Irácký nejvyšší soud označil kurdské referendum za neústavní

Kurdové se vyslovili pro nezávislost svých provincií, centrální vláda v Bagdádu ale od začátku upozorňovala, že referendum je v rozporu s ústavou. Předseda vlády autonomních Kurdů Ničirvan Barzání k rozhodnutí nejvyššího soudu řekl, že ústavu je třeba dodržovat a že při vyjednávání Kurdů s Bagdádem bude zapotřebí prostředníka.

Kurdové po referendu oznámili, že hodlají s vládou v Bagdádu o dalších krocích jednat, centrální vláda ale tvrdila, že jednat s nimi bude jedině na základě ústavy, která referendum neschvaluje.

Začátkem listopadu soud vládu podpořil, když rozhodl, že žádná irácká oblast nebo provincie se nemohou jednostranně od Iráku odtrhnout. Tím chtěl zabránit dalším možným chybným výkladům ústavy.

Kurdové referendum plánovali mnohokrát a tentokrát ho vypsali kvůli dlouhodobým sporům, které podle nich s ústavou souvisejí. Bagdád podle kurdské vlády sám ústavu porušoval neplněním ústavního článku 140, který se týká vyjasnění osudu ropné oblasti Kirkúk, dělení příjmů z prodeje ropy a žoldu kurdských milicionářů. Tím, že vláda dlouhodobě tento článek neplnila, pozbyla podle Kurdů ústava platnost. Vypsat referendum tedy bylo podle nich oprávněné.

Kurdové začali ustupovat po sankčních krocích Bagdádu. Před týdnem jejich vláda oznámila, že verdikt soudu o zákazu odtržení od Iráku budou respektovat.

Barzání řekl, že je pro dodržení ústavy a že by při vyjednávání s Bagdádem a také s výkladem základního zákona měla pomoci třetí strana. Kurdové jsou podle něj ochotni začít jednat o všech sporných otázkách. „Před i po referendu jsme říkali, že bude-li ústava plněna, nemáme s Bagdádem žádný problém. Ale ústavu je třeba uplatňovat v celém jejím rozsahu. V Iráku (myšleno bez Kurdistánu) také hovoří o ústavě, ale vybírají si z ní jen to, co se jim líbí. Irák nebyl připraven ústavu plnit, proto se konalo referendum," řekl Barzání.

V Bagdádu se podle něj s ústavou jedná, jako by to byl „jídelní lístek, a říká se: vezmu si tohle a tohle". „Ústava musí být plněna celá, každý její článek," dodal Barzání s tím, že jedině takový přístup Iráku zajistí stabilitu.

Uzavření letišť je jedním ze sankčních kroků Bagdádu. Barzání to označil za porušení lidských práv. Postihuje to prý 1,5 milionu uprchlíků, kteří potřebují pomoc ze zahraničí, a také pacienty, kteří se musejí léčit v zahraničí. Vláda autonomních Kurdů dnes vyzvala mezinárodní společenství, aby se zasadilo o zrušení části sankcí vůči iráckému Kurdistánu ze strany Bagdádu.