Benzin na příděl? Svět čelí větší hrozbě než za velké ropné krize, hrozí výrazné zdražování potravin i paliv

Amena Bakr, expertka společnosti Kpler, upozorňuje, že finanční tlak pocítí lidé v rozvinutých i rozvojových ekonomikách. Obchodníci na trzích nepočítají s brzkým koncem bojů a očekávají, že ceny ropy zůstane na vysoké úrovni po celý zbytek roku. Situaci komplikuje fakt, že v současné době neexistuje adekvátní alternativa, která by nahradila výpadek dodávek na trhu.

Klíčovým bodem napětí zůstává Hormuzský průliv, strategicky významná vodní cesta, která je od začátku války efektivně uzavřena. Bez jejího znovuotevření je podle odborníků jakékoli trvalé vyřešení energetické krize nemožné. Současná situace začíná mnoha lidem připomínat ropné šoky z let 1973 a 1979, které vyvolaly globální paniku a nedostatek paliv.

Šéf Mezinárodní energetické agentury Fatih Birol varuje, že nynější krize může být dokonce horší než ty v sedmdesátých letech. Tehdy svět přicházel o zhruba 10 milionů barelů ropy denně, ale současný konflikt zasahuje širší spektrum komodit. Přerušeny jsou dodávky hnojiv, petrochemických produktů nebo vzácných plynů jako helium, což má drtivé dopady na globální průmysl.

Nejvíce zasaženou oblastí je Asie, která je kriticky závislá na dovozu energetických surovin právě přes Hormuzský průliv. Akciové trhy v Japonsku, Jižní Koreji a Hongkongu již zaznamenaly prudké propady, zatímco cena ropy typu Brent vzrostla nad 114 dolarů za barel. IEA se snaží situaci stabilizovat uvolněním 400 milionů barelů ropy ze strategických rezerv, ale přiznává, že jde pouze o zmírnění bolesti, nikoli o řešení.

Napětí eskaluje také na diplomatické úrovni, o čemž svědčí telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a britským premiérem Keirem Starmerem. Oba státníci se shodli, že zprovoznění námořní cesty v Perském zálivu je nezbytné pro stabilitu trhů. Starmer čelí tlaku ze strany USA, které požadují aktivnější vojenské zapojení evropských spojenců do operací v regionu.

Írán na hrozby útoků na svou infrastrukturu reaguje velmi ostře. Představitelé íránských revolučních gard prohlásili, že v případě bombardování jejich elektráren odpoví stejným způsobem. Terčem odvetných úderů by se měly stát energetické sítě v Izraeli i v dalších zemích regionu, které hostí americké základny, což by mohlo uvrhnout celou oblast do tmy.

Přímo v Íránu již probíhají nálety, které zasáhly obytné oblasti v Teheránu, Urmii nebo Chórramábádu. Podle íránského Červeného půlměsíce bylo poškozeno přes 80 000 civilních objektů, včetně stovek škol a zdravotnických zařízení. Zprávy uvádějí oběti na životech i mezi civilisty, přičemž záchranné týmy pracují v troskách budov po celém území státu.

Izrael rovněž čelí intenzivnímu ostřelování, přičemž armáda uvádí, že zachytila přibližně 92 % z více než 400 odpálených balistických raket. Přesto se některým střelám podařilo proniknout protivzdušnou obranou a zasáhnout města jako Arad nebo Dimona, kde byly zraněny desítky lidí. Obyvatelé Tel Avivu vyjadřují obavy z používání kazetové munice, která představuje nové riziko.

Mezinárodní energetická agentura uvádí, že v devíti zemích regionu bylo vážně poškozeno nejméně 44 významných energetických aktiv. Kvůli výpadkům exportu zkapalněného zemního plynu z Kataru se hledají náhradní zdroje v Kanadě, Mexiku nebo Austrálii. Přestože se tyto země snaží produkci zvýšit, nebudou schopny plně pokrýt obrovský deficit vzniklý na Blízkém východě.

Americké ministerstvo zahraničí vydalo varování pro své občany v zahraničí, aby dbali zvýšené opatrnosti kvůli riziku šíření konfliktu. Ekonomické dopady, jako je nutnost přídělového systému na energii nebo opatření podobná těm z doby pandemie, se stávají reálnou hrozbou. Nejhůře tyto dopady pocítí nejchudší národy, pro které se základní potřeby stanou finančně nedostupnými.

Teherán podle zdrojů CNN zvažuje, že začne kontrolovaný průjezd průlivem zpoplatňovat, přičemž se hovoří o částkách kolem 2 milionů dolarů za každý tanker. Íránský parlamentní mluvčí vzkázal, že pokud budou zasažena íránská zařízení, stane se veškerá energetická infrastruktura v regionu legitimním cílem. To by vedlo k nezvratnému poškození globálního hospodářství a k dlouhodobě vysokým cenám ropy.