ANALÝZA | Historie se opakuje. Trumpovi zřejmě černý scénář z 30. let nic neříká

Americký prezident Donald Trump během středečního projevu prohlásil, že Světová hospodářská krize by v roce 1929 nenastala, kdyby USA důsledně hájily celní politiku. Pravdu sice má v tom, že cla jako taková za vypuknutím krize nestála, historie ale ukazuje ještě jiný příběh: právě vysoká cla ze Smoot–Hawleyho zákona v roce 1930 přispěla k eskalaci krize a rozpoutala obchodní válku, která z lokálního otřesu udělala globální katastrofu.

Šéf Bílého domu Trump ve středu prohlásil, že Světová hospodářská krize ve 30. letech by nikdy nenastala, pokud by tehdejší Spojené státy důsledně uplatňovaly celní politiku. „V roce 1929 to všechno náhle skončilo Velkou hospodářskou krizí a nikdy by se to nestalo, kdyby zůstali u celní politiky. Byl by to mnohem jiný příběh,“ uvedl podle serveru The Hill.

Ekonomická historie ale tuto verzi nepodporuje. Jak připomíná Investopedia, právě zavedení Smoot–Hawleyho celního zákona v roce 1930, který zvýšil dovozní cla v průměru o 20 %, přispělo k mezinárodnímu propadu obchodu. Zahraniční partneři zareagovali odvetnými tarify, což vedlo ke zhoršení obchodních vztahů a oslabení globální ekonomiky.

Krize jako taková ale kvůli clům neodstartovala. „Deprese nezačala kvůli clům. Naopak – propukla v době, kdy byla cla nízká,“ uvedl pro NPR ekonom Gary Richardson. Cla tak nebyla příčinou, nýbrž součástí nešťastné reakce, která krizi prohloubila.

Co tedy skutečně vedlo ke krizi?

Skutečné příčiny byly mnohem složitější. Ekonomika Spojených států ve druhé polovině 20. let prožívala euforii poháněnou levnými úvěry. Investoři hromadně spekulovali na burze, často na dluh, což vyhnalo ceny akcií vysoko nad jejich reálnou hodnotu. Tento model byl neudržitelný.

Současně rostla průmyslová i zemědělská výroba rychleji než poptávka. Nadvýroba zatížila trh přebytky, které se nedařilo udat. Když v říjnu 1929 praskla akciová bublina, začal dominový efekt – úpadek firem, bankovní krachy a ztráta důvěry. Finanční sektor tehdy fungoval téměř bez regulace, banky si nevytvářely rezervy a jejich kolaps způsobil kontrakci peněžní zásoby a hlubokou deflaci.

Dalším faktorem byla mezinárodní měnová politika. Většina států vázala své měny na zlatý standard, což omezovalo jejich schopnost pružně reagovat na krizi. Když Spojené státy začaly stahovat kapitál z Evropy, vyvolalo to nedostatek likvidity i tam. Finanční otřesy se tak rychle šířily napříč kontinenty.

Namísto koordinace pak státy zareagovaly jednostranně: clo za clo, bariéra za bariéru. Tato vlna protekcionismu izolovala národní ekonomiky a přispěla k hlubší, vleklé depresi. Historie tak ukazuje pravý opak prezidentova tvrzení – právě odklon od otevřeného obchodu tehdy pomohl krizi přetavit v globální katastrofu.

Cla způsobila mezinárodní katastrofu

Ekonomický historik Phillip W. Magness se pro list Wall Street Journal tvrdě opřel do tvrzení podobných tomu, že by vysoká cla pomohla USA k prosperitě. „Ekonomičtí historici již dlouho dokládají, že nejsilnější průmyslový růst v USA v 19. století probíhal v neobchodovaných a nechráněných odvětvích, jako je doprava, veřejné služby a komunikace,“ uvedl.

Cla se v době krize 30. let naopak stala „magnetem na korupci“. „Co se týče Smoot-Hawleyho, toto protekcionistické opatření zavedlo průměrnou sazbu 59 %, čímž výrazně převyšovalo většinu cel 19. století a bylo o 20 procentních bodů vyšší než jeho protekcionistický předchůdce, Fordney-McCumberův tarif z roku 1922,“ popsal.

„Ačkoli tato daň nezpůsobila krach v roce 1929, prošla Kongresem jako ‚stimulační‘ opatření založené na stejných protekcionistických teoriích. V praxi to vedlo ke zhroucení světového obchodu a pomohlo přeměnit začínající recesi v desetiletou globální depresi. Neopakujme tyto dobře zdokumentované chyby,“ doplnil. 

