Řítí se svět do další ekonomické krize? Tentokrát by se neodehrála stejně, jako ta předchozí

Bobby byl na katastrofu připraven originálním způsobem, protože už v létě cítil neklid. Koupil si nákupní vozík a vyčerpal kartu do automatu na sladkosti v hodnotě tří set liber. Uvědomil si totiž, že v případě kolapsu banky by jeho kredit na čokoládu propadl. Spolu s tisíci kolegy si nakonec odnášel své věci v kartonové krabici, což se stalo symbolem tehdejší krize.

Dnes se na světovém ekonomickém panelu znovu rozsvěcují varovné kontrolky, které naznačují příchod další krize. Mezinárodní vztahy jsou v roce 2026 mnohem napjatější než před lety, což vyvolává otázku, zda budou mít politici nástroje k řešení situace. Předchozí globální otřes měl také své rané signály, jako byly problémy s rizikovými hypotékami v USA v roce 2007.

Tehdejší nervozita vedla k tomu, že si banky přestaly půjčovat navzájem, což vyvolalo úvěrovou krizi. V současnosti se objevují podobné potíže u fondů, které poskytují půjčky mimo tradiční bankovní sektor. Instituce jako BlackRock nebo Apollo čelí požadavkům na výběry miliard dolarů z fondů soukromých úvěrů. Tyto fondy představují alternativu k bankám, ale jejich stabilita nebyla dosud prověřena.

Sarah Breeden z britské centrální banky pro BBC varuje, že trh soukromých úvěrů narostl za dvacet let na dva a půl bilionu dolarů. Vidí zde paralely s rokem 2008, zejména v neprůhlednosti a složitém propojení se zbytkem finančního systému. Obavy vyvolává také vrstvení dluhů, kdy si fondy na své půjčky samy půjčují peníze. To může v případě ztrát vést k jejich výraznému znásobení.

Mohammed El-Erian, poradce společnosti Allianz, se domnívá, že riziko krize je podceňováno a určité slabiny systému mu nedají spát. Právě přísnější regulace bank po minulé krizi vedly k rozmachu tohoto nového trhu se soukromými úvěry. Do systému nateklo příliš mnoho peněz, což často vede k chybám v rozhodování. Podle El-Eriana hrozí scénář, kdy budou chtít všichni věřitelé své peníze zpět najednou.

Larry Fink ze společnosti BlackRock však nesouhlasí a nevidí v soukromých úvěrech hrozbu pro světovou ekonomiku. Problémy některých fondů jsou podle něj jen malým zlomkem celého trhu. Fink tvrdí, že dnešní finanční instituce jsou mnohem bezpečnější než v roce 2007. Přesto někteří odborníci přirovnávají současné dění k pomalému útoku na banky, i když se nestojí fronty na ulicích.

Dalším faktorem, který se opakuje, je prudký růst cen energií, který přispěl i ke krizi v roce 2008. Tehdy se cena ropy vyšplhala až na 147 dolarů za barel kvůli poptávce z Číny a napětí s Íránem. Dnes ceny ropy opět překročily hranici sto dolarů a hrozí jejich další růst. Uzavření Hormuzského průlivu by mohlo způsobit největší energetickou krizi v historii, horší než ty v minulém století.

Současné akciové trhy jsou sice na rekordních úrovních, ale podle Sarah Breeden nemusí plně odrážet všechna rizika. Panují obavy, co se stane, pokud se několik negativních faktorů sejde v jeden okamžik. Energetický šok by mohl přijít současně s poklesem důvěry v soukromé úvěry a přeceněním rizikových aktiv. Mezi tato aktiva patří i investice do umělé inteligence, kam už nateklo přes dva biliony dolarů.

Někteří experti mluví o bublině v oblasti umělé inteligence, která vynesla hodnotu několika málo firem do závratných výšin. Sedm největších technologických společností tvoří 37 % hodnoty hlavního amerického indexu S&P 500. Miliony lidí tak nevědomky investují své úspory právě do tohoto sektoru. Prasknutí podobné bubliny v roce 2000 vyvolalo recesi a zničilo miliardy dolarů tržní hodnoty.

Otázkou zůstává, jak účinně by vlády dokázaly nový finanční požár uhasit. V roce 2008 státy zachraňovaly banky miliardami z veřejných rozpočtů, ale tehdy byly dluh poloviční oproti dnešku. Po pandemii a energetických dotacích se schopnost vlád dál si půjčovat značně snížila. El-Erian to přirovnává k hasičům, kterým v důsledku předchozích zásahů dochází voda.

Mezinárodní spolupráce, která zabránila tomu, aby se krize v roce 2008 změnila v hlubokou depresi, je dnes oslabena. Mezi bohatými zeměmi panují neshody ohledně obchodu i politiky, což ztěžuje společný postup. Éra obchodních válek a izolacionismu může zabránit lídrům, aby se sešli u jednoho stolu a krizi vyřešili. Gordon Brown varuje, že přístup „my proti nim“ je v současné situaci velmi nebezpečný.

Breeden však dodává i špetku optimismu s tím, že banky mají dnes vyšší hotovostní rezervy a jsou odolnější. El-Erian souhlasí, že bankovní systém jako takový není bezprostředně ohrožen, ale finanční slabiny mohou prohloubit recesi. Nejhůře by v takovém případě dopadly nejzranitelnější skupiny obyvatel. Bobby Seagull, dnes učitel matematiky, varuje, že finanční nástroje jsou stále složitější a nikdo neví, jaká překvapení se v nich skrývají.