Ekonomika

Česko potřebuje záchrannou brzdou zastavit Babišovo neúměrné plýtvání

Komentář

ČNB podle analytiků zvýší sazby o 0,5 procentního bodu, vyšší růst je ale možný

Bankovní rady České národní banky na čtvrtečním zasedání zvýší podle odhadů většiny analytiků oslovených ČTK úrokové sazby o 0,5 procentního bodu. Někteří nevylučují stejně jako v září růst až o 0,75 procentního bodu. Od nové prognózy, kterou ČNB ve čtvrtek zveřejní, očekávají ekonomové především výrazné zvýšení odhadu inflace a snížení odhadu růstu ekonomiky.

Ekonomika EU pokračovala v růstu, ve třetím čtvrtletí činil 2,1 procenta

Ekonomika Evropské unie se ve třetím čtvrtletí dál zotavovala z dopadů koronavirového poklesu a vzrostla o 2,1 procenta. Hospodářství EU tak po poklesu o 0,1 procenta v prvním kvartálu roste s postupným uvolňováním pandemických omezení již druhé tříměsíční období v řadě, když ve druhém čtvrtletí jeho výkon stoupl o dvě procenta.

Celoroční růst podle ekonomů nepřekoná tři procenta, ukazují dnešní data

Dnešní první data o vývoji ekonomiky ve třetím čtvrtletí naznačují, že celoroční růst ekonomiky nepřekoná tři procenta, a bude tak nižší, než se ještě v polovině roku očekávalo. Předpandemické úrovně tak ekonomika dosáhne až v příštím roce, vyplývá z vyjádření ekonomů.

Česká ekonomika ve 3. čtvrtletí podle předběžného odhadu vzrostla o 2,8 procenta

Česká ekonomika ve 3. čtvrtletí meziročně stoupla o 2,8 procenta. Proti předchozímu čtvrtletí se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 1,4 procenta. Vyplynulo to z prvního odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ), který ho dnes zveřejnil na svém webu. K růstu HDP přispěla výhradně domácí poptávka.

ECB navzdory růstu inflace v eurozóně ponechala měnovou politiku beze změny

Evropská centrální banka (ECB) dnes v souladu s očekáváním ponechala svou měnovou politiku beze změny, a to navzdory růstu inflace v eurozóně. Základní úroková sazba ECB tak zůstává na rekordním minimu nula procent. Banka bude v tomto čtvrtletí rovněž dál nakupovat dluhopisy, ovšem "mírně nižším" tempem než v předchozích dvou kvartálech, napsala agentura Reuters.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu tento měsíc zrychlil

Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu tento měsíc zrychlil na 4,6 procenta ze zářijových 4,1 procenta. Vyplývá to z předběžných údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu Evropské unie, které dnes zveřejnil spolkový statistický úřad. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň od ledna 1997, kdy se údaje harmonizované s metodikou EU začaly sledovat, píše agentura Reuters.

Tři čtvrtiny Čechů si nevěří v investicích, ukázal průzkum

Na tři čtvrtiny Čechů si nevěří v investicích. Nejvíce znalostí má starší část populace. Velkou sebedůvěru v oboru financí mají naopak mladší respondenti od 18 do 26 let, jejich znalosti jsou však paradoxně nejnižší. Vyplývá to z tzv. Indexu investiční gramotnosti, který připravila investiční platforma Portu ve spolupráci s agenturou Ipsos.

Důvěra v ekonomiku čtvrtý měsíc po sobě klesla

Důvěra v českou ekonomiku v říjnu klesla o 0,9 bodu na 95,3 bodu, snížila se tak čtvrtý měsíc za sebou. Pesimističtější jsou podnikatelé i spotřebitelé. Důvěru firem v ekonomiku ovlivňuje nepříznivá situace v automobilovém průmyslu a nedostatek materiálů, u spotřebitelů zejména obavy ze zdražování. Vyplynulo to z informací, které na webu dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s loňským říjnem jsou uvedené indikátory vyšší.

Komentář

Končící vláda dala ekonomice další ránu pěstí. Ta nová bude mít co slepovat

Již tak dost výrazně nemocné české státní finance dostanou v nejbližší době další, a to pořádnou, „ťafku“. Proč, ptáte se? Protože stát, jak už i na těchto stránkách zaznělo, bude platit z programu Antivirus (což je dle Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky program podpory zaměstnanosti, určený na zmírnění negativních dopadů celosvětového šíření onemocnění COVID-19) automobilkám a jejich dodavatelům příspěvky na náhradu mzdy zaměstnancům, a to prosím ne kvůli zákeřné nemoci, ale kvůli nedostatku čipů. To ale není všechno, chystají se totiž i další velké platby ze státní kasy, a to hlavně na zmírnění následků energetické krize. Rozhodování a kroky odcházející vlády Andreje Babiše ale působí i přes zdánlivou „lidskost“ humpolácky, a navíc budou mít podle názoru ekonomů velmi negativní dopad na státní finance a na další, nutno podotknout, že NUTNÉ kroky příští vlády. Ta totiž bude muset kvůli výše řečenému šetřit o to víc.

