Do Venezuely konečně dorazila humanitární pomoc

Humanitární pomoc, kterou se v těchto dnech snaží dostat do Venezuely místní opozice a jíž se snaží prezident Nicolás Maduro zabránit, už dorazila do země. Řekl to dnes televizi CNN zástupce portorického guvernéra Luis Rivera Marín. Neuvedl ale, kudy se první dodávka pomoci do Venezuely dostala; bylo to zřejmě letecky. Další humanitární pomoc dnes v nejméně šesti kamionech dorazila do kolumbijského města Cúcuta k venezuelským hranicím.

"Viděli jsme velmi smutné obrázky blokád pozemních cest z kolumbijské Cúcuty do Venezuely," uvedl Rivera. "Podařilo se nám ale najít některé trasy a dodávka už dorazila. Věříme, že ani vojáci to nemohou zastavit," dodal. Několik hodin předtím guvernér Portorika Ricardo Rosselló řekl kolumbijskému rozhlasu, že očekává potvrzení přistání letadla na místo určení a že už je připravena i loď s humanitární pomocí.

Ve středu se na sociálních sítích objevily fotografie blokády na mostě Las Tienditas, který spojuje Kolumbii a Venezuelu a který od vybudování v roce 2016 nikdy nebyl otevřen kvůli špatným vztahům Madura s kolumbijskou vládou. Očekávalo se ale, že právě tudy by se měly dodávky humanitární pomoci do Venezuely dostat. Podle opozičního poslance Franklyna Duarteho umístili cisternu a dva nákladní návěsy na most venezuelští vojáci. Prezident Maduro totiž humanitární pomoc odmítá a tvrdí, že Venezuelci ji nepotřebují a že se tak USA a Kolumbie snaží o intervenci.

Ve Venezuele je už několik let nedostatek základních potravin a nemocní umírají kvůli nedostatku léků. Velký podíl na této situaci má současná socialistická vláda a její řízená hospodářská politika. Tento týden Maduro uvedl, že Venezuelci nejsou žebráci a že vše, co potřebují, si dokážou vyrobit sami.

Předseda venezuelského parlamentu Juan Guaidó, jehož v předchozích dvou týdnech uznalo více než 40 zemí za prozatímního prezidenta s úkolem uspořádat svobodné prezidentské volby, opakovaně vyzval armádu, aby vstup humanitární pomoci do země umožnila. Podle něj bez ní hrozí smrt až 300.000 lidem.

O Venezuele dnes jednali zástupci několika latinskoamerických a evropských zemí v uruguayském Montevideu. Skupina, kterou vede šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová a uruguayský prezident Tabaré Vázquez, se dohodla vyslat zástupce do Venezuely, aby tam kontaktovali obě znesvářené strany. Cílem skupiny je dosáhnout ve Venezuele dialog o nových volbách, primární je nyní umožnit humanitární pomoc, shodli se též účastníci jednání v Montevideu. Další schůzku plánují na březen.

Související

Více souvisejících

Venezuela Juan Guaidó Nicolas Maduro CNN humanitární pomoc

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Radovan Vítek

Vítkovi ve Francii nařídili zbourat obří vilu. Už potřetí

Vážný problém řeší jeden z českých miliardářů. Francouzský nejvyšší soud posvětil dřívější rozhodnutí odvolacího soudu a potvrdil nařízenou demolici vily v obci Gordes. Místní média sice neuvádějí jméno boháče, ale podle dřívějších zjištění serveru Investigace jde o Radovana Vítka. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Petr Pavel na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost. (12.3.2024)

Pavel se kvůli summitu NATO osobně zúčastní jednání vlády

Prezident Petr Pavel se v nadcházejícím pondělí osobně zúčastní schůze vlády, což oficiálně potvrdil Pražský hrad. Hlavním důvodem jeho návštěvy má být projednání koordinace a zastoupení nejvyšších ústavních činitelů na jednáních mezinárodních organizací. Hlava státu o svém záměru osobně informovala premiéra Andreje Babiše na začátku tohoto týdne.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump

Trump potvrdil, že označil Netanjahua za šíleného. Experti popsali, co se děje v Bílém domě

Americký prezident Donald Trump se stal dalším šéfem Bílého domu, který se dostal do ostrého sporu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Důvodem jejich neshody jsou vojenské akce Izraele v Libanonu, které uvrhly americkou diplomacii vůči Íránu do hluboké krize. Teherán totiž v reakci na izraelské údery pohrozil úplným přerušením rozhovorů se Spojenými státy, což by pro Trumpa znamenalo zásadní komplikaci v jeho snaze vymanit se z nepopulární války.

