hodně důležitý signál. Musí se to ale povést, jinak tahle země světu nedokáže, že na ministerstvu financí nesedí neschopní amatéři, kterým je šumafuk, jestli státní kasa strádá nebo ne.
Objevují se ale i hlasy, že rizikem pro snižování inflace v této zemi je trh práce. A to proto, jak se zdá i z veřejných zdrojů získaných zpráv o tom, že jedním z klíčových nástrojů rozšiřování výroby a produkce v tuzemsku mají být nově přijmutí lidé ve firmách. A ti mají být získáni hlavně navyšováním mezd. Je tak možné, že se kolotoč vyšších mezd promítne do vyšších cen, a to zase do vyšší inflace, zase rozjede? Ale ani kvůli tomu nejsou centrální bankéři (zatím) zřejmě nervózní. „Časem totiž začne působit i probíhající zpřísňování měnové politiky České národní banky, které by mělo zajistit sestup jádrové inflace – tedy inflace běžného zboží a služeb – směrem z aktuálně velmi vysokých hodnot do blízkosti našeho cíle. Toho by měla inflace dosáhnout v první polovině roku 2023,“ citoval iRozhlas.cz Petra Krále z ČNB. A i když třeba i analytici ČSOB píšou, že spotřebitelská inflace bude nadále vysoká a už počátkem roku zřejmě překročí sedmiprocentní hladinu, za celý rok 2022 by měla v průměru činit šest procent. Vedle nákladů na bydlení mají mít prý hlavní podíl na růstu cen komodity a plánovaný přechod k uhlíkové neutralitě.
Je sice pravda, že kromě „cílování inflace“ centrální bankou a tomu odpovídajících nástrojů existují i jiné názory na to, jakou cestu zvolit pro vyřešení problémů s inflací, ale ty jsou zatím takříkajíc spíše v menšině. Nicméně například Tomáš Havránek, profesor na Univerzitě Karlově a nejcitovanější český ekonom v zahraničí, který pracoval v České národní bance deset let i jako poradce viceguvernéra, řekl serveru iDnes.cz, na sklonku loňského orku, že ulevit od neustálého zdražování by se dalo české ekonomice tím, že by se inflace úplně zrušila, protože je neústavní. No tak uvidíme. Znovu se ukazuje, že žijeme v době plné hodně netradičních nápadů a možností. Jen, aby se nakonec neukázalo, že známá a historií prověřená řešení na bolavé rány ekonomiky, mají větší cenu a vliv než experimenty v zákonech.
Související
Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump
Okamura označuje své voliče za „naše občany“. Jde jen o malou a specifickou část českého národa
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé
před 1 hodinou
Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář
před 2 hodinami
Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou
před 3 hodinami
Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu
před 4 hodinami
Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé
před 4 hodinami
Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?
před 5 hodinami
Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump
před 7 hodinami
Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat
včera
Pohřešovanou ženu našli mrtvou. Policie obvinila muže z vraždy
včera
Babiš oznámil Čechům změny v plánu repatriačních letů z Blízkého východu
včera
Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump
včera
MHD v Praze se dnes vrátila ke kratším intervalům
včera
Írán se na poslední chvíli snaží zachránit zbytky jaderného programu
včera
Svět si připomíná důležitý milník. Je to 130 let, co byla objevena radioaktivita
včera
Začalo meteorologické jaro. Předpověď slibuje stabilní počasí po celý týden
včera
Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina
včera
EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu
včera
Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného
včera
Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi
včera
Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?
Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.
Zdroj: Libor Novák