Barmská armáda provedla převrat, který odsoudila většina světa

Armáda své kroky zdůvodnila podvody při loňských listopadových volbách, v nichž podle oficiálních výsledků vyhrála vládní Národní liga pro demokracii (NLD) nositelky Nobelovy ceny za mír Su Ťij. Dnes se mělo konat ustavující zasedání nového parlamentu. Už minulý týden se objevily spekulace, že armáda chystá převzetí moci; ta to ještě v sobotu odmítla.

V listopadových volbách získala většinu v parlamentu stejně jako v roce 2015 NLD. Největším soupeřem jí opět byla Strana svazové soudržnosti a rozvoje, kterou založili bývalí vojáci a představitelé vojenské junty, jež vládla Barmě pět desítek let. Podle armády ale hlasování doprovázely rozsáhlé podvody, a vojáci proto žádali revizi volebních výsledků. Volební komise pochybení odmítla.

Spojené státy, Austrálie či generální tajemník OSN vyjádřili znepokojení nad zprávami o převratu v Barmě a vyzvaly armádu k propuštění Su Ťij i dalších politiků. K propuštění Su Ťij a jejích kolegů vyzvala i organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI).

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová převrat odsoudila a vyzvala k okamžitému propuštění všech, kdo byli zadrženi. Propuštění Su Ťij i dalších civilních představitelů požaduje také britský premiér Boris Johnson. K respektování volebních výsledků v Barmě vyzvali i předseda Evropské rady Charles Michel či francouzská vláda.

Česko odsuzuje vojenský převrat v Barmě, uvedlo na twitteru ministerstvo zahraničních věcí. Zároveň vyjádřilo podporu legitimnímu vedení země a vyzvalo k okamžitému propuštění zadržených a k respektu výsledků listopadových parlamentních voleb.

NLD dnes zveřejnila prohlášení, v němž Su Ťij vyzývá obyvatele k protestům proti vojenskému převratu. Předseda NLD Win Chtein uvedl, že tento apel Su Ťij připravila předem pro případ, že by v zemi došlo k převratu, o němž se v Barmě v poslední době spekulovalo.

"Kroky provedené armádou jsou činy s cílem uvrhnout zemi zpět do diktatury," uvádí se v prohlášení, pod nímž je jméno Su Ťij, ale nikoli její podpis. "Vyzývám obyvatele, aby to nepřijali, aby reagovali a bezvýhradně protestovali proti převratu provedenému armádou."

Su Ťij si získala mezinárodní respekt bojem za demokracii ve své zemi, kvůli němuž ji vojenská junta dlouhé roky držela v domácím vězení. Za tento boj získala řadu ocenění včetně Nobelovy ceny za mír (1991), na kterou ji navrhl bývalý prezident Václav Havel.

Loni ale například vedení Evropského parlamentu Su Ťij formálně vyloučilo z komunity nositelů Sacharovovy ceny za svobodu myšlení, kterou získala v roce 1990. Podle europarlamentu dostatečně nebránila násilnému útlaku Rohingů, což je muslimské etnikum, které převážně buddhistická Barma označuje za nelegální přistěhovalce z Bangladéše, upírá jim občanství a základní lidská práva.