Krvavé Velikonoce v Sýrii: 72 zastřelených demonstrantů

I když státní agentura SANA hovoří pouze o použití slzného plynu na rozehnání davů, podle aktivistů počet obětí policejní střelby neustále roste a už nyní je jasné, že dnešní den (pátek) bude nejkrvavějším dnem od začátku nepokojů v polovině března. "Syrské bezpečnostní síly dnes spáchaly v několika městech a oblastech masakr. Zatím zabily 72 lidí, stovky zranily," řekl syrský Výbor pro lidská práva, který má sídlo v Londýně. Devět demonstrantů zahynulo na damašském předměstí Dúma, kde policisté zahájili palbu do davu lidí. Dalších nejméně 14 lidí přišlo o život ve městě Ezra v jižní provincii Dará a jedna osoba byla zabita v Hiraku ve stejné provincii. Aktivisté za lidská práva informovali o tom, že mrtví a zranění civilisté jsou také v centru města Homs a ve třech čtvrtích Damašku. Podle zpráv agentur Reuters a AFP by mělo jít nejméně o deset lidí. Oběti hlásí i další města. V Midánu, historickém centru Damašku, se shromáždilo kolem 2000 lidí. Bezpečnostní složky proti nim nasadily slzný plyn.

Do protestujících střílely bezpečnostní složky i ve městě Hamá na západě země, aby jim zabránily v pochodu k sídlu vládní strany Baas. "Viděli jsme dva odstřelovače na střechách budov. Nikdo z nás neměl zbraně. Jsou zde mrtví, možná dva," řekl svědek agentuře Reuters. Demonstruje se i v jihosyrském městě Dará, které je považováno za centrum protivládních protestů. Lidé vyšli do ulic také ve městech Kámišlí či Dajr az-Zaur.

Spojené státy v pátek vyjádřily své znepokojení nad událostmi, které se v Sýrii dějí, a vyzvaly všechny zúčastněné strany, aby ukončily násilí. Protesty proti syrskému režimu vypukly v březnu. Na kontě mají podle odhadů kolem dvou stovek mrtvých. Organizace Human Rights Watch (HRW) syrskou policii viní z mučení stovek zadržených demonstrantů. Pětačtyřicetiletý Asad se postavil do čela země v roce 2000, kdy v prezidentském úřadě po třech desetiletích nahradil svého zesnulého otce Háfize Asada. Demonstrace proti němu pokračují navzdory zrušení výjimečného stavu, což byl jeden z hlavních požadavků opozice. Výjimečný stav byl vyhlášen 8. března 1963 po státním převratu, při němž se k moci dostala dosud vládnoucí strana Baas. Stav mimo jiné režimu umožňoval zatýkání odpůrců a jejich věznění bez soudu, zakazoval demonstrace a shromažďování a cenzuroval média.