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

O víkendu nastane průlom ve vztazích s Íránem, slibuje Trump. Vždyť jsme nikam nepokročili, tvrdí Teherán

Jednání o ukončení války na Blízkém východě prozatím nepřinesla žádný hmatatelný pokrok, jak po středečních rozhovorech uvedl íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí. K tomuto prohlášení dochází v době, kdy křehké příměří vystavily vážné zkoušce nové vzájemné údery mezi Spojenými státy a Íránem. Podle kuvajtských úřadů zasáhl obnovený konflikt také mezinárodní letiště v Kuvajtu, kde útok íránského dronu na pasažérský terminál usmrtil jednoho indického státního příslušníka a dalších 63 osob zranil.

před 9 hodinami

Evropská unie

Evropská unie plánuje uvalit sankce na čínské společnosti podporující Rusko

Evropská unie plánuje uvalit sankce na čtyři čínské společnosti, které obviňuje z podpory ruské agrese proti Ukrajině. Tyto firmy by měly být zařazeny do nejnovějšího sankčního seznamu, jehož schválení se očekává na zasedání ministrů zahraničí EU v polovině června. Podle unijních představitelů dotčené čínské podniky pomáhají ruské stínové flotile tankerů, dodávají chemikálie pro vojenské účely a zajišťují komponenty, které Moskva využívá k výrobě útočných dronů.

před 10 hodinami

Su-25 ruského letectva

Ruské vzdušné útoky na Ukrajinu výrazně nabraly na intenzitě

Ruské vzdušné útoky na Ukrajinu v posledních měsících výrazně nabraly na intenzitě. Moskva zasahuje zemi rekordním množstvím dronů a vysokorychlostních raket v době, kdy se její pozemní síly potýkají s problémy a nedaří se jim dosáhnout významnějšího postupu na bojišti. Podle odborníků je tato masivní strategie navržena tak, aby zahltila ukrajinskou protivzdušnou obranu postupnými vlnami levných bezpilotních letounů, po nichž následují balistické střely a střely s plochou dráhou letu.

před 11 hodinami

izraelská vlajka, ilustrační fotografie

Izrael a Libanon se dohodly na obnovení křehkého příměří

Izrael a Libanon se dohodly na obnovení křehkého příměří a na vytvoření několika takzvaných pilotních bezpečnostních zón uvnitř Libanonu. Podle oznámení Ministerstva zahraničí USA v těchto zónách budou mít operativci hnutí Hizballáh zakázaný přístup. 

před 12 hodinami

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Země kvůli ebole zavádí zákazy cestování. WHO je silně proti

Cestovní omezení, která zavedlo více než tucet zemí, negativně ovlivňují schopnost Světové zdravotnické organizace efektivně reagovat na epidemii eboly v Demokratické republice Kongo. Podle generálního ředitele organizace Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse tato opatření narušují dodavatelské řetězce a brání účinnému zásahu. 

včera

Ilustrační foto

Evropu spaluje stále extrémnější počasí. Proč s tím vlády nic nedělají?

Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která v předchozích dnech překonala květnové teplotní rekordy ve Velké Británii a Irsku, celý region se již nyní připravuje na další extrémně horké léto. 

včera

Sídlo Evropského parlamentu

Politico: EU zahájí ještě v červnu přístupové rozhovory s Ukrajinou

Evropská unie by mohla oficiálně zahájit projednávání prvního tematického bloku v rámci přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem už 15. června. K posunu dochází poté, co Maďarsko naznačilo, že by mohlo upustit od svého dlouhodobého odporu vůči ukrajinskému členství v unii. 

včera

Donald Trump

Historie se opakuje. Trump pohrozil zavedením cel 60 obchodním partnerům

Americký prezident Donald Trump pohrozil zavedením cel ve výši 10 až 12,5 procenta vůči 60 obchodním partnerům, mezi které patří Velká Británie, Evropská unie, Austrálie, Kanada, Japonsko, Norsko, Tchaj-wan nebo Čína. Důvodem pro tento krok je podle Washingtonu selhání těchto zemí v boji proti dovozu zboží vyráběného nucenou prací. 

včera

Rozhodnutí Trumpa jmenovat nového šéfa amerických tajných služeb vyvolalo vlnu kritiky a údivu

Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa jmenovat novým úřadujícím šéfem amerických tajných služeb Billa Pulteho vyvolalo ve Washingtonu vlnu kritiky a údivu. Pulte, který dosud působil jako ředitel Federální agentury pro financování bydlení, totiž nemá žádné zkušenosti v oblasti zpravodajských služeb, špionáže ani národní bezpečnosti. Podle zdrojů z Bílého domu stála za Trumpovým výběrem snaha obsadit klíčový post loajálním spojencem, který by se mohl angažovat také v otázkách bezpečnosti nadcházejících voleb. To vyvolává obavy u Demokratů, jelikož Trump již nyní bezdůvodně hovoří o možných podvodech v podzimních kongresových volbách a Pulte ve své stávající funkci opakovaně ukázal ochotu využívat vládní moc k vyšetřování prezidentových politických odpůrců.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy