Iráčtí Kurdové chtějí jednat s Bagdádem. Armáda příměří záhy odmítla

Kurdistán 25. září uspořádal referendum o nezávislosti. Vznik samostatného státu podpořilo 90 procent hlasujících. S tímto hlasováním ostře nesouhlasí centrální vláda v Bagdádu a řada sousedních států, které mají kurdské menšiny.

Centrální irácká vláda minulý týden vyslala do sporných oblastí na severu armádu, která převzala území, jež předtím kontrolovali Kurdové a jež leží mimo kurdské autonomní provincie. V rukou Bagdádu je tak nyní Kirkúk a velká ropná pole v jeho blízkosti. Premiér Hajdar Abádí nařídil armádě obsadit všechna sporná území a převzít kontrolu nad hraničními přechody do Turecka, které leží v kurdské autonomii.

"Boje nepřinesou vítězství nikomu a zemi zcela zničí. Vládě a mezinárodnímu společenství navrhujeme okamžité příměří, zmrazení výsledků referenda, zahájení rozhovorů s federální vládou na základě ústavy," stojí v prohlášení vlády iráckého Kurdistánu. Text žádá okamžité ukončení bojů - při přebírání Kirkúku přišlo o život 30 lidí, mezi nimiž byli jak kurdští milicionáři, tak iráčtí vojáci a jejich spojenci.

Zvláštní zmocněnec generálního tajemníka OSN pro Irák Jan Kubiš vydal prohlášení, v němž napsal, že "přes napětí vytvořené v nedávné době věří, že Irák tuto krizi překoná".

Na nový kurdský návrh již reagovala irácká armáda a její spojenci ze šíitských milicí Hašd Šaabí. "Nemá žádnou cenu, protože zmrazit referendum by znamenalo uznat ho. Irácká vláda jasně požádala o zrušení referenda," řekl Ahmad Asadí z milic Hašd Šaabí. Prohlásil také, že současné nasazení iráckých sil na severu nemá s referendem nic společného. "Jde o uplatnění zákona schváleného parlamentem a tento zákon předpokládá, že na sporných územích bude irácká armáda," prohlásil Asadí.