Zdá se, že očekávání ekonomů a analytiků, zveřejňovaná často už na podzim loňského roku o tom, že rychle rostoucí ceny (inflace) z Česka hned tak nezmizí, se naplňují. Sama Česká národní banka (ČNB), která má v tuzemsku na starosti cenovou a měnovou stabilitu, minulý týden uvedla, že nejpravděpodobnějším výhledem je v následujících týdnech další růst inflace, která na sklonku roku 2021, dle nejnovějších zjištění centrální banky, byla 6,6 procenta. To je meziročně nejvíc od září 2008. Podle Petra Krále, ředitele měnové sekce ČNB, kterého citoval zpravodajský server Českého rozhlasu iRozhlas.cz, lze očekávat, že inflace zrychlí na devět až deset procent. „Pokud to přeteče desítku, tak jen malinko a mělo by to být na několik málo měsíců,“ uvedl.
Několik měsíců, řeknete si. To se dá přece přežít a možná to nebude ani tolik bolet. Hned na začátku je důležité ale hodně nahlas říct, že důvody k nějaké panice, ukládání peněz do peřin, či k nějakému podobně podivnému kroku kvůli inflaci, zatím rozhodně nejsou. Je ale dobré vědět, několik věcí, proč ne. Tak předně: ČNB se při realizaci měnové politiky orientuje na plnění svého zákonem stanoveného mandátu – tedy usilovat o zachování cenové stability, rozuměj laskavý čtenáři, v podobě nízké a stabilní inflace. A vychází přitom z makroekonomických prognóz a vyhodnocování jejich rizik. Stanovisko centrální banky je jasné: usilovat o průběžné plnění dvouprocentního inflačního cíle. Jakákoliv odchylka inflace od něj je totiž podle ČNB nežádoucí, a to zejména pokud je dlouhodobějšího charakteru.
Již zmiňovaný ředitel měnové sekce centrální banky také řekl, že v dalším období se očekává, že faktory, které tlačily nahoru, začnou inflaci brzdit. iRozhlas.cz v této souvislosti zmiňuje to, že vliv by měla mít stagnující cena ropy a postupné odeznívání problémů globálních výrobních řetězců, které v segmentu průmyslových výrobců inflaci urychlovaly. Ano, vnímání světových firem ohledně podmínek v globální ekonomice, se podle nedávno zveřejněného průzkumu poradenské společnosti PwC na letošní rok podle vzorku několika tisíc globálních respondentů výrazně vylepšilo. A za další ‒ hodně a často zmiňovaný důvod rostoucích cen v Česku, rekordní zadlužení země, vysílající signál do světa, že nejsme schopni řídit a kontrolovat vlastní útraty, se má podle plánů nové vlády začít efektivně snižovat.
A i když tato oblast nespadá do kompetence ČNB, byť ji v rámci prognostického procesu bedlivě sleduje, centrální banka neočekává, že by mělo být aktuálně ohroženo plnění národního pravidla, definovaného Zákonem o rozpočtové odpovědnosti, který jasně říká, že dosáhne-li dluh sektoru veřejných institucí 55 % HDP, uplatní vláda ve lhůtách stanovených zákonem opatření vedoucí k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí. Toto pravidlo se nepoužije jen v případech mimořádných událostí a přírodních katastrof. Následně by tak mělo dojít ke snížení poměru vládního dluhu na HDP a k zafungování dluhové brzdy. To je pro světové investory, od kterých Česko získává peníze, hodně důležitý signál. Musí se to ale povést, jinak tahle země světu nedokáže, že na ministerstvu financí nesedí neschopní amatéři, kterým je šumafuk, jestli státní kasa strádá nebo ne.
