Ministerstvo financí zhoršilo odhad růstu HDP, inflaci čeká přes šest procent

MF zároveň uvedlo, že zrychlující se inflace se stává významným makroekonomickým problémem. Pro příští rok výrazně zvýšilo její odhad na 6,1 procenta, zatímco v srpnu počítalo s průměrnou inflací 3,5 procenta.

"Očekávaný nárůst ekonomického výkonu v roce 2021 by měl být tažen všemi složkami domácí poptávky, nejvíce spotřebou domácností, vyššími zásobami a investicemi do fixního kapitálu," uvedlo MF. Odhady úřadu předpokládají, že vakcinace obyvatel i vysoký počet osob, které covid-19 prodělaly, by měly zabránit nutnosti přijímat makroekonomicky významná protiepidemická omezení. Zároveň by ale podle MF měly výkon ekonomiky ve zbytku letoška a na počátku příštího roku tlumit přetrvávající nepříznivé efekty růstu cen vstupů a narušení výrobních a dodavatelských řetězců. Příští rok by podle úřadu mohl ekonomický růst zrychlit díky pokračujícímu oživení soukromé spotřeby i investic a příznivějšímu vývoji zahraničního obchodu. Loni ekonomika klesla o 5,8 procenta.

Odhad inflace MF zvýšilo i pro letošní rok, a nově čeká průměrnou inflaci 3,5 procenta. K jejímu dalšímu vývoji úřad uvedl, že vysoké ceny energií i jiných komodit se postupně promítají do dalších cen. "Jako zásadní faktor inflace se ukazují být problémy na straně nabídky, poptávka je přitom podporována stále velmi uvolněnou měnovou i fiskální politikou. Ekonomický výkon se navíc v příštím roce pravděpodobně dostane nad svůj potenciál," uvedl úřad. V dalších letech čeká MF pokles inflace na průměrných 2,5 procenta v roce 2023 a 2,2 procenta o rok později.

Příští rok by se podle materiálu MF měla v inflaci výrazněji promítnout především administrativní opatření v podobě růstu regulovaných cen, hlavně elektřiny a zemního plynu. Zároveň MF v rámci nepřímých daní počítá s mírným nárůstem spotřebních daní u tabákových výrobků. "Administrativní opatření by k průměrné míře inflace měla přispět 2,3 procentního bodu," uvedlo MF. Ve prospěch vyšší inflace by podle prognózy měla působit i poptávka kvůli silnému oživení spotřeby domácností.

"S ohledem na predikci inflace a předpokládanou postupnou normalizaci měnověpolitických úrokových sazeb by reálné úrokové sazby měly ve zbývající části letošního roku i v roce 2022 působit stimulačně, byť v příštím roce v postupně se snižující míře," uvádí dále také dnes zveřejněný dokument.

Vývoj na trhu práce byl podle prognózy zastavením vládních podpůrných programů ovlivněn jen nepatrně. "Zjevně převážil efekt uvolňování protiepidemických omezení a vliv silné poptávky po práci v některých odvětvích, především v průmyslu," uvedlo MF. Nadále tak počítá letos s nárůstem nezaměstnanosti na tři procenta a příští rok s poklesem na 2,7 procenta.

Jako rizika odhadovaného vývoje MF označilo problémy v globálních dodavatelských řetězcích, možnost setrvání inflačních očekávání výrazněji nad cílem České národní banky a další vývoj epidemické situace v České republice i v zahraničí.

Česká národní banka v nové prognóze z minulého týdne také zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst HDP o 1,9 procenta a příští rok o 3,5 procenta. V předchozí srpnové prognóze přitom počítala letos s růstem o 3,5 procenta a příští rok o 4,1 procenta. Zároveň centrální banka také výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 3,7 procenta, v srpnu to byla tři procenta. Příští rok by pak inflace měla podle ČNB stoupnout na 5,6 procenta z dříve odhadovaných 2,8 procenta. V roce 2023 by měla inflace podle centrální banky klesnout na 2,1 procenta.