Katastrofa horší než Islámský stát? V Mosulu může zemřít až milion a půl lidí

Přehrada byla tehdy pod ochranou kurdských milicí. Aby se džihádisté mohli dostat dovnitř, museli nejdřív stavbu mohutně bombardovat. Skoro 15 iráckých pracovníků museli z přehrady utéct, zanechali tak Islámskému státu otevřené dveře a bojovníci se zvesela pustili do rabování. Odnesli si vše, co je zaujalo, od nářadí po výzkumné materiály.

Následovalo opravdové pozdvižení. Všichni tlačili na Kurdy, aby co nejrychleji získali přehradu zpět pod kontrolu. Američané se obávali především toho, že islamisté by mohli nerozvážně vyhodit přehradu do povětří, tím by odsoudili k smrti nejen sebe, ale i milion a půl obyvatel žijících v Mosulu. Tragédie by to byla nedozírná.

O několik měsíců později konečně došlo k tomu, že američtí vědci mohli okolí přehrady v bezpečí pořádně prozkoumat. A došli přitom k alarmujícím výsledkům. Stavba byla v pořádku, struktura přežila i masivní bombardování. Co však člověk nezmůže, je pro přírodu až příliš jednoduché. Přehrady stojí na špatném místě a neví se, jak dlouho dokáže i nadále udržet ohromný tlak vody.

Od té doby se pokusili Američané opakovaně varovat Irák o nebezpečí. Bez důkladné údržby vážně hrozilo, že zeď se značně zespoda rozmělňovat a nakonec dojdou ke zhroucení celé přehrady a způsobí to v okolí masivní potopu. Katastrofa by byla biblických rozměrů, následná vlna bude 30 metrů vysoká a strhne vše, co jí bude ležet v cestě.

Podle Američanů se jedná o tikající nukleární bombu. Podle Iráčanů jsou Američané paranoidní a přehrada je v naprostém pořádku.  Někteří se dokonce i domnívají, že se jedná o velkou konspiraci, pomocí které chtějí Američané ovlivnit irácké politiky. A pokud ke katastrofě dojde? Pak to bude vina USA, které se rozhodlo přehradu zbourat jako trest za to, že je iráčtí vůdci nechtějí poslouchat.

"Iráčané budou tento problém ignorovat až do dne, kdy se přehrada zhroutí. Viděl jsem to znovu a znovu. Pokud šéf říká, že není problém, pak není problém,“ tvrdí jeden z vědců. Podle něj je na vině i dědictví z minulosti, kdy si úředníci zvykli na to, že nesmí vystoupit a zkritizovat práci vedení. Dodnes se tak bojí o problémech informovat a radši to ignorují.

„Samozřejmě, že přehrada má nějaké problémy,“ řekl Riyadh al-Naemi, ředitel přehrady. „Jenže Američané strašně přehánějí. Nic nenasvědčuje tomu, že by měla stavba zítra spadnout,“ dodává. Sám tvrdí, že se sešel s americkými vědci, kteří mu předložili jako důkaz satelitní snímky. Dokázal je však přesvědčit o opaku a vědci pak odešli s tím, že žádné nebezpečí nehrozí.

Poté, co islámský stát získal kontrolu nad přehradou, vyhnali z okolí všechny pracovníky. Měsíce se tak o konstrukci starali jen amatéři, kteří neměli odborné zkušenosti s tím, jak správně o přehradu pečovat. Později byla přehrada ještě několikrát poničena kvůli četným náletům spojeneckých vojsk, kteří se snažili získat zpět kontrolu.

Vestavěné turbíny také zásobují elektřinu nejen Mosul, ale mnohem větší okolí. Islámský stát si musel jen prodejem elektřiny přijít na miliony dolarů. Zdánlivé nebezpečí netrápí ani politiky, ani lidi žijící v okolí. Na pláních nedaleko přehrady nyní opět začíná opracovávat půdu farmář Mohammed Nazir. „Když spadne, tak spadne. Lidé v okolí jsou zvyklí na nebezpečí. Přežili jsme Saddáma, přežili jsme IS a přežijeme i přehradu,“ tvrdí farmář.