Guterres opět kritizuje Izrael: Počet obětí, včetně tisíců dětí, naznačuje, že něco není v pořádku

I když Hamás zneužívá civilisty jako lidské štíty, počet obětí ukazuje na vážné problémy, uvedl podle agentury Reuters. Izrael se zavázal zničit hnutí Hamás v reakci na brutální útoky ze strany Hamásu.

Podle palestinských úřadů tato operace způsobila více než 10 000 obětí, z nichž 40 % byly děti. Guterres zdůraznil, že je důležité, aby Izrael pochopil, že tato situace nepřispívá k jeho mezinárodní pověsti a že Pásmo Gazy čelí vážné humanitární krizi.

Generální tajemník OSN také porovnal počet dětských obětí v Gaze s obecným trendem dětských obětí v konfliktech po celém světě a zdůraznil vysokou úroveň obětí dětí v Gaze. Zpráva OSN o dětech v ozbrojených konfliktech obsahuje seznam aktérů, kteří se podílejí na útocích na děti, s cílem podnítit opatření na jejich ochranu.

Situace v Pásmu Gazy byla popsána jako katastrofální, a generální tajemník OSN opakovaně vyzývá Izrael k vyhlášení příměří a umožnění dopravy humanitární pomoci do oblasti. Tato situace vedla k úmrtí 92 pracovníků Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA).

Zástupci OSN a mezinárodních humanitárních organizací dlouhodobě naléhají na okamžité ukončení palby v Pásmu Gazy. Apelují na to zejména kvůli vysokému počtu civilních obětí v průběhu konfliktu a kritické situaci ohledně zásobování v této palestinské enklávě.  

"Je to nyní již 30 dní. To je příliš dlouho. Toto utrpení musí skončit," prohlásily v rámci společného vyjádření organizace, mezi nimiž byly Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA), Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), Dětský fond OSN (UNICEF), Světová zdravotnická organizace (WHO) a humanitární organizace Care a Save the Children.

Podle signatářů je bilance konfliktu "strašná" s téměř 1400 obětmi na izraelské straně a více než 200 rukojmími unesenými do Gazy po útoku palestinského militantního hnutí Hamás.

"Masivní zabíjení velkého počtu civilistů v Gaze je však hanbou, stejně tak jako nedostatek potravin, vody, léků, elektřiny a paliva pro 2,2 milionu Palestinců," zdůrazňuje se v jejich společném prohlášení.

Podle těchto organizací je obyvatelstvu bráněno v přístupu k základním potřebám nutným pro přežití, a jsou bombardováni ve svých domovech, nouzových útočištích, nemocnicích a náboženských svatyních.

Situaci na Blízkém východě kritizuje stále více agentur OSN. Generální tajemník OSN António Guterres už dříve vyjádřil "hluboké znepokojení nad eskalací konfliktu mezi Izraelem a Hamásem". Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zároveň vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby se sjednotila a začala jednat. 

Eskalace podle Guterrese zahrnuje "pozemní operace izraelských obranných sil doprovázené intenzivními leteckými útoky a pokračující raketové útoky na Izrael z pásma Gazy". Nejvíce podle něj od samého začátku konfliktu trpí civilisté. Zdůraznil také obavy z rizika eskalace konfliktu mimo pásmo Gazy.

Odsoudil také teroristické činy, které 7. října spáchalo palestinské militantní hnutí Hamás. "Zabíjení, ubližování a unášení civilistů nelze nikdy omluvit," uvedl a vyzval k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění civilistů, které Hamás drží jako rukojmí.

"Od prvních dnů bezprecedentního nepřátelství v pásmu Gazy UNICEF otevřeně hovořil o potřebě okamžitého humanitárního příměří, aby pomoc proudila a aby byly unesené děti propuštěny. Stejně jako mnoho dalších jsme prosili o zastavení zabíjení dětí," uvedl mluvčí UNICEF James Elder na tiskovém brífinku v Palais des Nations v Ženevě.

Agentura OSN pro pomoc a práci pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě  (UNRWA) uvedla, že téměř 70 procent hlášených zabitých jsou děti a ženy. Podle organizace Save the Children v Gaze bylo za pouhé tři týdny zabito téměř 3200 dětí, což převyšuje počet dětí zabitých ročně v celém světovém konfliktu. 

Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby se sjednotila a podpořila příměří. Radě se stále nepodařilo schválit rezoluci o příměří v pásmu Gazy. Několik návrhů rezoluce vetovaly Spojené státy, protože se v nich nezmiňovalo právo Izraele na obranu. Další návrh odmítly Rusko a Čína, protože se v něm podle nich neuváděla jasná výzva k příměří.

Rada bezpečnosti OSN zůstává hluboce rozdělena a za více než tři týdny nepřijala ani jednu ze čtyř návrhů rezolucí týkajících se války mezi Izraelem a Hamásem. Některé návrhy zablokovaly USA a spojenci Izraele, protože nezmiňovaly právo Izraele na sebeobranu. Návrh předložený Washingtonem byl zase vetovaly Rusko a Čína, protože nežádal o okamžité příměří.

Valné shromáždění OSN se pokusilo v minulém týdnu přijmout nezávaznou rezoluci požadující "okamžité humanitární příměří", ale nezmiňovala Hamás. Gilad Erdan tuto rezoluci označil za "ostudnou".

Palestinský velvyslanec při OSN Rijád Mansúr citoval bývalého generálního tajemníka OSN, Daga Hammarskjölda, který řekl, že "organizace OSN nebyla založena proto, aby nás vzala do nebe, ale aby nás zachránila před peklem." Mansur poté zdůraznil, že Gaza je nyní peklem na zemi a vyzval k zacházení s Palestinci jako s lidskými bytostmi. "Nejsme podlidé. Nejsme z jiné planety," řekl.

Rada bezpečnosti OSN neschválila rezoluci předloženou Spojenými státy v souvislosti s konfliktem mezi Izraelem a palestinským militantním hnutím Hamás a humanitární situací v pásmu Gazy. Americký prezident Joe Biden je přesvědčen, že Izrael má právo reagovat na útok hnutí Hamás, musí však také dělat vše, co je v jeho silách, na ochranu civilistů. 

Text předložený Spojenými státy, který zdůrazňoval právo Izraele na sebeobranu a vyzval k humanitárnímu příměří, vetovaly Rusko a Čína. Deset zemí rezoluci podpořilo, dvě země se zdržely hlasování. Proti dokumentu hlasovaly i Spojené arabské emiráty. Ruský návrh obsahující požadavek na humanitární příměří podpořily jen čtyři země.

Rada bezpečnosti OSN předminulé pondělí odmítla návrh rezoluce předložené Ruskem, která žádala humanitární příměří. Tento návrh podpořilo pět zemí z 15členné Rady. Text odsuzoval všechny formy násilí vůči civilistům, nezmiňoval však hnutí Hamás.

Ve středu 18. října Spojené státy vetovaly návrh rezoluce předložené Brazílií, která žádala humanitární pomoc pro Palestince v pásmu Gazy. Rezoluci podpořilo 12 z 15 členů Rady OSN. Rusko a Británie se hlasování zdržely a proti návrhu hlasovaly jen USA. Ty však jako stálý člen Rady mají právo veta.

"Izrael má právo a dodal bych, že i povinnost, reagovat na zabíjení svých lidí," řekl Biden v Bílém domě na společné tiskové konferenci s australským premiérem Antonym Albanesem. "Zajistíme, že Izrael má k dispozici to, co potřebuje ke své obraně proti teroristům," prohlásil.

Dodal ale, že Hamás nezastupuje většinu Palestinců a Izrael by podle amerického prezidenta během svého postupu vůči hnutí měl dodržovat válečné právo. "Izrael musí udělat všechno, co je v jeho silách, ať je to jakkoli náročné, aby chránil nevinné civilisty," řekl.

Biden poděkoval Izraelcům, Palestincům i egyptskému prezidentovi Abdal Fattáhovi Sísímu za spolupráci s USA s cílem zajistit přísun potravin, vody a zdravotnických potřeb do pásma Gazy. Objem této podpory však musí být zvýšen. USA také pracují na propuštění rukojmí zadržovaných hnutím Hamás v pásmu Gazy, mezi nimiž jsou i občané zahraničních zemí.

"Izraelci a Palestinci si ve stejné míře zaslouží žít bok po boku v bezpečí, důstojně a v míru, " řekl Biden. "Hamás už víc nesmí terorizovat Izrael a používat palestinské civilisty jako lidské štíty," doplnil a vyjádřil podporu řešení na úrovni dvou států.

Situace v rámci OSN je od začátku konfliktu dlouhodobě napjatá. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan obvinil Radu bezpečnosti OSN z toho, že svým údajným proizraelským postojem prohlubuje současnou krizi v Gaze. Jeho ministr zahraničí Hakan Fidan prohlásil, že se svět nachází ve zlomovém bodě. "Buď se posuneme k trvalému, udržitelnému míru, nebo začne světová válka," uvedl podle The Guardian. Izrael v reakci na postoj tajemníka OSN Antonia Guterrese uvedl, že odmítá vydávat víza představitelům OSN.

"Mezinárodní společenství se nestaví na odpor nezákonným a bezuzdným útokům izraelského režimu na civilisty," prohlásil Erdogan. "Zastáváme názor, že Rada bezpečnosti OSN nezastavila krveprolití a nenastolila příměří, ale svým jednostranným přístupem krizi ještě prohloubila," tvrdil Erdogan.

Erdoganovo prohlášení bylo zveřejněno krátce po jeho telefonátu s ruským prezidentem Vladimírem Putinem. Rusko je spolu s Británií, Čínou, Francií a USA jedním z pěti stálých členů RB OSN. Turecký prezident obvinil Radu bezpečnosti z toho, že nečinně přihlíží kolektivnímu trestání obyvatel Gazy a že umožnila ochromení činnosti agentury OSN pomáhající palestinským uprchlíkům.

Během izraelského bombardování Pásma Gazy zahynulo podle resortu zdravotnictví 9227 lidí, dalších 32 000 lidí bylo zraněno. Izrael po útoku Hamásu dne 7. října eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3000 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží více než 240 rukojmích.  

Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu dosahuje podle dostupných a neověřených údajů 10 000, zraněno je nejméně 35 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 600 000 obyvatel Pásma Gazy.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem. Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.

Agentura OSN pro palestinské uprchlíky uvádí, že více než 600 000 lidí přišlo o domov. Většina z nich se ukrývá v nemocnicích a školách OSN. Nemají kam jinam jít.