Tisíce Libanonců podpořily prezidenta a protestovaly proti vládě

Bezprecedentní vlna protestů proti politickým elitám, kterým nespokojení Libanonci přičítají vinu za ekonomické potíže, se vzedmula v polovině října. V úterý rezignoval premiér Saad Harírí. Aún ho požádal o setrvání v úřadu do doby, než bude sestaven nový kabinet.

Tisíce lidí se shromáždily dopoledne na křesťanském předměstí Báabda na silnici, která vede k prezidentskému paláci. Někteří nesli portrét 84leté hlavy státu, která dříve stála v čele armády. V davu vlály libanonské a oranžové vlajky, což je barva vládního Svobodného vlasteneckého hnutí (FPM), které nyní vede prezidentův zeť. Hnutí je součástí aliance, v níž je také šíitský Hizballáh a která má většinu v parlamentu.

Aún v televizním vystoupení vyzval Libanonce, aby podpořili navržené reformy. Požádal je, aby se sjednotili v boji proti vymýcení korupce, která se podle jeho slov v zemi "zahnízdila".

"Generál Aún je upřímný člověk nakloněný reformám. Není zkorumpovaný ani nekrade," řekla agentuře AFP jedna z demonstrujících. "Ve státě vládne korupce už třicet let. Prezident za to nenese odpovědnost a bojuje proti ní," dodala čtyřicátnice Diana.

K večeru se v Bejrútu i ve městech na severu a jihu země znovu sešli demonstranti k další protivládní akci a opět požadovali odvolání všech mocenských špiček, a to včetně Aúna. "Všichni znamená všichni," volal dav v centru metropole. Protivládní akce se konaly také ve městech Tripolis, Súr a Sajdá. K městu Nabatíja v údolí Bikáa se vydal dav z jiholibanonského Kfar Rúmánu.

Situace v zemi se po úterní Harírího demisi sice trochu zklidnila, banky a část škol koncem týdne obnovily provoz, avšak demonstranti tvrdí, že budou v tlaku pokračovat. V sobotu protestovaly tisíce lidí z celé země v severolibanonském přístavu Tripolis a mnozí z účastníků přijeli i ze vzdálených míst.

Podle televize Al-Džazíra požadují demonstranti sestavení vlády složené z nezávislých odborníků, kteří by zemi vyvedli z nynější ekonomické a finanční krize a zajistili lidem dostupnost základních služeb.

Libanon patří k nejzadluženějším zemím světa - jeho dluh se vyšplhal na 86 miliard dolarů (skoro dva biliony korun) a činí 150 procent hrubého domácího produktu. Zatímco před deseti lety byl roční ekonomický růst desetiprocentní, letos bude podle odhadů 0,2 procenta. Podle Světové banky žije víc než čtvrtina Libanonců v chudobě.

Rozsáhlé demonstrace v zemi vypukly 17. října v reakci na záměr vlády zvýšit příjmy rozpočtu na příští rok mimo jiné zvýšením daní a zavedením poplatku i na telefonní hovory přes některé komunikační aplikace, včetně WhatsApp.