Celoroční růst podle ekonomů nepřekoná tři procenta, ukazují dnešní data

Nicméně údaje za třetí čtvrtletí lze podle analytiků považovat za pozitivní vzhledem k problémům v automobilovém průmyslu a dodavatelských řetězcích.

Česká ekonomika ve 3. čtvrtletí podle prvního odhadu Českého statistického úřadu meziročně stoupla o 2,8 procenta. Proti předchozímu čtvrtletí se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 1,4 procenta. K růstu HDP přispěla výhradně domácí poptávka.

"Problémy v subdodavatelských řetězcích se podle všeho do konce roku nezlepší, do toho se přidává energetická krize, které citelně dopadne na řadu firem i domácností. Pokud přidáme zhoršující se pandemickou situaci, je zřejmé, že ani růst v posledním čtvrtletí nebude příliš oslňující. Nakonec tak bude úspěch, pokud tuzemská ekonomika v letošním roce poroste alespoň o 2,5 procenta, přitom ještě v polovině letošního roku se předpokládal růst i o jeden procentní bod silnější," uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Nicméně podle analytika ČSOB Petra Dufka je výsledek za třetí čtvrtletí docela solidní výsledek, když se vezme v úvahu situace v průmyslu. "Celkový růst ekonomiky v letošním roce nejspíš zůstane pod hranicí tří procent," uvedl.

Návrat domácí ekonomiky na předkoronavirové úrovně se tak podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka odkládá nejdříve do druhé poloviny příštího roku. "Rovněž je nutné přepsat prognózu celkového růstu HDP pro letošní rok směrem dolů. Pokud vyjdu z předpokladu, že HDP ve čtvrtém čtvrtletí může mezikvartálně kvůli výpadku automobilového průmyslu stagnovat, tak celkově domácí ekonomika letos poroste jen o necelá 2,5 procenta," uvedl.

Nepříznivé faktory v podobě výpadků ve výrobě automobilů s negativním přesahem do dalších průmyslových odvětví budou podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče působit i v závěrečném čtvrtletí. "Za celý rok 2021 může růst HDP činit zhruba tři procenta, výpadky v průmyslu ale mohou způsobit, že celkový růst české ekonomiky bude možná mírně pod tříprocentní úrovní," odhadl.

I podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška nejsou signály do posledního čtvrtletí povzbudivé. "Zda HDP vůbec vykáže nějaký mezičtvrtletní růst, je v tuto chvíli nejisté. To vede k přehodnocení letošního celoročního růstu na 2,6 až 2,7 procenta," uvedl.

Kladem je podle hlavního ekonoma Deloitte David Marka silná domácí poptávka podpořená výraznými úsporami vytvořenými během pandemie, silným rozpočtovým stimulem a nízkými úrokovými sazbami. "Silná poptávka je hlavním motorem růstu ekonomiky, zároveň však při problémech na nabídkové straně vytváří poměrně silné inflační tlaky, což je patrné na spotřebitelských cenách nebo cenách nemovitostí," uvedl. Za celý rok by se mohl podle něj HDP zvýšit zhruba o tři procenta. "A je zřejmé, že loňský pokles o 5,8 procenta nebude letos kompenzován," dodal.