Třaskavá kniha. Bolton zmiňuje i "nejapný" výrok Babiše na summitu NATO

Bolton tak hodnotil údajná Babišova slova o tom, že pro Česko je obtížné přibližovat se ke splnění závazku ohledně výdajů na obranu, protože zemi rychle roste hrubý domácí produkt. 

Obranné výdaje byly před dvěma lety hlavním tématem vrcholné schůzky NATO v důsledku ostrých výroků amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten opakovaně vyjadřoval nespokojenost se skutečností, že většina zemí aliance na obranu dávala méně než dvě procenta HDP, což je cíl pro rok 2024 dohodnutý v roce 2014. Na začátku druhého dne předloňského summitu šéf Bílého domu nečekaně vznesl požadavek, aby spojenci obranné rozpočty patřičně zvýšili už do začátku roku 2019, načež lídři v Bruselu zahájili mimořádné jednání čistě na toto téma.

"Nejvíce nejapný komentář přišel od českého premiéra, který řekl, že se ze všech sil snaží dosáhnout dvou procent do roku 2024, ale že jejich HDP roste tak rychle, že si není jistý, zda mohou obranné výdaje udržet krok. V podstatě tím říkal, že bohatnou moc rychle na to, aby se mohli náležitě bránit," uvádí Bolton v dnes vydaných pamětech The Room Where It Happened: A White House Memoir (Místnost, kde se to stalo: Memoáry z Bílého domu).

Ačkoli bývalý prezidentův poradce Babišovu argumentaci považuje za hloupou, u Trumpa se podle Boltona setkala s pochopením. "Trump po tom skočil a říkal, že má podobný, vlastně mnohem větší problém v důsledku amerického ekonomického růstu," píše exporadce.

Česká vláda už před tehdejším summitem avizovala, že se zvýšením obranných výdajů na požadovaný podíl HDP do roku 2024 počítá, a Babiš po jednáních s lídry NATO tento plán zopakoval. Zdůrazňoval zároveň nárůst výdajů v absolutním srovnání, který mezi lety 2013 a 2019 činil skoro 25 miliard Kč. Rozpočet na obranu nicméně loni tvořil jen 1,2 procenta HDP a ministr vnitra Jan Hamáček letos uvedl, že nevidí politickou vůli k dosažení dvouprocentní hranice během dalších čtyř let.

Trump nižší obranné rozpočty části členů NATO kritizuje dlouhodobě a při loňském summitu v Londýně pohrozil hospodářskými sankcemi zemím, které dohodnutá dvě procenta nebudou odvádět. Podle Boltonových memoárů se prezident v této souvislosti zabýval i scénářem, že by Spojené státy alianci úplně opustily.

"Naléhali jsme (Bolton a šéf americké diplomacie Mike Pompeo), abychom zkrátka dál tlačili na další členy NATO, aby zvýšili své obranné výdaje na úroveň dvou procent HDP. Trump bez větších diskusí souhlasil. Během dalších několika dní se mě ale znovu ptal, proč prostě z NATO úplně neodejdeme," píše Bolton o přípravách na summit z roku 2018.

Prezident USA údajně během samotné vrcholné schůzky přišel s plánem pohrozit, že jeho země "odejde" a "nebude bránit" země, které se nezavážou ke splnění finančního cíle. To se nakonec nestalo, Trump nicméně hovořil o blíže neurčeném "jednostranném postupu".

"Trump zjevně věřil, že spojenci začnou více utrácet jedině tehdy, budou-li přesvědčeni, že Spojené státy odcházejí, což jej netrápilo, protože neměl za to, že NATO je pro Ameriku prospěšné," komentoval prezidentovo uvažování Bolton. Jak upozorňuje BBC, podle odhadu NATO v loňském roce z 29 členů dávalo na obranu dvě procenta HDP nebo více jen devět zemí. Kromě USA to bylo Polsko, Británie, Řecko, Rumunsko, Bulharsko a pobaltské státy.