Papež František hájil své mlčení o Rohinzích v Barmě

Rohingská menšina čelí v Barmě dlouhodobému útlaku a v posledních měsících také brutální operaci barmské armády, před níž uteklo z Barmy do Bangladéše již nejméně 620.000 Rohingů. Papež řekl, že kdyby veřejně vyslovil výraz Rohingové, znemožnilo by mu to vést dialog. Proto na veřejnosti pouze obecně zdůrazňoval nutnost dodržování lidských práv, při soukromých schůzkách s barmskými vojenskými a civilními vůdci se ale prý vyjadřoval naprosto jasně.

Termín Rohingové papež vyřkl až při emotivní schůzce s nimi v Bangladéši. Na palubě letadla při návratu z Bangladéše do Říma se novinářům svěřil, že se při setkání s rohingskými uprchlíky rozplakal.

Převážně buddhistická Barma Rohingy neuznává jako etnikum, považuje je za nelegální přistěhovalce z Bangladéše, dlouhodobě je pronásleduje a upírá jim občanství a základní lidská práva. O to, aby veřejně nezmiňoval termín Rohingové, který je buddhistickou většinou v Barmě zapovězen, papeže předem požádali barmští katoličtí duchovní. Měli obavy, že by papežovo poukazování na Rohingy mohlo vyvolat odvetu vůči křesťanské menšině ze strany barmské armády.

"Věděl jsem, že když v oficiálních projevech použiju to slovo (Rohingové), bude to stejné, jako bych práskl Barmáncům dveřmi před nosem. Hovořil jsem ale o lidských právech, která nesmějí být nikomu upírána, o právu na občanství, abych mohl zajít dál při soukromých rozhovorech," řekl papež, který se hned po svém pondělním příletu do Barmy sešel s šéfem armády generálem Min Aun Hlainem a později také s barmskou civilní vůdkyní, nositelkou Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij.