Ruský útok na Ukrajinu zdražil ropu a plyn, asi zasáhne evropskou ekonomiku

Útok ruských vojenských sil na Ukrajinu dnes vedl k výraznému růstu cen ropy a plynu, propadem na něj pak zareagovaly akciové trhy. Tranzit ruského zemního plynu přes Ukrajinu dál do Evropy ale podle ranního sdělení ruské plynárenské společnosti Gazprom pokračuje bez omezení.

Invaze a způsob, jakým na ni svět zareaguje, by podle analytiků mohly mít dalekosáhlé dopady na evropskou ekonomiku, a to od růstu nákladů na energii a potraviny až po ekonomické sankce, které ovlivní zahraniční obchod a investice.

Cena plynu pro evropský trh se zvýšila o více než třetinu a je vysoko nad hranicí 100 eur za megawatthodinu (MWh). Prozatím však zůstává pod rekordními hodnotami, na kterých se ocitla loni na podzim. Ceny ropy na světových trzích dnes poprvé od roku 2014 překročily 100 dolarů za barel, což se zřejmě promítne do cen pohonných hmot i v České republice.

Panevropský akciový index STOXX Europe 600 se dnes dostal nejníže od loňského jara, odpoledne odepisoval zhruba čtyři procenta. Pražská burza spadla nejníže od začátku loňského listopadu. Ruské akcie dopoledne oslabily téměř o 50 procent a na rekordním minimu se ocitl ruský rubl. Ruská centrální banka zahájila intervenci na devizových trzích, aby propad kurzu rublu mírnila.

"Dnes bychom na akciovém trhu hledali ziskové tituly jen velmi těžko. Akciové indexy jsou pod silným prodejním tlakem a investoři přesouvají peníze do bezpečnějších aktiv, jako jsou dluhopisy nebo zlato," uvedl analytik společnosti XTB Štěpán Hájek. Cena zlata, kterou obchodníci považují za takzvaný bezpečný přístav v dobách nejistoty, se vyšplhala nejvýše za téměř rok a půl.

Rusko se podílí více než dvěma pětinami na dovozu plynu a více než čtvrtinou na dovozu ropy do členských zemí Evropské unie. Jakékoliv omezení ruských dodávek by tak mohlo vést k dalšímu zdražování energií, což by zvýšilo náklady domácností i podniků. Zemní plyn je i hlavní složkou mnoha hnojiv, takže omezení jeho dodávek by zřejmě vedlo k růstu cen potravin.

Konflikt by navíc mohl narušit vývoz obílí z Ukrajiny, který v loňském roce přesáhl 33 milionů tun. Makléřská společnost Bank of America Securities odhaduje, že eskalace konfliktu by mohla zvýšit letošní inflaci v eurozóně o jeden procentní bod na čtyři procenta.

Dopady konfliktu na obchod a investice budou záviset na konečné podobě nových sankcí, které se na Rusko chystá uvalit Evropská unie. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella půjde o nejtvrdší sankce, jaké kdy EU přijala. Roční hodnota exportu zboží z Evropské unie do Ruska se v současnosti pohybuje kolem 80 miliard eur (dva biliony Kč), což odpovídá zhruba 0,6 procenta unijního hrubého domácího produktu (HDP). Tento export tvoří zejména stroje, automobily, chemikálie a průmyslové zboží.

"Tvrdé sankce vůči Rusku budou mít určitý dopad na ekonomiku EU, na což musíme být připraveni," řekl ve středu agentuře Reuters místopředseda Evropské komise (EK) Valdis Dombrovskis.

Podle Hospodářské komory (HK) česká ekonomika zřejmě i v případném nejširším pojetí sankcí proti Rusku nebude paralyzována. Pro mnohé firmy z různých odvětví by ale sankce mohly mít až existenční důsledky. Podle analýzy společnosti Portu povede eskalace konfliktu na Ukrajině ke zvýšení inflace v České republice. Hájek z XTB předpověděl, že cena benzinu v Česku může do několika týdnů překonat 40 Kč za litr.

