Další stovky mrtvých a zraněných. Izrael po ukončení příměří masivně útočí na Pásmo Gazy

Izraelská armáda oznámila, že za posledních 24 hodin uskutečnila více než 400 úderů na cíle v Pásmu Gazy. Útoky probíhaly vzdušnými, pozemními a námořními silami, s více než 50 cíli v oblasti Chán Júnis.

Bojové operace byly obnoveny po vypršení příměří a obvinění Hamásu z jeho porušení. Izrael tvrdí, že zneškodnil raketu vypálenou z Pásma Gazy. Přestávka v bojích začala 24. listopadu a byla prodloužena o několik dní prostřednictvím vyjednávání Kataru a Egypta.

Během této doby propustil Hamás přes 100 rukojmích, většinou Izraelců, výměnou za propuštění 240 Palestinců z izraelských vězení.

Poslední boje se zaměřily na oblasti měst Gaza na severu a Chán Júnis na jihu Pásma Gazy. Izraelská armáda tvrdí, že cílem je úplné zničení Hamásu v odvetě za útoky ze 7. října, uvedla agentura Reuters.

Velké množství Palestinců směřovalo do oblasti Chán Júnis v naději, že se vyhnou bojům, které se dříve odehrávaly převážně na severu pásma. Izraelská armáda také útočila na cíle v Sýrii.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že hnutí Hamás nesouhlasilo s propuštěním dalších rukojmí a porušilo tím podmínky příměří. Podle tamní armády navíc militanti jako první vypálili raketu na Izrael, krátce před vypršením příměří, uvedl server BBC.

Jednání mezi Izraelem a Hamásem o obnovení příměří v Pásmu Gazy ale pokračují i ​​přes obnovení bojů. "Stále pokračují jednání s katarskými a egyptskými zprostředkovateli navzdory obnovení izraelských vzdušných útoků na Gazu," uvedl zdroj pro AFP.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.