Vstoupí NATO do turecko-kurdské války? Šéf aliance prozradil víc

"Turecko má velmi výkonnou armádu i bezpečnostní složky. Nepočítá se proto s jeho žádostí o vojenskou podporu NATO," řekl Stoltenberg telefonicky stanici BBC.

Stoltenberg ocenil, že se Turecko rozhodlo proti IS bojovat, ale řekl také, že by "sebeobrana měla být přiměřená". Narážel tak na to, že Turecko současně s kampaní proti IS spustilo útoky na tábory zakázané Strany kurdských pracujících (PKK) v severním Iráku. Strana po letech bojů v roce 2012 přistoupila na mírové rozhovory s vládou v Ankaře. K ničemu zatím nevedly, původní násilí spojené s bojem Kurdů za větší autonomii se zmírnilo. Kurdští povstalci a Turecko "se léta snaží najít politické řešení a to by nemělo ustat," řekl generální tajemník NATO.

Článek čtyři Washingtonské smlouvy zmiňuje potřebu společných konzultací v případě, že kterákoliv z členských zemí NATO cítí ohrožení své územní celistvosti, politické nezávislosti či bezpečnosti. Naposledy konzultace podle něj svolalo v loňském roce Polsko kvůli vývoji na Ukrajině.

Turecko zmíněného článku naposledy využilo v roce 2012. Tehdy po sérii incidentů, kdy na jeho území dopadly střely odpálené na syrské straně hranice, požádalo o protiraketové systémy Patriot.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu dnes ale v Lisabonu prohlásil, že PKK se nikdy nevzdala terorismu. PKK podle něj těží se situace v regionu a obnovila "teroristické útoky v Turecku".

Obvinil rovněž prokurdskou Lidovou demokratickou stranu (HDP), která se v červnových volbách dostala překvapivě do parlamentu, když získala 80 mandátů, že je spojencem PKK. Vítězná Strana spravedlnosti dosud nedokázala sestavit vládní koalici.