Podle Magnesse je pro Trumpa problém, že u moci nesmí být déle než čtyři roky. „Celní politika prezidenta Trumpa je chaotická a příští prezident ji může zrušit. Proč by se jakýkoli podnik měl zavazovat k plánování a výstavbě nových výrobních zařízení a investovat miliardy, když by mohly být Trumpovy odvody za čtyři roky zrušeny?“

Problémem jsou agresivní jednostranné zásahy

Jednostranné a agresivní zásahy do struktury mezinárodního obchodu se v dějinách opakovaně ukázaly jako nebezpečný experiment – mnohdy s nečekaným výsledkem. Historie varuje, že takové kroky mají tendenci přerůst původní rámec, že se z technokratického nástroje stává lavina, která pohltí nejen trhy, ale i politické vztahy, diplomatické vazby a strategickou rovnováhu.  

Nejde tedy pouze o daňová procenta a přesuny zboží. Jde o samotné základy důvěry mezi státy – o to, zda bude svět fungovat na principu spolupráce, nebo skrze silové diktáty jednotlivců.

V roce 2025 prezident USA znovu vrátil na scénu pojem, který rezonuje s jeho voličskou základnou, ale znepokojuje ekonomické i diplomatické kruhy: „ekonomická suverenita.“ Tento výraz, nabitý emocemi a odkazem na jakési „zlaté časy Ameriky“, dnes slouží jako opora nové obchodní doktríny. 

Trump opět zvolil jazyk konfrontace: tvrdí, že Spojené státy byly po desetiletí zneužívány, že jejich velkorysost byla brána jako slabost, a že globalizace odčerpávala americkému národu nejen pracovní místa, ale i duši. „Naši obchodní partneři nás po desetiletí využívali. To se musí změnit,“ pronesl prezident. 

Šlo o projev, který měl být nejen oznámením nové politiky, ale také ideologickým manifestem – výzvou k obratu. Ve jménu návratu k „férovému obchodu“ (jak Trump opakovaně zdůrazňuje) se Bílý dům rozhodl pro nejrozsáhlejší celní opatření v moderní americké historii. 

V Trumpově podání nejde jen o ekonomiku. Jde o morální reparaci – o návrat spravedlnosti, o opravu údajné historické křivdy. Obchodní dohody jsou v této rétorice vykreslovány jako zrada, multilaterální instituce jako klec. Světová obchodní organizace (WTO), kdysi hlavní garant pravidel, je prezentována jako struktura, která „hájí zájmy všech kromě Spojených států.“ Tento způsob myšlení odpovídá širšímu trendu oslabování mezinárodních pravidel ve prospěch silového vyjednávání, bilaterálních tlaků a „deal makingu“ ve stylu Trumpova realitního impéria.

Tento přístup však nezůstal bez odezvy. Série ekonomických analýz i komentářů od prestižních médií, jako jsou Bloomberg nebo The New York Times, už několik týdnů varuje, že takzvaná „celní ofenziva“ může spustit lavinu: narušit globální dodavatelské řetězce, zdražit zboží pro spotřebitele, zpomalit investice a v krajním scénáři odstartovat novou obchodní válku – tentokrát v měřítku, které svět dosud nezažil.

Kritici poukazují na to, že v době tak těsného propojení ekonomik, jaké máme dnes, může být jeden radikální tah – byť motivovaný národními zájmy – ekvivalentem škrtnutí zápalkou v suchém lese. Obavy nejsou abstraktní. Evropa už oznámila, že připravuje protiopatření. Asijské trhy zaznamenaly výkyvy. A podle analýzy Financial Times si investoři začínají klást otázku: „Co bude dál, pokud se tento trend rozšíří?“

Nejostřeji situaci vystihl nedávný komentář v týdeníku The Economist, kde se píše: „Svět stojí na křižovatce.“ Z jedné strany vede cesta k redefinici obchodu skrze dialog, nová pravidla a kompromisy. Z druhé, strmější a mnohem riskantnější strany, se otevírá možnost návratu do 30. let, tedy do období ekonomického nacionalismu, bariér a dominového efektu nedůvěry. Ta druhá cesta má sice přitažlivou rétoriku síly, ale příliš připomíná dějinné momenty, které vedly k těm nejtemnějším kapitolám 20. století.

Související

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump (21. února 2025).

Zelenskyj usadil Trumpa. Vysvětlil mu, o co Ukrajině a Rusku skutečně jde

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svých posledních vystoupeních znovu zdůraznil, že navzdory destruktivnímu postupu Ruska je to právě Ukrajina, kdo přijal výzvu prezidenta Donalda Trumpa k bezpodmínečnému příměří. Zelenskyj upozornil, že Kyjev udělal maximum pro to, aby jednání s USA pokročila – včetně podpisu memoranda o nerostných surovinách, přičemž byly odstraněny prvky, které by odporovaly ukrajinské ústavě.

