Čína se připravuje na invazi do Tchaj-wanu. Je ale Tchaj-wan připraven na Čínu?

Na ostrově Penghu, který se nachází asi 50 kilometrů západně od hlavního tchajwanského ostrova, probíhá simulace výbuchu v přístavu. Záchranáři se snaží reagovat na zraněné a minimalizovat škody – avšak jde pouze o cvičení. Tento dramatický scénář je součástí rozsáhlého národního programu, jehož cílem je otestovat připravenost civilního sektoru Tchaj-wanu na krizové situace.

Podle místních expertů a pozorovatelů se však stále objevují pochybnosti o skutečné připravenosti ostrova. „Myslíte si, že s těmito lidmi to bude dostatečné?“ ptá se jeden z úředníků, který pozoruje cvičení ve státní hale. „Bude tu více než 7 000 lidí, kteří čekají celý den na pomoc, a nic nedostanou. To je naprosto nemožné.“

Takové scénáře ukazují, že Tchaj-wan čelí složité výzvě, která není pouze vojenská, ale také logistická a civilní. Hrozba čínské invaze je neustále přítomná, a to nejen na politické úrovni, ale i v každodenním životě občanů.

Tchaj-wan, který se považuje za samostatný stát, je pro Čínu odpadlickou provincií. Podle prezidenta Si Ťin-pchinga je znovusjednocení Tchaj-wanu s pevninskou Čínou dlouhodobým cílem, který plánuje urychlit. Čína údajně připravuje své vojenské síly na možnou invazi již v roce 2027.

Tchajwanský prezident Laj Čching-te se v této souvislosti profiluje jako vůdce, který se nebojí konfrontace. Jeho politika se zaměřuje na posílení bezpečnosti a obranyschopnosti ostrova, včetně zpřísnění pravidel pro cizí vlivy a zvýšení počtu zadržených za špionáž.

„Populace musí být připravena, nemůže být naivní, jak tomu bylo v minulosti,“ říká pro Sky News náměstek ministra zahraničních věcí Tchaj-wanu, Wu Chihchung. „Čína se připravuje na invazi na Tchaj-wan.“

V posledních měsících se situace v Tchajwanském průlivu stále více vyostřuje. Čína provádí rozsáhlá vojenská cvičení a využívá takzvané šedé zóny, tedy taktiky, které umožňují pomalé, ale systematické narušování tchajwanské suverenity bez přímého vojenského zásahu. To zahrnuje například využívání neoznačených lodí a pohraniční stráže, které brání rybářům v přístupu do čínských vod.

„Naši rybáři se bojí vyplout do Číny. Když rybaříme v našich vodách, často potkáváme čínské lodě pohraniční stráže. Jsme opravdu vyděšení,“ říká Yen Te-Fu, předseda Penghu Fishermen’s Association.

Tchaj-wan se snaží na tuto situaci reagovat zintenzivněním výroby vojenských dronů a dalších asymetrických zbraní, které by mu měly pomoci odolat čínské invazi. Nicméně, i když se snaží urychlit výrobu, zatím dosahují pouze 5 % cílové kapacity. Tento nedostatek vysoce pokročilých obranných systémů je pro Tchaj-wan stále vážnou výzvou.

Dalším faktorem, který přispívá k napětí, je nejistota ohledně americké podpory Tchaj-wanu. Prezident Donald Trump v minulosti Tchaj-wanu dával vinu za údajné „kradení“ amerického technologického průmyslu a uvalil na něj vysoká cla.

Otázky o tom, zda by USA skutečně zasáhly v případě čínské invaze, jsou stále aktuální. Pro Tchaj-wan je však klíčové udržet si přízeň Washingtonu, přičemž i americké investice, jako například v případě výrobce polovodičů TSMC, mají významný strategický dopad.

„Bez tchajwanských čipů nebude Amerika schopná obnovit svou ekonomiku,“ říká Wu Chihchung, náměstek ministra zahraničních věcí Tchaj-wanu. „To je pro nás klíčové, a proto i vztahy s USA musíme pečlivě udržovat.“

Tchaj-wan se nachází na křižovatce, kde bude muset čelit nejen čínským vojenským hrozbám, ale i diplomatickým tlakům a ekonomickým výzvám. Přípravy na potenciální invazi, stejně jako zajištění obranyschopnosti ostrova, zůstávají klíčovými tématy pro budoucnost Tchaj-wanu.

Navzdory veškerým snahám o posílení vlastní obrany je zřejmé, že Tchaj-wan nebude schopen čelit čínské vojenské přesile bez pomoci svých mezinárodních spojenců. O to více se stává otázkou, jak rychle a zda vůbec bude západní svět připraven reagovat na hrozbu, která se každým dnem přibližuje.