Související

Ilustrační foto

Evropská ekonomika dostala pomyslnou ránu do obličeje. A hned dvakrát za sebou

Evropská ekonomika čelí souběhu vážných komplikací způsobených extrémním počasím a dopady války v Íránu, které doplňují tlak amerických cel a čínské konkurence. Vlny veder nutí evropské státy k drastickým opatřením v energetice i zemědělství. Rumunský státní výrobce elektřiny Nuclearelectrica musel odpojit svůj jediný funkční reaktor kvůli rekordně nízké hladině Dunaje, který je klíčový pro chlazení zařízení. Země vyhlásila stav energetické nouze a vyzvala firmy i domácnosti k dobrovolnému omezení spotřeby.
Ilustrační foto

Není to jen válka. Klimatická krize je pro globální ekonomiku stále větší hrozbou

Klimatická krize a kolaps přírodních ekosystémů představují pro globální ekonomiku stále zásadnější hrozbu. Před tímto vývojem varuje člen výkonné rady Evropské centrální banky Frank Elderson, podle něhož je nutné výrazně intenzivněji sledovat finanční rizika spojená s úbytkem takzvaných ekosystémových služeb. Jedná se o přírodní procesy a zdroje, na nichž je lidská činnost i hospodářství přímo závislé.

Více souvisejících

Ekonomika Rusko

Aktuálně se děje

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Více lékařů a zdravotníků pro české zdravotnictví. Programy nesou první výsledky

Ministerstvo zdravotnictví společně s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Asociací děkanů lékařských fakult ČR vyhodnotilo výsledky dlouhodobých programů na podporu vzdělávání lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků. Oba programy podle hodnocení úspěšně plní svůj účel a zapojené školy naplňují stanovené závazky. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Sucho, ilustrační fotografie.

První kroky koalice pro boj se suchem. Mají se vytipovat nejkritičtější místa

Ve Strakově akademii se v pondělí sešla na prvním zasedání obnovená Národní koalice pro boj se suchem. Jednala o navýšení prostředků na financování opatření proti suchu a o naplňování Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky na období 2023–2027. Premiér po jednání zdůraznil, že ministerstva společně s Českým hydrometeorologickým ústavem sestaví mapu míst, která jsou suchem zasažena nejvíce. Zároveň byla na pondělí 24. srpna svolána Ústřední komise pro sucho. 

včera

včera

včera

18. srpna 2026 22:03

18. srpna 2026 21:06

Plavání

Vynikající Seemanová s Knedlou. Z vydařeného ME v plavání si oba vezou domů zlato

Úspěšné léto českých sportovců pokračuje. Po tenistce Lindě Noskové (Wimbledon), šermíři Aleanderu Choupenitchovi  a motocyklistovi Filipu Salačovi zažili zlatý úspěch další z nich. Konkrétně jde o plavce Barboru Seemanovou a Miroslava Knedlu, kteří se rozhodně neztratili na své letošní vrcholné akci v podobě mistrovství Evropy v plavání v Paříži. Barbora Seemanová potvrdila dobře načasovanou formu v závodě na 200 metrů volným způsobem, kterou ovládla. Její reprezentační kolega Miroslav Knedla pak triumfoval v závodě na 50 m znakem. Zatímco Seemanová si ve svém finále vylepšila svůj osobní rekord o 74 setin na 1:54,38 sekundy, tak také Knedla vylepšil rekord a to ten český, když zaplaval čas 24,11. Celkově

18. srpna 2026 20:18

Vláda schválila koridory rychlovlaků na území Prahy

Vláda na pondělním zasedání schválila Dílčí územní rozvojový plán (DÚRP) VRT PRAHA, který vymezuje koridory pro vysokorychlostní trať na území hlavního města. Jde o významný krok v přípravě nové železniční infrastruktury, která má zvýšit kapacitu pražského železničního uzlu a vytvořit podmínky pro budoucí provoz vysokorychlostních vlaků.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy