Izrael zaútočil na Bejrút, Hizballáh předtím vypálil přes sto raket. Napětí překonává únosnou mez

Izraelská armáda potvrdila cílený útok na libanonské hlavní město Bejrút. Dostupné informace hovoří o destrukci v ulici přímo mezi výškovými obytnými budovami.

Izraelské obranné síly (IDF) oznámily cílený úder na libanonskou metropoli Bejrút. Dosud neexistují přesné a ověřené informace o tom, co bylo zasaženo, nad městem se ale vznáší oblak hustého dýmu. „V tuto chvíli nedochází k žádným změnám v obranných směrnicích velení domácí fronty. Pokud jde o případné změny, budeme je aktualizovat,“ ubezpečily IDF.

https://twitter.com/VividProwess/status/1837113781492572164

Podle katarské stanice Al-Džazíra šlo o útok letounem F-35 americké výroby. „Mezi oběťmi útoku na ulici Jamous na jihu Bejrútu je pět dětí,“ uvedla libanonská tisková agentura NNA. Jeden z útoků měl směřovat na jižní předměstí Bejrútu Dahíju, která je považována za baštu Hizballáhu.

Podle dostupných informací izraelský útok výrazně poškodil jednu z bejrútských ulic s výškovými domy. Zničena byla řada vozidel. „Jedno video natočené na jedné z ulic na jižním předměstí, baště Hizballáhu, ukazuje zřejmě zničené přízemí budovy, několik zdemolovaných aut a trosky roztroušené kolem,“ píše americká stanice CNN.

Americký list New York Times s odvoláním na libanonské zpravodajské stanice uvedl, že byly zřejmě srovnány se zemí některé budovy v jižní části hlavního města.

IDF v pátek odpoledne potvrdily odpal asi 140 raket z libanonského území. Protivzdušná obrana údajně zachytila některé z raket, které směřovaly na Golanské výšiny, Safed a Horní Galileji. „Většina z nich dopadla na otevřená prostranství,“ informovaly IDF podle britské stanice BBC.

Hizballáh uvedl, že podnikl řadu útoků na armádní objekty v severním Izraeli. Útok podle slov teroristické organizace mířil na dva armádní objekty v Golanských výšinách.

IDF následně informovaly o svém útoku v jižním Libanonu. Prý se zaměřily na bojovníka Hizballáhu, který „vstoupil do vojenské struktury skupiny v oblasti Kfar Kila“.

Izraelský prezident Isaac Herzog se k válce mezi Izraelem a Hizballáhem vyjádřil na sociální síti X. „Tuto válku jsme nechtěli. Nechceme válku – ani dnes, ani nikdy jindy. Ale máme nárok na nejzákladnější práva každého národa žít jako každý jiný národ, v míru, bezpečí a klidu, a přivést naše syny a dcery zpět domů – rukojmí zpět k jejich rodinám a vysídlené občany ze severu a jihu do jejich domovů, škol a podniků,“ shrnul.

Podle Herzoga byly noční údery Izraele v jižním Libanonu „přesné a působivé“ a podle americké stanice CNN dodal že „znovu potvrzujeme naše odhodlání zvítězit tváří v tvář teroru“.

IDF varují občany před rostoucím ostřelováním. „Obyvatelé města Safed a dalších oblastí byli požádáni, aby omezili pohyb v oblasti, vyhýbali se shromážděním a zdržovali se v blízkosti chráněných prostor.“

Bezpečnostní expert Steven Cook potvrdil, že se válka podle všeho přesouvá na sever. „Je zřejmé, že izraelský ministr obrany uvedl, že se jedná o novou kapitolu v pokračujících bojích Izraele s Hamásem a nyní obrací svou pozornost k Hizballáhu,“ přiblížil.

Pro Izrael už se může válka v Gaze chýlit ke konci, a proto svou pozornost přesouvá jinam. „Panuje zde pocit, že válka v Gaze končí, že Hamás byl poškozen do té míry, že nemůže ohrožovat izraelskou bezpečnost jako před rokem, a že je nyní čas obrátit pozornost k návratu izraelských obyvatel do jejich severních obcí,“ poznamenal Cook.

Související

Izraelská armáda

Libanon není jen Hizballáh? Pokud příměří padne, bude nám to jedno, varuje Izrael

Izraelský ministr obrany Izrael Katz varoval, že pokud dojde ke zhroucení příměří v Libanonu, izraelské síly přestanou rozlišovat mezi Libanonem jako státem a militantní skupinou Hizballáh. Toto prohlášení přichází uprostřed stále napjatější situace na severní izraelské hranici, kde konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem pokračuje od 7. října 2023. Uvedl to server The Guardian.
Eva Taterová

Začalo příměří mezi Izraelem a Hizballáhem. Expertka vidí riziko, roli může sehrát Írán

Od noci na středu zavládlo nad Libanonem příměří mezi Izraelem a militantním palestinským hnutím Hizballáh. Jestli příměří bude permanentní, to se teprve ukáže. „Alespoň oficiálně je toto příměří uzavřené na 60 dní s vizí, že povede k deeskalaci napětí a snad i trvalejšímu míru v oblasti,“ říká Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR pro EuroZprávy.cz.

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Izraelská armáda

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Adventní věnec, ilustrační fotografie.

Svatá Barbora a tradice adventního času

Adventní období zahrnuje několik dnů, na které připadají památky světců. S nimi si pak naši předci spojovali některé zvyky nebo třeba pranostiky. K nejoblíbenějším světicím patřila svatá Barbora, jejíž svátek je čtvrtého prosincového dne. Jaké tradice se váží ke svaté Barboře?

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

Policie zasahuje kvůli hlášené střelbě na ZČU v Plzni. (4.12.2024)

Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení

Policie od pozdních odpoledních hodin zasahuje v areálu Západočeské univerzity v Plzni, protože přijala oznámení o údajných výstřelech v areálu. Strážci zákona krátce po půl šesté odpoledne sdělili, že do této chvíle nemají potvrzenou informaci o střelbě či zraněných osobách. Evakuováno bylo zhruba tisíc lidí.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Recep Tayyip Erdogan

Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Tucker Carlson

Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je

Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby

Mezinárodní trestní soud (ICC) čelí v posledních měsících nebývalému oslabení své autority. Rozhodnutí soudu vydat zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a vysokého představitele Hamásu vyvolalo kontroverze a otázky o spravedlivém uplatňování mezinárodního práva.

před 7 hodinami

Jun Sok-jol

Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Jižní Korea, ilustrační foto

Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

před 11 hodinami

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 11 hodinami

před 13 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy