KOMENTÁŘ | Zdražování nebere konce aneb inflace jako hlavní téma roku 2022

Sama Česká národní banka, která má v tuzemsku na starosti měnovou a cenovou stabilitu, tento týden nevyloučila, že meziroční inflace v lednu stoupne podle pracovního odhadu centrální banky na zhruba devět procent. Čeští statistici zase nedávno uvedli, že v prosinci roku 2021 zrychlil meziroční růst inflace na 6,6 procenta z listopadových šesti procent.

Takový růst spotřebitelských cen zaznamenalo Česko naposledy v září 2008. To v Evropě má být dle očekávání statistiků roční míra inflace v eurozóně, tedy spolku zemí platících eurem, za prosinec 2021 pět procent, oproti listopadovým 4,9 %. Výsledkem všeho je, že čísla zvyšování cen v celé Evropské unii jsou ta nejvyšší za několik desítek let.

Podle Českého statistického úřadu z dat o inflaci vyplývá, že aktuální vývoj nejvíce ovlivnily ceny v dopravě a bydlení. Průměrná míra inflace v celém loňském roce byla 3,8 procenta, což bylo o 0,6 procentního bodu více než v roce 2020. Loňská průměrná inflace je nejvyšší od roku 2008. No, a aby toho nebylo málo, tak již dříve uvedená ČNB ke všemu dodala, že nelze úplně vyloučit, že počátkem letošního roku bude inflace po několik měsíců dosahovat i dvouciferných hodnot, tedy více než deseti procent.

Nemá cenu ukazovat prstem, kdo za co může, ale třeba Jaroslav Míl, bývalý zmocněnec české vlády pro energetiku má jasno v tom, že za zvyšující se ceny energií, které jsou někdy uváděny jako hlavní motor růstu cen v tuzemsku, může hlavně vláda Andreje Babiše. A to pro, mimo jiné, nedostatečnou akceschopnost. Zpravodajskému serveru Novinky.cz Jaroslav Míl doslova řekl: „„Věci, které jsou dnes špatně a které kritizujeme, jsme měli možnost změnit v minulém období, ale neudělalo se to. Teď už se moc zachránit nedá.“ 

Jak ale taky říká staré české přísloví: „(Teď) už nemá cenu brečet nad rozlitým mlékem.“ Instituce, která má v Česku problematiku udržování cenové stability na starosti říká, že její snahou je usilovat o průběžné plnění dvou procentního inflačního cíle. Centrální banka uvádí, že jakákoliv odchylka inflace od tohoto cíle je nežádoucí, a to zejména pokud je dlouhodobějšího charakteru.

ČNB svojí měnovou politikou usiluje o to, aby se inflace na horizontu měnové politiky (tedy 12 až 18 měsíců do budoucnosti) navrátila ke dvěma procentům. Jasné je také to, že inflaci nepomohou žádné kosmetické úpravy, ale razantní kroky. Ekonomové mají jasno také v tom, že zastavit inflaci mohou nyní především výrazné úspory státu.

Je jasné, že rostoucí inflace a nutné reakce vlády, která s ní musí nyní bojovat, s vysokou pravděpodobností lidi naštve. Státní zaměstnanci, důchodci, lidé, odkázání na platby od státu totiž mohou zřejmě zapomenout na nějaké větší přidávání peněz na jejich účty. Je ale jasné i to, že bez úspor, škrtů (rozumných) by tahle země narazila do zdi. A to pořádnou ranou. Pomoci k tomu, aby se tak nestalo může i to, že vláda Petra Fialy chce co nejdříve zavést tzv. výdajovou brzdu. Ta má nastavit limity pro přijímání nových úředníků a pro různé neinvestiční nákupy.

Možná ale, že zdražování má i svou světlou stránku. Tak třeba agentura Bloomberg k tomu uvedla, že v roce 2022 už nebude světovou ekonomiku řídit covid, tedy vir s označením SARS-CoV-2, který štěpí a rozbíjí nejednu společnost ve světě, ale centrální banky. Ptáte se proč?

Jednoduše řečeno proto, že hlavním nástrojem pro navrácení světa do ekonomického „normálu“ se mají stát, alespoň dle očekávání expertů z výše popsaného textu, úrokové sazby a měnová politika klíčových centrálních bank světa. Možná, že se tak nakonec do žebříčku nejhledanějších slov místo inflace dostane něco jiného. Třeba Fed, ECB nebo Bank of Japan. A i když bude na konci roku 2022 stát rohlík třeba místo tří korun pět, bude pro svět lepší, když se na internetu a vůbec ve společnosti bude hledat jiné slovo než covid.