Objevují se ale i hlasy, že rizikem pro snižování inflace v této zemi je trh práce. A to proto, jak se zdá i z veřejných zdrojů získaných zpráv o tom, že jedním z klíčových nástrojů rozšiřování výroby a produkce v tuzemsku mají být nově přijmutí lidé ve firmách. A ti mají být získáni hlavně navyšováním mezd. Je tak možné, že se kolotoč vyšších mezd promítne do vyšších cen, a to zase do vyšší inflace, zase rozjede? Ale ani kvůli tomu nejsou centrální bankéři (zatím) zřejmě nervózní. „Časem totiž začne působit i probíhající zpřísňování měnové politiky České národní banky, které by mělo zajistit sestup jádrové inflace – tedy inflace běžného zboží a služeb – směrem z aktuálně velmi vysokých hodnot do blízkosti našeho cíle. Toho by měla inflace dosáhnout v první polovině roku 2023,“ citoval iRozhlas.cz Petra Krále z ČNB. A i když třeba i analytici ČSOB píšou, že spotřebitelská inflace bude nadále vysoká a už počátkem roku zřejmě překročí sedmiprocentní hladinu, za celý rok 2022 by měla v průměru činit šest procent. Vedle nákladů na bydlení mají mít prý hlavní podíl na růstu cen komodity a plánovaný přechod k uhlíkové neutralitě.
Je sice pravda, že kromě „cílování inflace“ centrální bankou a tomu odpovídajících nástrojů existují i jiné názory na to, jakou cestu zvolit pro vyřešení problémů s inflací, ale ty jsou zatím takříkajíc spíše v menšině. Nicméně například Tomáš Havránek, profesor na Univerzitě Karlově a nejcitovanější český ekonom v zahraničí, který pracoval v České národní bance deset let i jako poradce viceguvernéra, řekl serveru iDnes.cz, na sklonku loňského orku, že ulevit od neustálého zdražování by se dalo české ekonomice tím, že by se inflace úplně zrušila, protože je neústavní. No tak uvidíme. Znovu se ukazuje, že žijeme v době plné hodně netradičních nápadů a možností. Jen, aby se nakonec neukázalo, že známá a historií prověřená řešení na bolavé rány ekonomiky, mají větší cenu a vliv než experimenty v zákonech.
Související
Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO
Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války
Aktuálně se děje
před 29 minutami
Ve světě kvůli extrémnímu počasí vznikají nové hrozby, varuje WMO
před 1 hodinou
Trump pobouřil Demokraty i Republikány. Kongres na něj útočí za přístup k regulaci AI
před 2 hodinami
V pražské ÚVN zasahuje vojenská policie, zadržela několik lidí
před 2 hodinami
Američané poprvé přiznali, že mají zbraně ve vesmíru
před 3 hodinami
Policie potvrdila informace ohledně závažného zločinu na Semilsku
před 3 hodinami
Pavel a Babiš se konečně znovu sešli. Řešil se projev pro Valné shromáždění OSN
před 4 hodinami
Trump utrpěl těžkou porážku. Soud mu zamítl úpravu volebních pravidel
před 5 hodinami
Stíhačky NATO sestřelily nad územím Litvy bezpilotní letoun
před 5 hodinami
Ukrajina a Rusko se dohodly na zastavení útoků na energetické cíle, prohlásil Trump. Podle Zelenského je to jinak
před 7 hodinami
Výhled počasí na měsíc. Meteorologové nadále slibují nadprůměrné teploty
včera
Britskou budoucnost vévodkyně Meghan provázejí nejasnosti a spekulace
včera
Babišova vláda chce zásadně zpřísnit pravidla prodeje kratomu
včera
Policejní pátrání po ženě z Frýdku-Místku pokračuje. Rozšířilo se na celou zemi
včera
Siniaková dokonala kariérní grandslam i s druhou parťačkou. S Townsendovou ovládla US Open
včera
Pavel a další klíčníci vyzvedli korunovační klenoty. Výstava začne o víkendu
včera
Ukrajinci a Rusové si přestanou útočit na energetiku, tvrdí Trump
včera
Vlak svobody. Před 75 lety dopravil na západ stovku lidí z komunistického Československa
včera
Otřesný nález na Semilsku. Kriminalisté vyšetřují závažný zločin
včera
Odešla fotbalová legenda. Zemřel někdejší reprezentační brankář Mikloško
včera
Technologické společnosti na Kongres čekat nehodlají. Společný regulační orgán si vytvoří samy
Přední technologické společnosti Anthropic, Google a OpenAI zahájily jednání o vytvoření společného orgánu pro průmyslové standardy v oblasti umělé inteligence. Rozhovory mezi těmito giganty začaly ještě před nedávnými veřejnými debatami o bezpečnosti a výzvami k větší odpovědnosti. Hlavním cílem této iniciativy je vytvořit jednotná pravidla a testovací postupy pro pokročilé modely. O probíhajících diskusích informovaly zdroje CNN obeznámené se situací.
Zdroj: Libor Novák