Válka s Hamásem může trvat i rok, Izrael vyjde na desítky miliard eur, píše tamní deník

Tento odhad, který je podle Calcalisty považován za "optimistický" scénář, je založen na předpokladu, že konflikt potrvá osm až 12 měsíců, bude omezen na území Gazy a nedojde k zapojení libanonského Hizballáhu, Íránu nebo Jemenu. Dále se předpokládá, že zhruba 350 000 povolaných rezervistů se brzy vrátí zpět do práce.

Podle zprávy Calcalistu tvoří polovinu nákladů výdaje na obranu, které dosahují zhruba jednoho miliardy šekelů denně. Dalších 40 až 60 miliard šekelů má představovat ztracené zisky, zhruba 17 až 20 miliard šekelů budou kompenzací pro podniky a 10 až 20 miliard šekelů půjdou na rekonstrukci.

Izraelský ministr financí Bezalel Smotrič již dříve oznámil, že izraelská vláda připravuje ekonomický balíček pomoci pro všechny, kteří trpěli v důsledku útoků Hamásu, a tento balíček bude "větší a rozsáhlejší" než pomoc během pandemie koronaviru.

V důsledku konfliktu mezi Izraelem a Hamásem zhoršila ratingová agentura Standard & Poor's (S&P) výhled ratingu Izraele ze stabilního na negativní. Také další ratingové agentury, Fitch a Moody's, reagovaly tím, že umístily rating Izraele do režimu prověřování s možností jeho snížení.

Během izraelského bombardování Pásma Gazy zahynulo podle resortu zdravotnictví 9227 lidí, dalších 32 000 lidí bylo zraněno. Izrael po útoku Hamásu dne 7. října eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3000 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží více než 240 rukojmích.  

Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu dosahuje podle dostupných a neověřených údajů 10 000, zraněno je nejméně 35 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 600 000 obyvatel Pásma Gazy.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem. Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.

Agentura OSN pro palestinské uprchlíky uvádí, že více než 600 000 lidí přišlo o domov. Většina z nich se ukrývá v nemocnicích a školách OSN. Nemají kam jinam jít.