NÁZOR: Připravme se na velkou dluhovou krizi, nabádá analytik

Je opět populární odepisovat Mezinárodní měnový fond (MMF) jako dávno přežitou a neužitečnou instituci, konstatuje Desmond Lachman, ekonomický analytik think tanku American Enterprise Institute. V komentáři pro server National Interest ovšem připomíná, že se tak v minulosti dělo opakovaně, ale MMF následně sehrál klíčovou roli a pomohl řešit četné ekonomické a finanční světové krize.

Většina Čechů má zkušenosti s tíživou finanční situací

Tři čtvrtiny Čechů se během života dostaly do jedné nebo vícero tíživých životních situací, kam patří nezaměstnanost, neschopnost splácet své závazky, téměř nulové rezervy na účtu či dokonce exekuce. Vyplývá to z průzkumu, který agentura Ipsos uskutečnila počátkem srpna pro poskytovatele půjček Provident Financial mezi 800 respondentů.

G20 schválila dohodu o reformě daňového systému, včetně globální minimální daně

Ministři financí a šéfové centrálních bank zemí tvořících skupinu největších ekonomik světa (G20) schválili globální dohodu o reformě daňového systému, která zahrnuje zavedení globální minimální daně.

MMF zhoršil výhled růstu globální i české ekonomiky

Globální ekonomika v letošním roce poroste o trochu pomaleji, než předpokládaly dosavadní prognózy. Ve svém podzimním výhledu to dnes uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Na letošní rok počítá s růstem o 5,9 procenta, zatímco v letní aktualizaci předpovídal šestiprocentní tempo růstu. Za zhoršením jsou podle měnového fondu vážnější dopady pandemie. Výhled na příští rok fond ponechal na 4,9 procenta.

Tempo růstu ekonomické aktivity v členských zemích bude nadále mírné

Tempo růstu ekonomické aktivity v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) bude po pandemii i nadále jen mírné. Vyplývá to aktuálních ukazatelů organizace. OECD na jejich základě předpokládá mírné tempo růstu nad úrovní trendu v Kanadě, v eurozóně jako celku a v Británii. Hůř si povede Francie.

Důvěra investorů v německou ekonomiku pátý měsíc za sebou klesla

Důvěra investorů v německou ekonomiku se v říjnu opět zhoršila, pokles vykázala už pátý měsíc za sebou, uvedl dnes institut ZEW. Jeho index důvěry klesl na 22,3 bodu ze zářijových 26,5 bodu, a výrazně tak zaostal za odhady. Investory mimo jiné znepokojují problémy v dodavatelských řetězcích.

Zářijová meziroční inflace překonala odhad ČNB

Zářijová meziroční inflace byla o 1,7procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze. Důvodem je především jádrová inflace, která nezahrnuje sezonní vlivy, a znatelně rychlejší růst cen potravin. Větší byl i růst regulovaných cen a cen pohonných hmot, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v září podle dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) stoupla na 4,9 procenta, byla tak nejvyšší od roku 2008.

Zdražování je stále vyšší, inflace překonala odhady

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku potřetí za sebou výrazně zrychlil. V září se inflace zvýšila na 4,9 procenta, což bylo o 0,8 procentního bodu více než v srpnu. Vyšší meziroční růst byl naposledy v roce 2008. Vývoj ovlivnily zejména ceny za bydlení a dopravu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici zrychlení inflace očekávali, předpokládali ale nižší tempo.

Zahraniční obchod Česka vykázal v srpnu schodek 28 miliard

Zahraniční obchod Česka vykázal v srpnu schodek 28,1 miliardy korun. V meziročním srovnání byl výsledek horší o 35,6 miliardy Kč. K deficitu přispěl menší vývoz aut a zdražování paliv. Vyplývá to z předběžných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), který je dnes zveřejnil na svém webu.

Globální růst spotřebitelských cen by měl letos na podzim dosáhnout svého vrcholu

Globální růst spotřebitelských cen by měl letos na podzim dosáhnout svého vrcholu a do poloviny příštího roku se vrátit na úrovně z období před příchodem pandemie covidu-19. Přetrvává však riziko, že tlak na růst cen spojený s výpadky v dodavatelských řetězcích bude trvalejšího rázu. Uvedl to dnes Mezinárodní měnový fond (MMF).