KOMENTÁŘ | Česko potřebuje záchrannou brzdou zastavit Babišovo neúměrné plýtvání

Rozhodnutí centrální banky postavit se rázně rychle rostoucí inflaci, která by mohla dle její prognózy ke konci roku stoupnout až k sedmi procentům, je správné. Když nebudete chtít slyšet názory z politického spektra, nebo od ekonomů, stačí si kvůli němu zalistovat učebnicemi ekonomie a najít si tam kapitoly o tom, jak se chovat při různých mírách inflace. Ta sedmiprocentní už totiž není vůbec žádnou legrací a při nicnedělání by mohla ekonomika země opravdu tvrdě narazit. Spíše tedy jet rychle „šusem“ dolů.

Guvernér centrální banky Jiří Rusnok to tento týden vysvětloval. A aniž by bylo nutné opakovat řečené, jedno je jasné: ČNB se rozhodla razantně zastavit růst cen v zemi tím, že výrazně omezí utrácení nejen lidí a firem, ale i státu. Zvýšenými sazbami totiž zdraží všechno: úvěry, hypotéky, půjčky, ale třeba i splácení státního dluhu, takže příští vláda si už (snad!) nebude moci dovolit tolik utrácet.

Jde jednoduše o to, že zvýšením úroků se ČNB snaží snížit objem peněz v oběhu a tím tak bezprostředně zastavit růst cen. Když nebudou peníze, nebudete si nic kupovat, mělo by platit. A když si nic nebude kupovat, ceny tak rychle neporostou. Nehledě na to, že navýšení úrokových sazeb může mít příznivý dopad i na posilování kursu koruny ke světovým měnám, tedy v konečném výsledku také na možné zastavení růstu cen.

ČNB má na rozhodování o nástrojích k zajištění cenové a měnové stability země i bez výpadů lidí, kteří za to hodně mohou, nezadatelné a svébytné právo. Je jen problémem předsedy české vlády, že neumí nejen konzultovat, ale ani prosadit kroky a chování svých podřízených, včetně sebe sama, které by k podobnému chování centrální banku nenutily.

Možná to bude pro příznivce populistů fráze, ale reálné kroky ČNB z podzimu tohoto roku ukazují na to, že většina vládních rozhodnutí o masivním utrácení ze státního, doslova nad rámec možností této země, nebyly pro tuhle ekonomiku v pořádku. Předsedu české vlády s chutí citovala snad opravdu většina tuzemských médií, když se se zjevnou zlobou čílil na ČNB se slovy o tom, volně přeloženo, že podobné úrokové sazby nemá v Evropě nikdo a podobné prý mají jen v Chile a jiných podobných státech. ČNB je prý odtržena od reálného života. Pokud se omezíme na surové konstatování, tak pravdou je, že z webových stránek Evropské centrální banky vyplývá, že úroková sazba pro hlavní refinanční operace a úrokové sazby mezní zápůjční facility a vkladové facility zůstávají beze změny, a to na úrovni 0,00 %, 0,25 % a -0,50 %.

Možná, že to, co říká Babiš, je pravda, na druhou stranu ale ani voliči šéfa populistů nebudou kvitovat s radostí to, že Česko má nyní pod vedením jejich guru vůbec jedno z nejrychleji rostoucích vládních zadlužení z celé Evropské unie, a tudíž je nutné před opravdovou katastrofou rychle zatáhnout za záchrannou brzdu. V jeho očích je to ale problém. Jak by pak mohli totiž věřit člověku, který bude možná chtít být jejich prezidentem, když je i přes všechno, co pro něj udělali, neváhal zadlužit zemi tak, že v příštích letech jim sotva nějak výrazně porostou penze, důchody a dávky, když bude muset Česko šetřit? A dost výrazně?

Ti, kdo se spoléhají na to, že razance práce centrální banky skončí, se ale mohou mýlit. Není totiž vyloučeno, že se úrokové sazby na nějakou delší dobu zastavily. Sám guvernér centrální banky to zasadil do výroku o tom, že cílem těchto opatření je navrátit inflaci do blízkosti dvouprocentního cíle za zhruba 12 až 18 měsíců. Věřme, že nová vládní koalice tak nebude nahrávat dalšímu zvyšování úrokových sazeb v zemi třeba tím, že na post šéfa státní kasy dosadí někoho, kdo té práci nerozumí.