Více souvisejících

Donald Trump clo Ekonomika Ekonomická krize USA (Spojené státy americké) historie

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 35 minutami

Protivládní protesty v Bratislavě (24.4.2025) Prohlédněte si galerii

"Ne ruskému právu." Lidé po celém Slovensku protestují proti kontroverzní novele inspirované Moskvou

Ve čtvrtek večer se v několika slovenských městech i v zahraničí konají protestní shromáždění pod názvem Slovensko je Európa. Demonstrace se zaměřují zejména na odpor proti novele zákona o neziskových organizacích, kterou nedávno schválil slovenský parlament. Podle organizátorů tento zákon ohrožuje svobodu občanské společnosti a přibližuje Slovensko k autoritářskému modelu správy státu.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Desítky let jsme to přehlíželi, teď je tomu konec. Von der Leyenová poslala Rusku jasný vzkaz

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen během svého vystoupení na mezinárodním summitu o energetické bezpečnosti v Londýně varovala před nebezpečím zneužívání energetických zdrojů ze strany Ruska. Připomněla, že Moskva již v minulosti opakovaně použila dodávky energie jako zbraň a forma vydírání, a že Evropa si dlouho neuvědomovala cenu, kterou za tuto závislost platí.

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Londýně.

Evropa se nesmí znovu nechat vydírat Ruskem, prohlásil Starmer. Volá po nové dohodě s EU

Britský premiér Keir Starmer na mezinárodním summitu o budoucnosti energetické bezpečnosti prohlásil, že Evropa už nikdy nesmí dopustit, aby se stala obětí vydírání ze strany Ruska kvůli energetickým surovinám. Společně s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen vystoupil na konferenci v Londýně, kde oba zdůraznili nutnost ukončit závislost na ruské energii a pokračovat v podpoře Ukrajiny.

před 7 hodinami

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Evropa čelí dilematu: Jak se může bránit Rusku bez USA?

Evropa se musí co nejrychleji připravit na realitu strategické samoty. Iluze, že v případě ohrožení východního křídla NATO automaticky přispěchá americká síla, se rozpadá pod tlakem trumpovského izolacionismu. Washington dnes sleduje jediný cíl, kterým je domácí triumf, bez ohledu na to, kdo za něj zaplatí. Nejnovějším terčem této politiky je Ukrajina – konflikt, v němž Bílý dům dobrovolně předává iniciativu Moskvě.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Putinova tajná zbraň: Jak v hybridní válce proti Ukrajině využívá šachy?

Více než tisíc let jsou šachy symbolem strategie a války. V současnosti však tento ikonický sport získává novou roli – stává se nástrojem ruské geopolitiky a propagandy, řízené přímo z Kremlu. Vladimir Putin proměnil tuto starodávnou hru v moderní nástroj své hybridní války proti Ukrajině a Západu, píše server Politico.

před 9 hodinami

Ilustrační foto

Zapomeňme na Západ vs. Rusko. Globální válku může odstartovat Indie s Pákistánem

Další ozbrojený útok v horském Kašmíru, na vysoce napjatém pomezí mezi Indií a Pákistánem, znovu připomněl, jak nebezpečně tenká je hranice mezi lokálním násilím a globální katastrofou. Nenávist mezi oběma jaderně vyzbrojenými státy je natolik zakořeněná a (geo)politicky přiživovaná, že i malý incident může snadno spustit řetězec událostí, který přeroste v nejničivější konflikt 21. století.

před 10 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump (21. února 2025).

Zelenskyj usadil Trumpa. Vysvětlil mu, o co Ukrajině a Rusku skutečně jde

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svých posledních vystoupeních znovu zdůraznil, že navzdory destruktivnímu postupu Ruska je to právě Ukrajina, kdo přijal výzvu prezidenta Donalda Trumpa k bezpodmínečnému příměří. Zelenskyj upozornil, že Kyjev udělal maximum pro to, aby jednání s USA pokročila – včetně podpisu memoranda o nerostných surovinách, přičemž byly odstraněny prvky, které by odporovaly ukrajinské ústavě.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Donald Trump

Jak bezpečné vakcíny vlastně jsou? Odpověď měla přinést obří studie, Trump ji těsně před dokončením zastavil

Globální vědecký projekt, jehož cílem bylo detailně zhodnotit bezpečnost vakcín proti covidu-19 u stovek milionů lidí, byl náhle ukončen pouhých 13 měsíců před plánovaným závěrem. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v rozpočtu amerických vládních institucí, které v posledních týdnech provádí administrativa prezidenta Donalda Trumpa, uvedl server The Guardian.

před 14 hodinami

Trump usiluje aspoň o nějaké vítězství, říká Kraus. Rusové si díky tomu mohou sednout a čekat

Bezpečnostní expert Josef Kraus z Masarykovy univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak předpokládá další vývoj jednání o ukončení války na Ukrajině. „Zoufalá snaha získat aspoň nějakou výhru ale ve válce na Ukrajině způsobuje, že Rusové si mohou spokojeně sednout, točit palci a čekat, jaké výhodné podmínky a ústupky jim na Ukrajincích Američané vydobydou,“ varuje.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy