Ursula von der Leyenová upevnila svou pozici v čele Evropské komise. Přes kontroverze a nespokojenost některých členských států posiluje svou kontrolu nad rozhodováním EU, přičemž eliminovala kritiky ze svého týmu. Silně tím utrpěla například pozice Francie, jejíž komisař rezignoval a nový získal daleko slabší portfolio.
Ursula von der Leyenová si během svého působení v čele Evropské komise upevnila pověst rozhodné a autoritativní lídryně, která neustále posiluje svou kontrolu nad děním v EU. „Bude mít všechno ještě víc pod kontrolou. Kdo si myslel, že je to vůbec možné?“ ptal se jeden z evropských úředníků, který si přál zůstat v anonymitě, aby mohl s otevřeností mluvit o aktuální situaci v Bruselu pro server Politico.
Leyenová již od začátku své první funkce projevovala snahu eliminovat nesouhlasné hlasy. Důkazem toho je fakt, že do jejího druhého období už nezůstal nikdo z jejích dřívějších odpůrců.
Podle informací zveřejněných serverem Politico si Leyenová během svého prvního funkčního období vybudovala reputaci předsedkyně, která se nebojí učinit jednostranná rozhodnutí. Často také překračovala rámec své pracovní náplně a vyřazovala z procesu rozhodování ostatní vedoucí představitele EU.
Radila se především s úzkou skupinou vybraných poradců, zatímco ignorovala širší názorové spektrum. Tento způsob řízení vyvolal mezi některými diplomaty a úředníky nelibost.
Jedním z příkladů jejího stylu byla situace ve vztahu s Francií, když kvůli francouzské neochotě vyměnit jejich eurokomisaře snížila význam portfolia, které Francii připadlo. Jeden z diplomatů anonymně upozornil, že kdokoliv, kdo doufal v proměnu jejího vedení nebo v menší důraz na udržení přísné kontroly, byl naivní.
Tento diplomatický spor vedl k rezignaci francouzského eurokomisaře Thierryho Bretona, který odstoupil v „afektu“, poté co opakovaně nesouhlasil s Leyenovou v řadě zásadních záležitostí. Podle vysokého úředníka z EU Francouzi selhali v prosazení Bretona a celá situace byla vnímána jako ztráta jejich vlivu na evropské dění.
Paříž se nakonec rozhodla vyslat do Bruselu svého bývalého ministra zahraničí Stéphana Séjourna. Ten však nedokázal získat klíčové portfolio pro hospodářskou soutěž, které Paříž původně plánovala.
Jak poznamenal jeden z úředníků, Francie nedosáhla záruky, že získá silné portfolio, a místo toho Séjourné získal roli zahrnující průmyslovou politiku a finanční služby, podléhat mu budou čtyři komisaři. Další úředník pak popsal, že Séjourné není žádný silný hráč, ale spíše „arcikoordinátor“ než dominantní postava Komise.
Změny ve vedení vyvolaly mezi úředníky Evropské komise smíšené reakce, zejména co se týče nového organizačního schématu, které Leyenová zavedla. Přestože z její strany existovala snaha zlepšit strukturu a zkoordinovat činnost Komise, někteří úředníci upozorňují, že i nadále je to kolegium komisařů, které musí rozhodovat o zásadních politických otázkách.
Leyenová, díky svému pevnému postoji a schopnosti využít mocenského vakua, které zůstalo po oslabených lídrech Francie a Německa – Emmanuelu Macronovi a Olafu Scholzovi – nyní dominuje v evropské politice. „Nemusíte von der Leyenovou učit, jak hrát mocenskou hru. Viděla prázdné místo, které zůstalo po evropských metropolích, a neváhala jej okamžitě obsadit,“ poznamenal další diplomat.
Vzhledem k tomu, že evropská politika je stále komplikovanější a vyžaduje stále pevnější vedení, Leyenová se podle Politica profiluje jako klíčová postava, která drží otěže pevně v rukou. Její styl, který někteří kritizují jako příliš autoritářský, však ukazuje, že se „nehodlá podřizovat vnějším tlakům“, a naopak má ambice ještě více posílit svou pozici v rámci evropských struktur.
Související
Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU
Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie
Aktuálně se děje
před 34 minutami
Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra
před 1 hodinou
Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU
před 2 hodinami
Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu
před 2 hodinami
Macinka si předvolal velvyslankyni Ponomarevovou. Ruským diplomatům zpřísní režim
před 3 hodinami
Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů
před 4 hodinami
Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové
před 5 hodinami
Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel
před 5 hodinami
Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?
před 6 hodinami
Tusk: Požár v továrně na výrobu dronů byl žhářstvím, za útokem zřejmě stojí Rusko
před 7 hodinami
Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy
před 8 hodinami
Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño
před 9 hodinami
Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí
včera
Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama
včera
Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie
včera
Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv
včera
EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko
včera
Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka
včera
Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska
včera
Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni
včera
Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou
Německé rozhodnutí oficiálně připsat nedávný dronový útok na letišti v Lipsku Ruské federaci označil ruský prezident Vladimir Putin za závažnou chybu. Ruská hlava státu podle webu The Guardian zároveň zpochybnila důkazy, na jejichž základě Berlín k tomuto závěru dospěl. Podle Putina se německá vláda snaží svalením viny na Moskvu odvést pozornost veřejnosti od vlastních vnitropolitických problémů.
Zdroj: Libor Novák